Podle mého názoru jsou hotely nejděsivější místa, která mohou existovat. Jen si vzpomeňte, kolik hororových filmů nebo děsivých skutečných událostí se v nich odehrálo. Proto když se mi naskytla příležitost recenzovat nezávislý projekt od portugalského týmu Pulsatrix Studios, využil jsem této šance, neboť pokud se bojíte, nechoďte do hotelu. V této recenzi se zaměřím na to, zda Fobia – St. Dinfna Hotel dosahuje hororových kvalit, nebo zda jde o nevyužitý potenciál.
Novinařina je složitá věc
Příběh hry je chaotický. Začínáte ve vězení, odkud musíte utéct, ale během toho vás zabije malá holčička s plynovou maskou. Poté se kamera překvapivě přehoupne a vy sledujete, jak se dostáváte do hotelu Dinfna. Zjistíte, že se ujímáte role Roberta, novináře, který vyšetřuje záhadné události související s hotelem: únosy, vraždy a mystické problémy. Příběh se odehrává v Santa Catarině. I když jde o skutečný stát, hotel Dinfna neexistuje… jaká to škoda. To mě přivádí na myšlenku, že jsem našel mezeru na trhu, takže pokud chcete vydělávat peníze, můžete si otevřít hotel spojený s touto hrou. Teď jsme trochu odbočili, proto zpět k recenzi.
Naděje a zklamání
Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl hrát titul Fobia – St. Dinfna Hotel, bylo to, že mi připomínal klasické hororové hry jako Penumbra nebo Amnesia. Prozkoumáváte různé místnosti, ve kterých hledáte téměř cokoliv. Otevíráte skříně, zásuvky, pouštíte vodu, rozhazujete pera, čtete dokumenty a mnoho dalších věcí, jen abyste našli potřebné předměty. Počáteční radost z toho, že si konečně zahrajete hororovou adventuru, která sází na mechanismy legendárních her, však vystřídá čiré zklamání. Fobia – St. Dinfna Hotel obsahuje i akční sekvence, v nichž se oháníte historickými střelnými zbraněmi a bojujete o přežití. Jakmile se vám do rukou dostane brokovnice nebo samopal, veškerá děsivá atmosféra je pryč a místo hrůzostrašného projektu máte najednou dojem, že hrajete odlehčenou verzi Resident Evil 7.
Akční pasáže nejsou ovšem jediným prvkem, který ovlivňuje atmosféru hry. Protože se celý projekt Fobia – St. Dinfna Hotel odehrává v jednom hotelu, všechny lokace působí stejně. To způsobuje, že se často ztrácíte a jediným způsobem, jak se orientovat, je použít mapu, jenže ani tady to není úplně jednoduché. Mapu můžete využít, ale nejprve k ní musíte doběhnout, poněvadž ji primárně nemáte u sebe, pouze visí na zdech jednotlivých pater. To je jedna z věcí, co mě zklamala, protože kromě boje o přežití také částečně cestujete v čase, abyste získali nebo viděli předměty, které byly přítomny v minulosti, a když mapu vidíte stále na stejných zdech, působí to docela směšně.
Grafické zpracování neurazí
Grafická stránka hry není špatná, ale ani dobrá. Vzhledem k tomu, že se titul Fobia – St. Dinfna Hotel odehrává převážně ve stejném prostředí, vývojáři se zaměřili spíše na jiné aspekty. Hotel je většinou rozbořený, a tak vidíte po celou dobu oheň, rozházený interiér a probořené zdi. Stejně tak celkový koridor i nábytek je podobný, což do jisté míry narušuje atmosféru. Ještě horší je ztvárnění démonických nepřátel. Ačkoliv Amnesia nemusí být pro někoho hororovou hrou, jednu věc jí upřít nemůžeme, a to, že uměla dokonale ztvárnit vašeho antagonistu, tedy bytost, která vás po celou dobu pronásleduje. Člověk se jí bál, i když ji neviděl. Problém nastal, jakmile jste ji spatřili, protože její vzhled spíše vyvolával smích než strach. Stejný případ je u Fobia – St. Dinfna Hotel.
Vývojáři z Pulsatrix Studios se podle mě právě proto snažili primárně zaměřit na celkový scénář projektu. Co se děje týče, nemám zde žádnou výtku. Nejedná se o žádné mistrovské dílo, ale odkrývat veškerá tajemství ohledně hotelu a jeho minulosti, včetně osob, co v něm pracovaly nebo byly ubytované, mě bavilo. Je sice pravdou, že hledání určitých předmětů bylo poněkud obtížnější kvůli hře s časem. K tomu vám bude sloužit fotoaparát, který umožňuje vidět věci, co se již v daném momentu nevyskytují. Například v jednom okamžiku musíte najít krabičku, ve které se nachází klíč k pokoji. Problém je v tom, že bednička není viditelná, dokud nepoužijete svůj fotoaparát, jenž vám umožní prozkoumat minulost místnosti a najít ji. Toto je poměrně zajímavá mechanika, avšak pokud se bojíte, že budete muset hledat baterie do foťáčku, jako je tomu například v Outlastu, jste na omylu. Vaše zařízení na cestování časem má neomezenou životnost, což umožňuje nezabývat se hledáním baterií. Je to na jednu stranu fajn, ale na druhou docela škoda.
Pozor, pozor hádanky přichází
Aby hratelnost nebyla tak repetitivní, připravili si autoři pro vás několik miniher ve formě hádanek. Pokud patříte mezi typy hráčů, jako jsem já, co slyší slovo „hádanka“ a už se jim třesou kolena, nemusíte se ničeho obávat. Řešení puzzle máte v podstatě před sebou, pokud budete opravdu všechno prozkoumávat pečlivě. Těšit se můžete například na opravování elektrických obvodů, otevírání trezorů a řešení různých hlavolamů. Jedná se v podstatě o věci, které již můžete znát z jiných her se stejným nebo podobným zaměřením jako Fobia – St. Dinfna Hotel. Osobně bych se bez těchto hádanek klidně obešel, protože si nemyslím, že jsou nutné, nicméně chápu, že je potřeba zajistit prodloužení herní doby.
Je to špatný horor?
Z mého pohledu může Fobia – St. Dinfna Hotel znít jako zklamání, nicméně není tomu tak. Přestože atmosféru narušují především akční sekvence, občasné blikání obrazovek, zchátralý hotel a jeho strašidelná tajemství to do jisté míry vynahrazují. Kromě toho je zde zábavný příběh, zvukový doprovod a minihry. Kdo však očekává titul, při jehož hraní se dostaví toužebně očekávaný strašidelný pocit, tomu Fobia – St. Dinfna Hotel příliš neprospěje.
