Ve vesmíru nikdo neuslyší váš křik. Ale co slyšet půjde, jsou výbuchy torpéd, laserové salvy a rozkazy lodního velení, když se pustíte do takticky laděné real-time strategie Dust Fleet. Tahle hra sází na precizní velení, chytrý positioning a odměňuje hráče, kteří místo stavění stovek lodí raději mikromanagují pár těžkých křižníků s chirurgickou přesností.
zdroj: Orbiting Disco
Vítejte v „Dust Zone“
Děj hry se odehrává v nehostinné části vesmíru zvané Dust Zone. Jedná se o oblast bohatou na suroviny, odkud však dorazí nouzový signál, následně se přeruší kontakt se zásobovací základnou UEN. Do sektoru je vyslána speciální flotila, která má situaci prošetřit. Jak už to ale v těchto scénářích bývá, nic není tak, jak se zdá. Vy se v roli velitele ocitnete uprostřed eskalující války, kde je třeba čelit nejen vnějším hrozbám, ale i otázkám důvěry, loajality a kontroly.
Příběh jako takový není dominantním prvkem hry, ale slouží jako kvalitní kulisa. Prostředí působí tajemně, a i když není příliš dialogově bohaté, motivace postupovat kampaní dál je zjevná a stále vás bude pozvolna ponoukat krůček po krůčku dál ke hvězdám. Nutno zmínit, že některé příběhové události si nezadají s AAA tituly.
zdroj: Orbiting Disco
Menší flotily a chirurgická přesnost
Jak jsem již zmínil, tak Dust Fleet je RTS, jejíž nejsilnější stránka spočívá ve způsobu, jakým přistupujete k boji a jak zvládnete reagovat na aktuální dění. Zapomeňte na klasické RTS typu „postav základnu a spamuj jednotky“. Tady velíte menším, specializovaným flotilám, které mají specifické role, jako stíhače, dělostřelecké fregaty, podpůrné lodě nebo obrněné křižníky. Přesto, až se dostanete trochu do hry, tak si všimnete, že některé lodě jsou daleko efektivnější než jiné a po čase budete vyvíjet a následně produkovat určité typy lodí a na jiné plně zanevřete.
Souboje probíhají v plně trojrozměrném prostoru. Není tedy důležité jen to, kde vaše lodě jsou, ale i z jakého úhlu útočí, zda se nacházejí v sestavě, pod palbou nebo bokem k nepříteli. Taktéž hraje roli zda útočí, takříkajíc na „břicho“ nepřítele nebo se snažíte o vymanévrování z tvrdé formace a dostat protivníky do křížové palby, která je samozřejmě nejúčinnější.
Každá jednotka má svou roli a schopnosti, správné využití například EMP pulzů nebo rychlého výpadu stíhačů často rozhodne bitvu dříve, než se vůbec stihne plně rozhořet. Přesto UI, tedy uživatelské rozhraní je v porovnání s jinými tituly poněkud chudé. Neberte mě ve zlém, jen je potřeba k titulu přistupovat tak, že je zaměřen více na přímou manipulaci, než na speciální udělátka a schopnosti i když i ty zde naleznete. Každopádně, vše je přehledné a opravdu velmi intuitivní.
Za zmínku jednoznačně stojí vyzdvihnout prvek, kdy je možnost přetáhnout poražené nepřátelské lodě na svou stranu pomocí speciálních APC plavidel. To nejen že ušetří čas a suroviny, ale otevírá úplně nové možnosti při sestavování flotily.
zdroj: Orbiting Disco
Správa flotily a sektorové dobývání
Kromě klasických misí nabízí Dust Fleet i propracovaný režim Sector Assault. V tomto módu se mapa generuje náhodně, a vy se následně budete pohybovat mezi jednotlivými uzly, kde budete plnit různé nahodilé typy misí. Ty zahrnují průzkum, obranu základen, hlídkování v určitém sektoru a samozřejmě i poměrně těžké bitvy, které v určitých situacích představují výzvu.
Každé rozhodnutí má dopad, například opomenutí jedné stanice může vést k přerušení zásobování, zatímco dobytí strategického bodu může poskytnout klíčový bonus (např. rychlejší produkci nebo přístup ke speciálním typům lodí).
Technologický strom nebo tech tree chcete-li zahrnuje čtyři různé stromy, kde je možnost otevírání nových lodí, zbraní, modulů a základen. Opět, není to tak bohaté jako u jiných podobných titulů a určitě by se to dalo ještě trochu „nařachat“, ale je to dostačující a hlavně logické. Každý jednotlivý strom z výše zmíněných se dělí na čtyři větve, kde pak můžete volit dle svého uvážení.
Co je škoda, tak absence některých hlubších prvků, které by posouvaly hratelnost o level výš, zejména by se hodila diplomacie a větší interakce s ostatními. To je vlastně celková záležitost Dust Fleet, po nějaké době hraní vám bude scházet určitá hloubka, a to téměř u všeho.
zdroj: Orbiting Disco
Dust Fleet sází na jednoduchost, ve které je síla
Vizuální stránka hry není na top high-tech úrovni, nečekejte tedy strhující vizuální efekty, které by vám vyrazily dech. Tady se sází na účelnost a jednoduchost. Lodě jsou rozpoznatelné, prostředí čisté a pohyb plynulý. Grafika je zde spíše účelná a funkční, odvádí svou práci, i když může působit lehce zastarale. Nicméně lodě a vše potřebné je dobře znatelné, a to je hlavní. Slabší grafika má pak také určitou výhodu, že se hra neseká a běží plynule i v těžkých bitvách.
Zvuková složka funguje přesně tak, jak má. Hudba decentně podkresluje dění, zvuky zbraní a lodních motorů jsou dostatečně výrazné, ale neotravné. Hlasový doprovod je přítomen v podobě výstrah a hlášení. A opět, nečekejte žádné top výkony, ale spíše čistě funkční a účelné ozvučení.
Znalé hráče a milovníky vesmírných strategií pak jistě napadne otázka. Jak si na tom Dust Fleet stojí v porovnání s nedávno vydaným Sins of a Solar Empire II. Nutno zmínit, že Sins of a Solar Empire je dlouhodobá záležitost s velkou historií a jedná se o sérii, která je právem považována za standard vesmírných 4X RTS her. Nabízí masivní mapy, komplexní diplomacii, správu ekonomiky a rozsáhlý výzkum. Ve srovnání s tím je Dust Fleet podstatně komornější, ale to není nutně negativum.
Zatímco Sins vás nutí řešit všechno od diplomacie po plnohodnotnou správu planet, přes masivní flotily, tak Dust Fleet se plně soustředí na samotné bitvy a efektivní využití jednotlivých lodí a okrajově pak na vývoj a produkci lodí a stanic. Méně je zde někdy více, bitvy jsou díky tomu intenzivnější, kratší a lépe zapamatovatelné. Hra se navíc lépe hodí pro ty, kteří nemají čas na hodinová sezení a chtějí za 30 minut zvládnout kompletní misi s jasným cílem, a to Dust Fleet nabízí. Jednoduchost, dobrou hratelnost, vesmír a RTS bitvy.
Graficky i technologicky pak samozřejmě Sins II vítězí, ale právě díky své kompaktnosti a přehlednosti může Dust Fleet působit jako ideální volba pro hráče, kteří se nechtějí topit ve statistikách, ale hledají taktickou výzvu bez hromady věcí kolem. To však neznamená, že je Dust Fleet procházka růžovou zahradou, právě naopak. Ve své jednoduchosti skrývá prvky strategie, která dokáže potrápit a nutno zmínit, že AI v Dust Fleet kolikrát opravdu (pozitivně) překvapí.
zdroj: Orbiting Disco
Dust Fleet není vesmírná strategie pro každého. Nesnaží se ohromit rozsahem nebo technickými finesami. Co ale nabízí, je solidní, zábavná a návyková taktická výzva s výborně zvládnutým intuitivním ovládáním a promyšlenými mechanikami. Pokud máte rádi strategii, kde rozhoduje každé kliknutí a kde menší počet kvalitních lodí znamená víc než stovka rychle vyrobených stíhaček, je to hra přesně pro vás.
