Ve hře Insurmountable se sice na reálnou osmitisícovku nepodíváte, zato ale zažijete mnohdy reálné pocity štěstí i beznaděje. A nějaké to tajemno. To vše a něco navíc přináší tento zajímavý počin indie vývojářů ByteRockers' Games. Hra je žánrově něco mezi roguelike dobrodružnou simulací a strategií.
Základy horolezectví v kostce
Hned na úvod se sluší napsat, že si ve hře můžete vybrat mezi třemi hrdiny: dobrodruh, vědec a žurnalista. Každý z nich má jisté kvality a schopnosti, které vám mohou pomoci přežít v nehostinném prostředí vysokých hor. Každý z uvedených hrdinů má také jakousi „background story“, která vás během lezení povede. Nebudu lhát, má volba padla na vědce. A ačkoliv jsem dvě jeho základní schopnosti používala jen zřídka, všechny tři hory se mi zvládlo pokořit na první dobrou.
To by mohl být vlastně jen ukazatel toho, že na základních schopnostech zase až tolik nesejde. Dalším takovým rozhodujícím faktorem ale může být výběr správné cesty a výbava. A ta je ve hře více než užitečná.
Zdroj: ByteRockers' Games
Tedy, po zvolení postavy, výběru trasy a krátkém úvodu do hry se můžete směle pustit do zdolávání vrcholů. Mapa je vlastně složená z nepřístupných a přístupných míst. Přístupná místa jsou označená hexagonovou mřížkou, jejíž jednotlivé dílky jsou různě vysoké či mají odlišný povrch a různou strukturu. Cestu si můžete směle naplánovat, i pokud se chcete sem tam zastavit na nějakém tom zajímavém místě („point of interest“/POI). Nicméně, vždy je důležité být opatrný na to, jaké máte staty. Veškeré vaše činy ve hře vás ovlivní. Pokud zvolíte příliš krátkou cestu, můžete umrznout těsně pod vrcholem, a naopak, pokud zvolíte cestu vzhůru příliš klikatou a dlouhou, může se stát, že prostě už nebudete mít kde odpočívat. A věřte, že to jde s vámi pak rychle z kopce.
Zdroj: ByteRockers' Games
Jedna malá odbočka
Vraťme se na chvilku k začátku, a to především k výběru cesty. Před každým vrcholem vybíráte, kterou cestou se chcete dát. Není to vlastně nic jiného než volba vlastností dané trasy. Zda si zvolíte trasu, na které je velmi chladné počasí, ale za to hodně stabilních povrchů, či cestu, kterou provází teplé noci a tajemné úkazy (které vám mohou ovlivnit jeden z důležitých statů). Výběr je jen na vás a věřte, že správnou kombinací postavy, trasy a schopností i vybavení se můžete dostat daleko, stejně jako že můžete skončit v půlce výšlapu. Mapy jednotlivých vrcholů v Insurmountable by měly být procedurálně generované, a tak by se nemělo stávat, že budou dvě naprosto stejné. Nicméně, vzhledem k tomu, že je mapa omezená na „výšlap na vrchol hory“, trochu stejné mi v určitých chvílích přišly. Ovšem nepůsobilo to na mě špatně, spíš neutrálně.
Schopnosti v Insurmountable
Schopnosti ve hře jsou velmi hezky zpracované. Poskytují bonusy různých druhů a účinky jednotlivých schopností jsou zároveň dobře popsány. Dělí se na pasivní i aktivní a určitě je dobré nějaké zkušenosti posbírat, protože vám právě třeba pasivní schopnosti mohou zajistit dostatek tepla (Temperature) či příčetnosti (Sanity).
Zdroj: ByteRockers' Games
Jak dostat alpinistu do polepšovny
Rovnou se vrátíme ke zmíněným statům a předmětům. Velkou část statů po cestě pravděpodobně ztratíte a každý z nich má svůj důvod. Jde o: Sanity, Temperature, Energy, Oxygen a Health. Po cestě vás mnohdy bude trápit jeden, druhý nebo všechny staty dohromady. Cesta nahoru mnohdy není lehká a když už dosáhnete toho vymodleného milníku, snad vás nepřekvapí, že musíte zvládnout ještě i cestu dolů. Myslím, že ztrátu Temperature (teploty) a Energy (energie) vysvětlovat nemusím. Sanity (příčetnost) se ztrácí mnohdy vlivem zvláštních událostí, na které můžete cestou narazit. A Oxygen (okysličení) se vytrácí časem po tom, co dosáhnete 6 000 metrů (Death Zone), a to především kvůli řídkému vzduchu.
V Insurmountable vzhůru, jen vzhůru stoupej
Jakmile pokoříte první trojku vrcholů na normální obtížnost, můžete si obtížnost zvednout. Ne, že by byla normální obtížnost procházkou růžovým sadem, nicméně u dalších už se zřejmě opravdu zapotíte. Ačkoliv se mi podařilo první tři vrcholy zdolat na první dobrou, na Hard obtížnost jsem už takové štěstí neměla.
Závěrem k Insurmountable
Hra je rozhodně velmi dobře zpracovaná jak graficky, tak z pohledu herního designu. Kombinace rozhodnutí, která lze učinit (výběr ze tří hrdinů, tří tras, různých typů chování v různých situacích), je dle mého názoru opravdu obrovská a projít kompletní hru (se všemi možnými dialogy) by vám zabralo opravdu hodně času. To z Insurmountable dělá opravdu velmi povedený počin, který si můžete zahrát několikrát a zážitek může být vždy odlišný. Občas pokulhávalo technické zpracování, ale to jsou takové drobnosti, které se ještě opravy zajisté dočkají.
Co se mi však během hry trochu zprotivilo, je hudba, která je místy taková nemastná a neslaná. Opravdu bych se přimluvila za to, aby byla lépe zpracovaná. A bohužel, POI jsou časem trochu repetitivní záležitostí a náhoda bývá mrcha. Proto bych hru doporučila převážně tomu, kdo chce zabít pár hodin volného času.
Celý design hry Insurmountable, a to nejen ten grafický, ale především i herní, je velmi dobře zpracovaný. Strategické prvky se nejvíce projeví se zvyšující se obtížností a hra nabízí příjemnou výzvu. Zároveň jsem opravdu cítila pocit zadostiučinění po tom, co jsem vystoupala na vrchol a došlo mi, že býti alpinistou – tedy člověkem zdolávajícím vysoké vrcholy hor – není vůbec jednoduché. Ve hře máte k naprostému vyčerpání a smrti dost často velmi blízko a není nic útrpnějšího než dostat se na vrchol a nezvládnout cestu zpět dolů.
Recenzi pro Gaming Professors napsala Nela Bojdová
