Simulátory ještě donedávna nebyly součástí kratochvíle, kterou bych hodlala trávit svůj volný čas. Přece jen neustále dokola replikovat konkrétní úkony v digitálním světě může mnohé vytrhnout z chvíle nudy, ale ruku na srdce, málokterý takový projekt si vás dokáže získat na delší dobu, než přijde tvrdé vystřízlivění a obávaná repetitivnost. Není tedy lepšího způsobu, jak zjistit, zda se Garden Life: A Cozy Simulator mezi takové hry zařadí, než si ušpinit ruce od hlíny, vybavit se sprejem proti škůdcům a zásobit se hnojivem.
Kultivace květin ve zkratce
Na jedné straně režim volného stavění, na straně druhé příběh. Možnost vybudovat zahradu svých snů bez jakéhokoliv omezení odmítne jen hrstka vyvolených, kteří si rádi pod nohy hází klacky sami… ehm, třeba já. Nechat si vše snadno spadnout do klína není nic pro mě. Zato začít úplně od nuly a moci zpětně zahlédnout pokrok se zdálo jako přitažlivější volba. Příběhový režim oproti tomu volnému hráče staví do poměrně tradiční pozice. Koncept rozlehlého pozemku a náhlé smrti jeho předešlé majitelky z vás rázem udělá nového vlastníka, který musí uspokojit potřeby náročné komunity. Opuštěná zahrada ve zuboženém stavu se musí proměnit v květinový ráj na zemi, abyste toho byli schopni dosáhnout.
Žádné zdržování nasazováním si rukaviček, plevel se musí vytrhat pěkně ručně a šup s ním na kouzelný kompost, jehož superschopností je z hromady organického odpadu vyprodukovat zázračné hnojivo. Než se stačíte rozkoukat, už máte za úkol něco vypěstovat. Proces sázení semínek je extrémně zjednodušený, že ani není třeba vykopat díru, tu následně zahrabat hlínou a několik dní místo opečovávat, protože plody vaší práce vykvetou většinou do druhého dne. Sem tam odeženete otravný hmyz, doplníte vláhu, přidáte hnojivo nebo vyšlete na věčnost mrtvou rostlinu, když přijde její čas. Pestrá paleta zahradnického náčiní bude vaším nejlepším parťákem a zároveň i nepřítelem.
Titul Garden Life: A Cozy Simulator dokáže potenciální kupce oslovit malebným zpracováním i příjemným audiem podtrhujícím tuze relaxační atmosféru. Ta se hře bezpochyby upřít nedá. Právě proto je věčnou škodou hromada nervy drásajících detailů, které vám nedají spát. Tím největším pro mě bylo nadměrné klikání spojené s manipulací s nůžkami při stříhání květin. Abyste například z keře růží ony růže získali, pomocí titěrných nůžek je třeba každou z nich odstřihnout. To se ovšem lehce řekne, než udělá. Nejenže se s nůžkami velmi špatně trefuje na určité místo, ale často střihnou úplně jinde. Neexistuje zde možnost tlačítko držet pro opakovaný efekt a každé střihnutí si tak skutečně musíte odkliknout. Rovnou také zapomeňte, že by se vám zpřístupnil nástroj schopný useknout více stonků najednou. Máte sice srp, ale ten funguje pouze na plevel. Dokonce ani v Cookie Clickeru jsem myšku tolik neprohnala, a to už je opravdu na syndrom karpálního tunelu.
Rozvíjej se, poupátko
Při hře těchto rozměrů byste čekali, že jakožto zručný zahradník dostanete na výběr z několika druhů rostlin. Garden Life: A Cozy Simulator ovšem zachází ještě daleko dál. Nejenže je zde přes třicet druhů květin, ale každá z nich má navíc mnoho barevných variant. To v konečné fázi věci jednak znamená neuvěřitelné možnosti v kreativním vyžití, a jednak nutnost mít dobře zorganizovanou správu zásob. Bod číslo jedna – váš inventář osobních věcí, které můžete mít neustále při sobě, je žalostně malý a nedá se nijak vylepšit, i když se brzy budete v penězích jen topit. Bod číslo dva – pokud je váš osobní inventář plný, zbylý obsah automaticky putuje do skladu. Kámen úrazu nastává v moment, kdy zjistíte, že sklad nedisponuje funkcí automatického třídění či kategorizace.
Jakmile máte přes sto různých druhů sazenic, a stejně tak květin, přicházíte o možnost je efektivně prohlížet a mít o nich přehled. Ve výsledku vás čeká nepředstavitelný chaos. Věnovala jsem značné úsilí i nemalou časovou investici snaze semínka a květiny roztřídit dle barev i druhů. Když si sami nevybudujete nějaký systém, pokaždé se při odevzdávání úkolu upoutáte k sáhodlouhému zjišťování, co máte a nemáte k dispozici. Jednoduše bez organizace není šance se v tolika položkách pořádně vyznat. Pokud však při uspořádávání skladu někde necháte volné místo, rázem se zaplní rostlinnými odřezky, plevelem a dalším nepořádkem, kvůli čemuž se ocitnete jako v začarovaném kruhu neustálého přerovnávání. Abych to konečně shrnula, práce s inventářem je příšerná, obírá vás o čas i nervy, a ke všemu by se to dalo vyřešit jedinou funkcí.
Jediná růže může být zahradou
S úctyhodným počtem květin se pojí další problém. Po zasazení není šance zjistit jejich jméno, aniž byste museli odhadovat. S přibývajícím časem se repertoár rozšíří o mnoho barevných odrůd, které lze získat pouze formou mutace základního semínka, ale ta je zcela náhodná. Můžete sice použít hnojivo pro urychlení procesu, ale úspěch vám to nezaručí. Máte tedy úkol odevzdat určité druhy květin, které ovšem v zahradě ještě nemáte. Musíte tak čekat, než se nad vámi hra smiluje a sazeničku dané barvy zpřístupní, což může trvat i několik herních dní, ne-li týdnů. Do té doby se v úkolu nelze nijak posunout a hra se přesouvá do táhlého, úmorného a nudného čekání. Jedinou radou je vysázet co nejvíce květin daného druhu najednou, abyste měli větší šance, že se vzácnější semínko brzy objeví. Nemám nic proti takové mechanice, ale proč se vývojáři rozhodli nastavit maximální počet vysazených rostlin, mi hlava nebere. Pozemek zahrady je obrovský, ale než ho stačíte sotva z poloviny obsadit sazenicemi, dostanete se na limit a další květiny zkrátka zasadit nepůjde, i když půlka prostoru zeje prázdnotou.
O to více se musíte držet za hlavu, když vám přijde úkol mít daný počet semínek dané varianty rostliny. Ve skutečnosti je nemáte dodat, ale zasadit v zahradě. Jak máte být schopni takový požadavek splnit, aniž by bylo nutné podstatnou část rostlin kvůli limitaci odstranit? Některé úkoly po vás vyžadují mít od jednoho druhu třeba i třicet vysazených kusů. Jako by si autoři sami protiřečili. O květinách bych se mohla rozpovídat daleko více, protože ne všechny pořádně kvetou, popínavky se málokdy uchytí, i když mají poblíž oporu, a střídání ročních období po třiceti dnech je nádherný detail. Jenže byste čekali, že například v zimě rostliny nekvetou nebo že v létě bude potřeba více zalévat. Ve skutečnosti změna klimatu nemá jakýkoliv efekt a květiny vesele porostou venku i ve skleníku za jakýchkoliv podmínek. Stejně tak absence gravitace a objekty levitující tam, kde je zrovna necháte, nepřispívají k tomu správnému pocitu realistické simulace.
Digitálním zahradníkem raz dva
Celkové uživatelské rozhraní titulu by si zasloužilo více práce i funkcí. Ani nevíte, jak moc vítanou mechanikou by byla možnost dělat si poznámky potřebných položek. Když v pavilonu dostanete za úkol vytvořit květinovou sochu, budete se na místo muset neustále vracet, abyste si připomněli, jaké že květiny a v jakém množství se po vás vyžadují. Když už jsem se naštvala, zvolila jsem formu screenshotu nebo si seznam vyfotila na mobil, protože hra tyto zakázky nikterak nesleduje. To je mi panečku případ nouze. Také mě v pozdější fázi hry stále více vytáčelo, že k přeskočení do dalšího dne je potřeba dojít na autobusovou zastávku a interagovat s lavičkou. Vážně by ta zastávka nemohla být hned u zahrady nebo by nešel vymyslet hráčsky přívětivější způsob?
Kromě zahrady máte přístup i na náměstí s obchody a pavilonem. Malé klidné městečko je sice útulné, ale působí chladně a opuštěně. Jako by se zde navždy zastavil běh času. Ve stánku lze prodávat svázané pugety, semínka a další produkty z vlastní tvorby včetně vyrobených sošek a dekorací. Jimi lze vaše květinové království snadno a malebně vyzdobit dle vašich představ a za to si hra jistě zaslouží plusové body. Kreativitě se meze nekladou. Přesně to mám u simulátorů ráda. Vydělat si peníze nepředstavuje ve hře Garden Life: A Cozy Simulator velký problém, ale než nastřádáte dostatek zboží k prodeji, vhod vám přijdou zakázky od vedlejších postav. Brzy ovšem zjistíte, že se vám daleko více vyplatí prodat puget než splnit úkol za pár mincí. Postavy ve hře jsou alespoň dobře nadabované, a i jejich vzhled dokazuje, že si na něm dali vývojáři dost záležet. Škoda, že se to samé nedá říct o výše zmíněných problémech.
Snad už posledním bodem v pořadí na mém seznamu problémů je nešvar s častým padáním hry. Stačí stát na místě, jindy vázat květiny nebo je zalévat. Je jedno, jaký úkon provádíte, čas od času se titul rozhodne vypovědět službu a zamrzne. V ten moment nepomůže nic lepšího než vynucené vypnutí přes správce úloh. Ztrátu hromady neuloženého obsahu snad netřeba zmiňovat, to je malý bonus k tomu všemu trápení. Vaše bezejmenná postava se i kolikrát zarazí na místě, přestože se před ní nenachází jakákoli překážka… asi si potřebuje odpočinout.
Vykvést chce čas
Vím moc dobře, na co teď myslíte. Jak titul mohu hodnotit takovým číslem, když na něj prakticky v jednom kuse nadávám? Garden Life: A Cozy Simulator rozhodně není dokonalou hrou a má hromadu chyb. Přes to všechno jsem v ní strávila přes třicet hodin, protože jsem nějakým záhadným způsobem nemohla přestat. Autoři před sebou mají ještě kus práce a mým doporučením na závěr bude hru bedlivě sledovat a čekat na moment, kdy se alespoň část ze stávajících potíží vyřeší. Poté vám simulátor zahradničení s klidným svědomím doporučím, ale prozatím se vyplatí počkat. Titul je momentálně jako poupě, které čeká, až se bude moct ukázat v plné kráse. Co vývojářům ze stillalive studios na druhou stranu musím nechat, je svoboda. Spousta simulátorů se do jisté míry snaží o co nejrealističtější zážitek, ale sužuje vás přitom pravidly či přílišným diktátorstvím. Garden Life: A Cozy Simulator vás nevede za ručičku, což někdo ocení, jiní si na to postěžují. Květiny smíte zasadit kdekoliv v zahradě, aniž by vás limitovaly mřížky nebo předem určená místa. Takovou svobodu může nabídnout jen málokterý titul.
Garden Life: A Cozy Simulator představuje zajímavý koncept, který bohužel trpí hned několika nedostatky. Navzdory těm hra může být přitažlivá pro ty hledající volnost v budování a relaxační atmosféru. Doporučuji titul sledovat a čekat na případné opravy i vylepšení ze strany vývojářů. V zahradě se totiž i přes to všechno skrývá určité kouzlo a bude jen vás, zda se odhodláte jej odhalit.
