Hledání ztraceného druhu je velmi povedeným logickým deduktivním kouskem. V roli vědců se vydáte do Papuy Nové Guineie a Indonésie v honbě za znovuobjevením údajně vyhynulých druhů živočichů. Původní vydavatel Renegade Game Studios chtěl tímto titulem upozornit na poslání organizace Re:wild. Ta se od svého založení v roce 2021 zabývá nejen ochranou a snahou o rozšiřování nenahraditelných přírodních oblastí, ale i prevencí vyhynutí a obnovováním nejvzácnějších a nejohroženějších druhů naší přírody. Oceňuji, že v duchu tohoto poslání je hra vyrobena udržitelným způsobem a šetrně k životnímu prostředí. Pro náš trh ji lokalizovalo vydavatelství Tlama Games.
Na úvod
Hledání ztraceného druhu, v originále The Search for Lost Species, je hrou pro 1–4 hráče od 14 let s herní dobou 60–90 minut. A tady bych se ráda zastavila. Informace ohledně věku a herní doby uvedené na krabici jsou silně orientační. Pokud máte doma nadšené luštitele rébusů, nebála bych se je přizvat ke hře i ve věku 10 let. Zvlášť pokud jsou i milovníky přírody a ekologie.
Upřímně závidím každému, kdo zvládá hru odehrát za hodinu. To se mi daří jen v sólu na lehčí obtížnost. Mám kolem sebe opravdu přemýšlivé hráče… spíš totální APčkaře. Jen občas se nám ve dvou podaří titul odehrát do 90 minut, většinou jsme tam s dobou lehce přes dvě hodiny. Ve třech jsem pro klid duše přestala hodiny sledovat. Výhodou je, že jsme tak ponoření do přemýšlení, že nám čas uteče neuvěřitelnou rychlostí. V závěru partie nás tedy čeká překvapení: „To už je tolik hodin?!“
Hledání ztraceného druhu je pro mě ideálním kouskem na hraní v sólu nebo ve dvou hráčích. Ve větším počtu už se umí znatelně protáhnout čekání na tah, člověk vypadne z rytmu a musí se vracet k poznámkám. Není ojedinělé, že přesně víte, co chcete dělat, ale zapomenete proč, než se na vás dostane řada.
Ach, ta aplikace
Pro hraní hry Hledání ztraceného druhu je, na rozdíl od Sázky, prosím!, kde doporučuji nechat komentování na excentrickém kamarádovi, nezbytná aplikace. Bez ní si bohužel můžete tak maximálně vybarvovat siluety živočichů na listu hráče. To dokáže potrápit, když dojde k jejímu výpadku, případně technickým potížím uprostřed partie. Představu, že aplikace není dál podporována, si dovolím okatě ignorovat. Nechci o ní vůbec přemýšlet.
Velkou výhodou hry řízené aplikací jsou přístupnější pravidla, která nemusí obsahovat složité kontrolní mechanismy. Také velká variabilita a škálování obtížnosti na míru jednotlivým hráčům. Čím snazší obtížnost, tím více počátečních informací hráč obdrží. Osobně dávám přednost hraní za pomoci jednoho zařízení, které si kolem stolu s úsměvem podáváme, ale lze mít každý své vlastní a do aplikace vložit kód právě založené partie.
Jak se hraje
Při přípravě hry náhodně určíte pořadí hráčů, následně vám aplikace určí startovní místo na mapě ostrova. Pořadí tahů v průběhu partie závisí na pořadí figurek na počítadle času. Na tahu je ten hráč, jehož figurka je nejvíce vzadu, podobně jako ve hře Patchwork.
Ve svém tahu máte na výběr z pěti akcí, z nichž provedete právě jednu. Každá z akcí vás stojí čas. Postupem po počítadle času se určuje pořadí hráčů na tahu a dochází k aktivaci a přesunu vedoucího expedice.
Kromě akce „nalezení ztraceného druhu“ zahrnuje každá z akcí pohyb vašeho vědce po ostrově. Sbíráte tak střípky informací o jednotlivých polích ostrova. Spolu s logickými zákonitostmi samotné hry a počátečními informacemi se vám postupně začne skládat obrázek o obsazení jednotlivých políček na mapě ostrova.
Informace získáte také při přesunu nezávislé figurky vedoucího výpravy na počítadle času. Jeho pohyb vám rovněž umožní šestkrát v průběhu hry pomocí skrytých žetonů tipnout výskyt určitého zvířete na až dvou políčkách a později tyto tipy zkontrolovat. Každý správně tipnutý žeton zvířete vám v závěru partie přinese vítězné body. Plus další bod, pokud jste na daném políčku tipli správné zvíře jako první.
Ostrov se skládá z šestnácti očíslovaných políček krajiny. Na každém se nachází buď jen jedno zvíře, nebo je prázdné. Ve hře hledání ztraceného druhu existuje celkem pět typů zvířat: loriové, vačnatci, ropuchy, krajta a právě jeden ze ztracených druhů. Rozmístění jedinců každého typu má pevně daná pravidla.
Čtyři loriové tvoří dohromady konkrétní tvar, který může být tvořen i přes hory. Dvě ropuchy musí sousedit se dvěma skutečně prázdnými políčky. Těch je ve hře pět plus jedno, které se tak při pátrání postupně odhaluje a na němž je hledaný ztracený druh. Tři vačnatci jsou vždy na 1–2 kroky od sebe navzájem. Jinými slovy od jednoho vačnatce musíte být schopni na maximálně dva kroky dojít ke každému dalšímu. Pohyb o jedno pole nemůže jít přes hory, ty musíte obejít, nejedná se o sousedící pole. Jedna krajta nesousedí s vačnatcem. Jeden ze šesti možných ztracených druhů má každý svá pravidla výskytu.
Slovíčka jsou důležitá
Jako v každé logické hře i zde je velmi důležité dávat si pozor na slova. Právě jeden, skupina, jedinec, sousedící pole... Doporučuji pečlivě číst a ještě pečlivěji si informace získané průzkumem ostrova zaznamenávat. Velký dík vydavateli za kosmetické dřevěné žetony hor. Hory jsou na mapě vytištěné, ale jejich zvýraznění těmito žetony je více než nutné.
Na první pohled je hra bez interakce mezi hráči, takový multiplayer solitaire. Ale důrazně vám doporučuji sledovat, co vaši protihráči dělají a zda případně tipují výskyt na určitých polích. A hlavně jejich nekontrolované průpovídky.
Hledání ztraceného druhu je logickou deskovou hrou řízenou aplikací, v níž postupným získáváním informací, jejich zasazováním do kontextu pevně daných pravidel a dedukcí dojdete k odhalení místa výskytu zdánlivě vymizelého živočišného druhu. Plusem je velká míra znovuhratelnosti a možnost škálování obtížnosti. A to nejen pro jednotlivé partie, ale i přímo na míru konkrétním hráčům na základě jejich zkušeností se hrou a luštěním obecně, případně i s ohledem na jejich věk. Neméně důležité je i poselství o nutné ochraně přírody. Pokud chcete řádně provětrat své mozkové závity a prověřit logické uvažování, rozhodně vyzkoušejte najít ztracený druh.
