Sega Mega Drive, v Americe známá jako Genesis, patří k nejvýznamnějším konzolím herní historie. Objevila se na konci roku 1988 (v PALových regionech až v roce 1990) a vybojovala pro Segu pozici vážného konkurenta Nintenda, které do té doby zcela dominovalo americkému i japonskému trhu. S Mega Drive také přišlo zaměření na starší hráče a průbojný, drzý marketing. Konzole dokázala obstát i v konkurenci o dva roky mladšího a graficky výkonnějšího SNESu. Sega tehdy lákala nižší cenou, snahou o méně dětskou image, ale zároveň také tvrzením, že její zařízení má „blast processing“, díky němuž dovede rozběhnout rychlejší a více vzrušující hry. Nešlo samozřejmě o skutečnou technologii, jen odborně znějící marketingové heslo. Pravdou ale je, že Mega Drive měla ve srovnání s konkurencí od Nintenda procesor běžící na dvojnásobné taktovací frekvenci a rychlejší přístup k videopaměti, což z ní dělalo ideální konzoli pro shmupy. Tituly jako Thunder Force IV, Gaiares nebo M.U.S.H.A. ohromovaly nejen skvělou hratelností, ale také parádní grafikou. A dnes, 37 let od vydání Mega Drive, se mezi tyto herní legendy může zařadit i novinka Earthion.
V pixelech je krása
Milovníky retra asi úplně nepřekvapí, že na legendární historický hardware stále vychází nové komerční hry. Earthion ovšem není dílem jen tak nějakých fanoušků. Stojí za ním japonská společnost Ancient. Tu založil skladatel Júzó Koširo se svou rodinou a na kontě má legendární pecky jako Streets of Rage 2 (1992) a Beyond Oasis (1994). Mezi nimi se Earthion rozhodně neztratí. Je to totiž možná nejlépe vypadající hra, která kdy na Mega Drive vyšla. Jako u všech spektakulárních šestnáctibitových titulů (viz nedávno opětovně vydaný Rendering Ranger: R2) přitom platí, že na tom nemá podíl jen technické mistrovství a využití hardwarových možností na maximum, ale také pečlivě zvolená výtvarná stylizace. Díky ní není Earthion jen pěkná střílečka na poměry Mega Drivu, je to jedna z nejkrásnějších stříleček vůbec.
Obzvláště působivé jsou manipulace se sprajty, které budí zdání, že ve hře vidíme 3D objekty. Další skvělý detail představují promyšlené animace propojující jednotlivé levely. Ty se skládají z pestrých prostředí, která však na sebe zároveň logicky navazují a utváří tak dojem koherentního, přesvědčivého světa. A vše doprovází špičková hudba, o niž se postaral sám Koširo.
Abych byl férový, zatím jsem ji neviděl běžet na reálném Mega Drivu, neboť na fyzických cartridgích bude s pomocí Limited Run Games distribuována až příští rok. Herní soubory sice obsahují obraz ROM čipu, ale ten je šifrovaný a nelze jej jednoduše spouštět na emulátorech třetích stran nebo na modifikované konzoli. Teprve se tedy ukáže, zda na cílovém hardwaru Earthion skutečně poběží plynule a bez zpomalování. Emulátor, který je součástí steamové verze, je kvalitní a mimo jiné nabízí vydařené shadery pro CRT efekt, které jsou jednak velmi autentické a jednak skutečně pomáhají grafické prezentaci na moderních maticových obrazovkách.
Aktivujte štíty!
Vedle výborné novodobé střílečky Drainus patří Earthion mezi shmupy, jimž se podařilo oživit typické japonské pojetí žánrové formule o inovativní prvky a vyjít vstříc širší hráčské obci bez nutnosti dělat bolestivé kompromisy. Není vůbec jednoduchý, ale na nejnižší obtížnost se průměrný hráč prostřílí na konec i bez toho, že by musel dlouhé hodiny trénovat a učit se levely nazpaměť.
Vaše vesmírná stíhačka má totiž obnovující se energetický štít, takže každý zásah neznamená automaticky smrt a je vám dovoleno občasně chybovat. Štíty nedělají hraní přehnaně lehkým jednak proto, že v herním prostoru se to projektily a nebezpečnými překážkami jen hemží, ale také proto, že za utrpěný zásah jste potrestání ztrátou aktuální vedlejší zbraně (nebo alespoň poklesem jejího výkonu). Tyto zbraně můžete mít ve výchozím nastavení dvě, ale jeden zbraňový slot lze nahradit speciálním Adaption Podem, jímž si po porážce bosse můžete zařídit permanentní upgrade. To do hraní přidává taktický prvek a možnost zariskovat pro posílení lodě.
Hesla místo sejvů
Jelikož je hra určená pro Mega Drive, není v ní možné ukládat a zachování upgradů pro opakované průchody je řešeno starosvětsky přes hesla, která si musíte někam zapsat. Je škoda, že verze pro moderní zařízení neumožňuje tento starosvětský systém obejít, byť jeho přítomnost přispívá k autentičnosti zážitku.
Výchozí schéma ovládání pro gamepady považuji za dost nešikovné a neintuitivní, ale naštěstí jej lze snadno změnit. Další kritiku bych si dovolil vztáhnout na bosse, kteří jsou zejména po vizuální stránce poměrně generičtí a nezapamatovatelní. Skutečně závažné nedostatky ovšem Earthion v podstatě nemá.
Jak už vyplývá z přechozích odstavců, Earthion je vynikající přírůstek do knihovny každého fanouška shmupů a šestnáctibitových her obecně. Je přístupný i hráčům, kteří u něj nechtějí trávit dlouhé hodiny trénováním, nabízí zábavné herní mechaniky a především mistrovské vizuální zpracování. Earthion tak zároveň může sloužit jako pádná evidence pro tvrzení, že téměř 40 let staré konzole dovedou rozběhat hry, které osloví i současné hráče.
