Většina z nás zná Heroda jen jako toho zlého krále z vánočního příběhu, démonického padoucha, který nechal ve strachu o svůj trůn povraždit betlémské chlapce. Je to jednoduchý a úderný příběh, který se skvěle vyjímá v nedělním kázání. Ale co když je tato biblická zkratka jen pohodlnou karikaturou a skutečnost byla o poznání složitější a fascinující? Kdo byl doopravdy tenhle muž, kterého historické prameny líčí jako největšího stavitele své doby, geniálního diplomata a zároveň jako psychopata, jenž utopil v krvi vlastní rodinu? Právě tuto znepokojivou otázku si klade Jan Horníček ve své plánované trilogii, kdy první díl, Herodes I: Dokud mi nepožehnáš už je k sehnání na pultech knihkupectví.
Představte si vládce, který dokázal v neustále se vařícím kotli jménem Judea udržet na desítky let mír. Muže, který zemi zajistil prosperitu a jehož architektonické vize ohromují svět dodnes viz velkolepý jeruzalémský Chrám, nedobytná pevnost Masada či ohromující přístav v Caesareji. To nezní jako práce obyčejného šílence. Jenže ten samý muž byl zároveň ztělesněním tyranie. Jeho chorobná podezřívavost ho dohnala k popravě milované manželky Mariamné, tří vlastních synů a bezpočtu dvořanů. Jak se v jedné hlavě mohl snoubit génius s monstrem? Právě v tomto rozporu leží jádro Herodovy tragédie i jeho neutuchající přitažlivosti.
Zdroj: Albatros Media
A co onen nechvalně proslulý masakr neviňátek? Je zajímavé, že o této události, která by byla jistě největším projevem jeho krutosti, se zmiňuje pouze Matoušovo evangelium. Žádný jiný dobový historik, včetně Josefa Flavia, který si v líčení Herodových zvěrstev jinak nebral servítky, o ničem takovém nepíše. Není tedy na čase se ptát, kde končí historická realita a začíná náboženská propaganda, která potřebovala jednoznačného zlosyna pro svůj příběh? Román Jana Horníčka Herodes I: Dokud mi nepožehnáš tak tuto složitou osobnost má za cíl rozklíčovat. Jak se mu to podaří?
