Drama s velkým D, jak byl film prezentován například během tuzemské předpremiéry v rámci projektu #TadyVary, je jedním z těch letošních snímků, u nichž neexistuje jasné žánrové označení a divák si jím nebude jistý ani po konečném zhlédnutí. Norský režisér Kristoffer Borgli totiž již svými dvěma předchozími výtvory, ryze norským Je mi ze sebe špatně (2022) a již hollywoodským To se mi snad zdá (2023), dal světu jasně najevo, že pokud od něj očekáváte komedii, můžete dostat čistokrevné drama. A pokud počítáte s čímkoli jiným než s dramatem, překvapí vás notná dávka humoru. Přeci jen právě druhý výše zmíněný film, jehož širšímu povědomí pomohla účast populárního Nicholase Cage, prokázal, jak snadno se lze u komedie usmívat a za pár minut až téměř děsit.
Borgli tak dostal šanci vytvořit za hranicemi Skandinávie další osobitý film, a aby jej dokázal prodat co nejširšímu obecenstvu, ulovil pro ústřední dvojici jedna z nejžhavějších současných hereckých jmen. Zendaya zažívá raketový růst již od prvního Spider-Mana s podtitulem Homecoming (2017), zároveň je nedílnou součástí velkolepé sci-fi ságy Duna (od 2021) a v seriálovém světě hlavní tváří neméně oblíbené Euforie (od 2019). O význačných rolích jejího protějšku se ani není třeba sáhodlouze rozepisovat. Robert Pattinson se proslavil zprvu trochu nechvalně, a to sice skrze kontroverzně přijatou fantasy ságu Stmívání, ale tuto škatulku přerostl obsazením do správně potemnělého Batmana (2022), mihl se v Nolanově Tenetu (2020) a právě tento vizionář si jej pozval do snad nejočekávanějšího velkofilmu letoška. V Odysee se se Zendayou letos potkají podruhé a ne naposledy. Údajně právě na základě spolupráce skrze Drama dostala Zendaya Roberta Pattinsona na natáčení třetí Duny a nyní jej letos v prosinci očekáváme na pozici záporáka pro závěr epické trilogie.
Zdroj: A24
Něžné ticho před bouří
Samotné Drama zpočátku z tohoto obyčejného žánru příliš nenese. Hází diváka doprostřed děje, v němž dva snoubenci vymýšlí své svatební řeči a vzpomínají během toho na počátky i průběh vztahu, který je dovedl až do bodu, kdy se chystají vzít. Pattinson zde nezapírá svůj britský původ a zdůrazňuje ostrovní akcent, Zendaya se zase snaží odzbrojovat tím, jak nevinně dokáže vypadat. Vzájemnou chemii je jim chvílemi trochu těžké uvěřit, ale čím více je diváku rozkrývána historie jejich vztahu, tím snáze jim dokáže podlehnout. V těchto momentech jde stále o poněkud standardní romantickou komedii, kterou od většiny generických zástupců tohoto žánru odlišuje netradiční vizuál filmů od studia A24 – velmi blízké záběry na tváře protagonistů a úderná hudba i v momentech, kdy ji nečekáte. Toho jsme byli letos svědky již v proklamovaném snímku Velký Marty.
Zdroj: A24
Tajemství, co mají zůstat pod pokličkou
Na první pohled ničím nevybočující romance nabere zcela jiné obrátky v momentě, kdy se pár vydá na večerní skleničku se svými svatebními svědky a na povrch na úkor přemíry alkoholu vyplave jedno dávné tajemství, které otřese nejen samotnými přípravami svatby, ale celým vztahem. Film je tak konec konců prezentován skrze nejrůznější synopse na internetu, které poukazují na tajemství, jež vyvolá partnerskou krizi. Ovšem jakým způsobem si Kristoffer Borgli volí dávkování dalších scén skrze skutečně nepříjemný náraz reality, jak krutým obviněním začnou vybrané postavy čelit a jaké nezměrné napětí se najednou stává středobodem filmu, jsou faktory, které z Dramatu skutečně dělají záležitost, o níž by se letos mělo mluvit. Komediální nádech se odebere do ústraní a zjeví se pouze skrze pár velmi černohumorných situací. Během nich se divák zasměje spíše proto, aby ze sebe shodil onen stres, kterým jej postavy dokázaly zavalit. A něžná romantika se mění v kolotoč emocí, kterým vévodí zejména naprosto přesvědčivý Robert Pattinson.
Strmý pád dolů
Nepřísluší se zmiňovat, jaké konkrétní tajemství stojí za zásadním převratem filmu do zcela odlišné atmosféry, ale je zapotřebí zmínit, že si tvůrci vybrali velmi ožehavé téma, které bohužel rezonuje celosvětovou společností. Není sice zcela jasné, zda je Drama adekvátním příkladem filmu, který ohledně tohoto problému dokáže cokoli změnit. Každý správně smýšlející divák si z něj ovšem musí odnést či potvrdit jasný pohled na danou věc. Je úctyhodné, že se objeví pár momentů, které vnesou na nepříjemnou problematiku pár úsměvných vtípků, jinak se nelze divit tomu, že po zjištění onoho tajemství film přichází o punc jakékoli něžnosti a postavy konfrontované krutou pravdou ztrácejí naději na poklidný svatební den. K němu film i navzdory sílícímu napětí mezi všemi zúčastněnými stále směřuje, ale s každou další předsvatební povinností je zřejmé, že happy-end je v nedohlednu. Samotný konec je podaný chytře, ale jak již bývá u mnoha filmů posledních let zvykem, záleží na vlastní interpretaci, zda ono zakončení považuje divák za uspokojivé, či nikoli.
Drama je v konečném sledu velmi vyzrálou žánrovou směsicí, která kombinuje něžnou romantiku, velmi černý humor, silnou vztahovou krizi a ožehavé společenské téma a přitom neskáče nepřehledně z jedné nálady do druhé. Film dává prostor hercům, které proslavily zejména velkolepé blockbustery, aby předvedli své herecké umy v něčem naprosto obyčejném. Tím Drama dokazuje, jak silný bude letošní rok i stranou těch největších velkofilmů.
Recenzi pro Gaming Professors napsal František Melichar
