Letošní ročník Mistrovství světa vozů Formule 1 je zcela odlišný, než tomu bylo v předchozích letech, možná dokonce desetiletích… V platnost totiž vstoupila nová technická pravidla, která mají za cíl přinést o něco lepší předjíždění a následování monopostů, což bylo v minulosti kvůli velkému odporu vzduchu problém. Zmíněné technické regule si také vyžádaly zcela novou podobu monopostů, které tak letos vypadají úplně jinak. Po deseti odjetých závodech mohu s klidným svědomím konstatovat, že samotné předjíždění je o něco lepší, což samozřejmě koresponduje i s celkovým lepším diváckým zážitkem.
Aby toho nebylo málo, změny v pravidlech nám dramatickým způsobem zamíchaly i samotným startovním polem. Po osmi letech dominance Mercedesu se na špičku dostalo Ferrari a Red Bull, kteří společně svádí urputný souboj nejen v jednotlivcích, ale i v poháru konstruktérů. Stručně řečeno je letošní sezóna opravdu výjimečná, a není proto divu, že se mnoho fanoušků těšilo i na její virtuální odnož, o kterou se již druhým rokem kromě studia Codemasters stará také vydavatelská společnost Electronic Arts. Ačkoliv já osobně nejsem s tímto spojením úplně spokojen, minulý ročník F1 2021 naznačil, že by pod hlavičkou EA mohla tato série být stále tím, co jsme znali v minulých letech. Tento okamžik po roce čekání konečně nastal a zcela nové formule si nyní můžeme vyzkoušet v novém ročníku F1 22. Ten vyšel 1. července pro PC, Playstation 4/5, Xbox One a Series X/S, přináší rovněž mnoho novinek a konečně také podporu virtuální reality, která je zatím ovšem dostupná pouze pro platformu PC. Jak se nový díl povedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
Značka EA jde vidět o něco více
Než se ale pustíme do hodnocení samotné hry, musíme si zmínit jednu, troufnu si říci, důležitou změnu. Jak jste si jistě mohli všimnout, nová hra série nenese stejné označení jako minulé díly (F1 20**), ale po vzoru ostatních sérií od EA jsme se dočkali zkráceného názvu, jenž obsahuje samotnou zkratku sportu a pouze poslední dvě číslovky daného roku. Po boku FIFA 22 nebo NHL 22 tak přichází i F1 22, což bezpochyby poukazuje na fakt, že spojení s vydavatelským studiem Electronic Arts je o něco větší než v předchozím roce a že se možná bude v budoucnosti ještě dále prohlubovat. Nasvědčuje tomu i vizuál hlavní nabídky a další.
Jak jsem se v úvodu zmínil, s tímhle spojením nejsem úplně spokojen a u nových F1 22 jsem bohužel našel i několik důvodů, proč si za svým tvrzením stojím. První věc, co mi trochu vadí, je, po vzoru ostatních sportovních her od EA, přítomnost licencovaných soundtracků. Ty je sice možné v nastavení vypnout, avšak tímto stylem nebyly nikdy virtuální F1čky známé. Vždy nám v hlavní nabídce hrála nějaká dramatická znělka, která určitým způsobem poukazovala na vážnost sportu a čím vlastně tato hra je. U F1 22 jsem měl díky písničkám spíše pocit, jako bych se ocitl v nabídce dalšího Need for Speed nebo FIFY a to úplně nevím, jestli chci.
Druhou věcí je zavedení určitého způsobu monetizace mikrotransakcemi, i když jsou vesměs pouze kosmetické a nepřinášejí absolutně žádnou hratelnostní výhodu. Přesto ale jejich přítomnost nepůsobí vůbec hezky, a je tudíž otázkou, jak s tímto systémem samotné EA v budoucnu naloží. Kupovat si hratelnostní výhodu v multiplayeru by určitě nebylo hezké. Poslední věc se bude týkat především hráčů u počítače. Nový ročník F1 22 totiž pro plnou funkci vyžaduje účet na Originu, a to i v případě nákupu na Steamu či jiné platformě. Sečteno podtrženo jsou sice tyhle věci takové detaily, které nikterak neovlivňují samotnou hratelnost, ale i tak mi přišlo důležité se o nich zmínit.
Novinek je mnoho, ale přitom málo
Nový díl přináší kromě větší integrace s EA také mnoho novinek, které podle ukázek a informací, jež se dostaly na veřejnost, vypadaly dobře. A jaká že je tedy skutečnost? Jako první můžeme zmínit oficiální podporu virtuální reality v podobě virtuálních setů Oculus Rift a HTC Vive. Díky této možnosti se závodění stává ještě realističtější a zábavnější než kdy dříve.
Druhou očekávanou novinkou, kterou nás z Codemasters dlouho masírovali, je režim F1 Life. Pomocí něj se podíváte na život formulového závodníka z trochu jiné perspektivy, nejen z té závodní. V režimu F1 Life si můžete přizpůsobovat vzhled vašeho závodníka různými módními licencovanými doplňky, vylepšovat si váš bejvák nebo se pochlubit vaší sbírkou aut (nový režim se superauty), případně úspěchy, které ve hře F1 22 získáte. Tyto informace můžete dále sdílet s ostatními hráči a vaší sbírkou se tak chlubit široké veřejnosti. Abych však byl upřímný, celý režim F1 Life mi přijde zcela zbytečný, nedotažený do konce a ve výsledku strašně chudý. Odemykání nových sporťáků, základní úprava vašeho jezdce nebo výstava všech úspěchů je vše, k čemu je F1 Life užitečný, a do samotné hratelnosti vám nijak zvláště nepromluví. V současné podobě je tak určený především pro naprosté fanatiky tohoto sportu, kteří chtějí mít všechny své dosažené úspěchy veřejně dostupné. Pro obyčejného hráče je však F1 Life absolutně zbytečným režimem bez nějakého většího a využitelnějšího potenciálu.
Co se zmíněných supersportů týče, k dispozici vám je celkem sedm sporťáků značky Aston Martin, McLaren, Ferrari a Mercedes AMG. S nimi můžete kromě samotné výstavy v F1 Life plnit různé výzvy, které jsou ve hře pod označením Pirelli Hot Laps. Pod tímto režimem se skrývá hned několik zmíněných výzev, počínaje klasickou časovkou a jízdou přes checkpointy až po duelové závody. Vesměs se jedná o zajímavý doplněk ke klasickým formulím, avšak i supersporty trpí několika zásadními nedostatky. Tím nejzásadnějším je asi samotné ovládání, které je v některých chvílích až strašlivé. S auťáky je mnohdy problém normálně zabrzdit nebo zatočit do prudké zatáčky a na celkovém jízdním modelu prostě jde vidět, že je titul primárně stavěn na závody s formulemi. Do budoucna by to chtělo na supersportech více zapracovat a jízdní model optimalizovat. Rozhodně je ale pro mě možnost závodit i s něčím jiným než s formulemi vítaná a doufám, že Codemsters v budoucnu dotáhnout tento projekt do absolutního detailu. V současnosti totiž nemají supersporty ani lepšího využití. Chybí jakákoliv kariéra, šampionát či plnohodnotné závody.
V F1 22 je závodění s formulemi zábavnější
Samotné závodění s formulemi však stále funguje velmi dobře a díky radikální změně pravidel a novým monopostům je dokonce o něco lepší a zábavnější než v minulém ročníku. O tom, že Codemasters každým novým dílem udělá nějaký ten malý krok vpřed v rámci realističnosti, není pochyb, a jejich devíza se přenáší i do současné F1 22. I majitelé předchozího dílu poznají díky zcela novým monopostům rozdíly v samotné jízdě, o to více pak hráči některého ze starších dílů (F1 2020, F1 2019). Formule jsou tak ve hře kvůli jiným pravidlům a novým, větším pneumatikám o něco agresivnější a jejich trochu jiný styl jízdy si vyžaduje malinko zvykání. Možná je škoda, že se v Codemasters nepokusili implementovat také nějakou formu tzv. porpoisingu, tedy nepříjemného poskakování, které nové monoposty trápí. Tím by dokázali do hry přenést skutečnou formu letošních monopostů ještě více a tím tak poukázat na realitu. Formu zpracování bych si klidně dovedl představit jen jako volitelnou možnost v nastavení. Podle mě by řízení skákajícího monopostu byla neskutečná sranda. I tak se ale dočkáte znatelného posunu a rozhodně mohu říci, že jde u jízdního modelu o to nejlepší, co jsem v rámci sportovních/závodních her kdy zažil.
Asi není třeba nijak dalekosáhle popisovat, co F1 22 vlastně obsahuje. Nabídka režimů je v podstatě stejná jako v minulosti. K dispozici je vám kariéra o jednom nebo dvou hráčích, s plnohodnotným kalendářem letošní sezóny, tedy včetně nového okruhu v americkém městě Miami, a konečně možnost prožít pravý adrenalin při sprintových závodech. V ní můžete po vzoru předchůdců rovnou usednout do Formule 1 či se prokousat do královny motorsportu přes juniorskou Formuli 2. Z nějakého záhadného důvodu však stále chybí šampionát Formule 3 či ženská závodní série W Series. Pokud by vám nevoněla klasická kariéra, k dispozici máte stále stejný režim My Team, v němž si sami nebo s kamarádem můžete vytvořit svůj vlastní závodní tým se zaměstnanci a jeho správou. Co naopak absentuje, je příběhový režim, který by se však měl do hry vrátit za rok. Je to věc, bez které se určitě obejdete, a to i přesto, že se mi Break Point v F1 2021 líbil. Dalšími možnostmi už je klasický plně přizpůsobitelný šampionát, závod na čas a zmíněná novinka se sportovními auty, Pirelli Hot Laps.
Zapomenout nemůžeme ani na další stěžejní prvek, a tím není samozřejmě nic jiného než hra pro více hráčů. V ní opět najdete několik možností, včetně podpory split screenu, který už bohužel není u závodních her běžným prvkem. V budoucnu do hry přibude také funkce cross-play, která umožní hrát společný multiplayer napříč platformami. Bohužel, nedokážu říci, jak se EA postaví ke hraní mezi Originem a Steamem, jelikož v současnosti podle reakcí hráčů není možné mezi těmito platformami hrát, a to i přesto, že verze na Steamu pro plnou funkci vyžaduje účet Origin. Je to opravdu zajímavý postoj, který doufám, že EA brzy nějak vyřeší ke spokojenosti všech.
Vizuální stránka je prostě boží
Čím se nové F1 22 mohou jednoznačně chlubit, je úžasná vizuální stránka, která opět posunula laťku o něco výše. Skvělým dojmem působí jak samotné tratě, tak i zpracování jednotlivých monopostů či efekty. Malou novinkou je také vylepšená zastávka v boxech. Do hry totiž byla implementována možnost nepovedené zastávky, zapříčiněné lidským faktorem. Když se do tohoto bodu dostanete, je naprosto úchvatné pozorovat mechanika, jak se snaží vší silou svoji chybu napravit. Samozřejmě vám jeho chyba může v celkovém součtu zkazit celý závod, každopádně je dobře, že Codemasters tento aspekt do hry implementovali.
Na závěr pochválím i stránku optimalizace, jež je za ta dlouhá léta na skvělé úrovni, a osobně jsem snad v rámci série nikdy nezažil žádné technické problémy. Je sice pravdou, že Codemasters dále upravují svůj engine, na němž formule běží již několik let, i přesto ale musím studiu udělit velký palec nahoru za technickou stránku hry.
