INMOST – emociální příběh o lásce skrytý za bolestí

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet
Zdroj: igdb.com

Vážně miluji takové ty hry, které se ze začátku tváří tak nevinně a pak vás na konci rozbrečí. Hlavou se vám posléze honí zvláštní filosofické otázky a morální dilemata ohledně života, vesmíru a vůbec. INMOST je titul od studia Hidden Layer Games, který mě zaujal svou kouzelnou pixelovou grafikou, a především zařazením mezi žánry logické plošinovky s hororovými prvky. Jak jsem mohla vědět, že mi tato hra tak moc vžene slzy do očí po projití krátkého, přesto silného příběhu… na to jsem nebyla emočně připravena. Předem vás musím varovat, protože se zde objevují silná témata jako šikana, sebevražda a týrání. Pokud vám nejsou příjemná, titulu se pro jistotu vyhněte. 

Matoucí spád děje

Jak jsem již zmínila výše, INMOST je logická plošinovka, ve které hrajete hned za tři postavy, jejichž příběh se nakonec spojí v jeden. Malá dívka jménem Elizabeth prožívá emoční týrání ze strany své matky, bezejmenný rytíř musí čelit následkům svých neuvážených činů a postarší muž Adam hledá odpovědi na své otázky. Právě s Adamem se setkáte během své cesty nejvíce, když budete prozkoumávat tajemný hrad a jeho okolí. Během hraní se samovolně přepínají sekvence jednotlivých postav, takže chvilku hrajete za Elizabeth, chvíli za rytíře, za Adama, poté opět za Elizabeth a stále dokola. Tyto skoky mezi dějovými linkami nemůžete nijak ovlivnit, což je na jednu stranu dobře, protože vás takto chrání před stereotypem, ale na druhou stranu je to na škodu kvůli možnému zmatení hráčů, kteří postupně ztratí orientaci a přehled v celkovém ději. Mně osobně tyto přechody poskytly jakýsi nadhled a širší perspektivu potřebnou k pochopení propojení osudů tří protagonistů. Nebudu vám lhát, po většinu času budete zmatení jako lesní včela. Všechno totiž pochopíte až na samotném konci.

Dívka, muž a zpytující rytíř

Každá postava nejen že řeší své aktuální problémy, ale dostala do vínku i jiné vlastnosti a schopnosti. Chvíli vám potrvá, než si zvyknete na pohyby každého z nich. Dívka Elizabeth se zmítá v nejistotě a strachu. Její jedinou oporou je mluvící plyšový králík, který jí slouží jako rádce a přítel v těžkých časech. Jako jediná může běhat, i když její rychlost běhu zrovna neodpovídá, dokáže šplhat a přenášet objekty, což se jí hodí při hledání indicií temného tajemství, které se ukrývá za zdmi rodinného domu.

Rytíř v nablýskané zbroji je většinou v jiných titulech postaven do role kladné postavy, brzy však zjistíte, že je tomu v INMOST právě naopak. Rytíř je vyzbrojen velkým mečem, díky kterému je pro něj pobít nepřátele úplnou hračkou. Navíc má k pohybu po platformách vystřelovací hák a pomocí rychlých úskoků se také zvládne vyhnout případným zásahům. Bohužel jsou tyto pasáže těmi nejhoršími kvůli nepříliš pohodlnému ovládání na klávesnici, které mimochodem nelze přenastavit.

Adam má zprvu pasivní schopnost skákat a postupně se získanými předměty zvládne mnohem víc. Po nalezení krumpáče může překonat cesty a tunely zavalené kameny, s páčidlem se dostane k nalezené truhlici skrývající poklad, díky noži přeřízne lana a zpřístupní si tak cestu apod. Na druhou stranu se nemůže nijak bránit černým slizovitým monstrům. V ten moment přichází čas na vaše taktizování a přemýšlení, jak porazit nepřítele výhradně za použití logického uvažování a terénu kolem vás.

Silná témata s vlastní interpretací

Vážnými tématy se zaobírá málokterá hra a chápu, že ne každý se s tím dokáže popasovat. INMOST se přímo dotýká problematiky šikany, která je až tak vážná, že danou postavu uvrhne až do zoufalství končícího sebevraždou. Tento čin ovšem ovlivní i další osoby a bolest ze ztráty se nakonec šíří dál jako řetězová reakce. Dalším tématem je emoční týrání malého dítěte, vyhrožování a následky vlastních špatných rozhodnutí. Ze začátku jsem netušila, jak by tvůrci dokázali do této roztomilé hříčky napasovat prvky hororu. Čím více jsem se blížila ke konci, tím více jsem byla zmatená a pociťovala jsem houstnoucí atmosféru, až se na obrazovce najednou objevila scéna, která mě znepokojuje dodnes. Až tak je poselství této hry silné.

Emočně silný konec po 3–5 hodinách hraní vám nakonec ukáže, že se přes všechny nepříjemné scény plné lidské bolesti a utrpení ve výsledku jedná o příběh o lásce, a je tomu skutečně tak. Já sama jsem ovšem byla po dohrání titulu dost zmatená a nechápala jsem, co se vlastně stalo. INMOST pochopíte až s odstupem času, kdy se ve vás všechny pocity a informace uleží. Místo odpovědi dostanete ještě více otázek a síla titulu spočívá v tom, že každý si může příběh vyložit po svém. Na internetu se vede několik diskuzí na toto téma a hráči si sdělují své vlastní teorie. Důležité je ovšem to, co si myslíte vy sami.

Symbolika a metafory

Každý detail, čin a scéna mají nějakou symboliku a je jen na vás, jak si ji vyložíte. Setkáte se s takzvanými krystaly bolesti představujícími duše živých bytostí a zároveň znázorňujícími naději, lásku a svobodu. Největší záporák tyto krystaly pohlcuje a díky bolesti ostatních sílí, což představuje ztrátu ideálů a bezmoc. Samotný hrad, čarodějnice, plyšový králík či bílá liška, to vše něco znamená a hráč si tyto symboly musí vyložit sám. Proto je zde velká šance, že si titul zahrajete znovu, abyste s odstupem času přišli na všechny skryté významy.

Alegorie monochromatického prostředí

Pixelová grafika stylizovaná do monochromatických barev působí v určitých pasážích velmi svěže a klidně, ale narazíte i na místa, kde funguje přesně naopak. Najednou se vás zmocní nejistota při hledání cesty, čemuž skvěle dopomáhá i melancholická hudba na pozadí. Prostředí jsou navržena velmi přehledně, ale i tak se najdou chvíle, kdy se budete ztrácet. Protože se nikde nevyskytují žádné nápovědy, budete muset prohledávat již prošlé oblasti znovu a znovu, dokud náhodou nenarazíte na skrytou místnost či cestu. Alespoň minimapa by byla vítaná.

GP uvozovky

INMOST je více než logickou adventurou jakýmsi nástrojem ke sdělení a interpretaci témat, o kterých se moc nemluví. Myšlenka celého titulu ve mně zanechala silný zážitek, který se mě drží ještě několik dní po dohrání. Pixelový vizuál spolu s perfektně sladěnou hudbou a děsivou atmosférou titulu naprosto sedí a nedokážu si představit, že by vše dohromady tak dobře pracovalo, kdyby byla byť jen jediná složka trochu jinak. Nic neodvádí vaši pozornost od děje, právě naopak. Průměrné čtyři hodiny mohou pro někoho být málo, ale mně to úplně stačilo.

Klady

melancholická pixelová grafika
silně emoční příběh
tři hratelné postavy
hudba dotvářející atmosféru
vyvážená obtížnost hádanek

Zápory

nemožnost si přenastavit ovládání, které není ideální
samotná podstata příběhu nemusí být všemi správně pochopena
krátká hratelná doba
občas si pobloudíte
0

Doporučujeme

Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn