Projekt Ironheart byl oznámen na investorském dni studia Disney na konci roku 2020. Trvalo tedy neuvěřitelné čtyři a půl roku, než se seriál dostal na streamovací platformu Disney+. Nejeden člověk by mohl očekávat, že studio mělo dostatek času na zpracování, a i přes stávky, odklady, přepisy a přetáčky seriál bude za něco stát. Bohužel při premiéře prvních tří epizod přišla krutá realita.
Ironheart je nevyužitý potenciál
Riri Williams v podání Dominique Thorne se světu poprvé představila ve snímku Black Panther: Wakanda Forever. Její role nebyla nijak klíčová a šlo o pouhé připravení půdy pro její vlastní seriál, který byl v té době již v přípravách. Díky studentské „stáži“ ve Wakandě mohla zakusit, jaké to je pracovat s moderními technologiemi. Oblibu našla v sofistikované umělé inteligenci jménem Griot, kterou vymyslela Shuri. Během Wakandské války s Talocanem se zapojila ve své nové zbroji i do boje. Nicméně při svém odjezdu ji musela nechat ve Wakandě. Jde tedy o solidní základ a příslib toho, že si si ve svém seriálu bude muset vytvořit nový.
Zdroj: Marvel Studios
Dalším problémem je také celková reputace seriálu před jeho vlastní premiérou. Připravovat seriál o šesti dílech přes 4 roky je jedna věc. Druhá věc je, že Ironheart dostala téměř nulovou propagaci a zároveň se stala projektem, který se dočkal prvního oficiálního traileru teprve čtyřicet jedna dní před vydáním prvních tří epizod. Ani první materiál nedokázal zachránit situaci a stal se terčem tvrdé kritiky. Těsně před dnem D přispěchal na pomoc dokonce sám Robert Downey Jr., který touto cestou projekt promoval. Celé podpoření působí jako předpřipravené, zoufalé a v podstatě jde jen o hašení požárů a nalákání alespoň nějaký diváků. Potvrzuje to i zpětná vazba fanoušků, která ani zdaleka nebyla pozitivní.
První polovina nepřináší nic nového
Stejně jako ve filmu, Riri je ve svém seriálu prezentována jako geniální patnáctiletí studentka, jejíž koníčkem je vývoj umělé inteligence a tajné pomáhání spolužákům s domácími úkoly. Nový oblek již existuje a je rovnou od první epizody využíván. Rychle se nám představí její rodina a problémy ve škole. Hned během první epizody se dostaneme i ke zločineckému gangu, který se pokusí chytrou ex-studentku zrekrutovat. V roli tajemného Hooda se představil Anthony Ramos. Ten z počátku není vůbec špatný, ale scénář mu hází klacky pod nohy. Scény, ve kterých jsou obě hlavní postavy společně, mají dobrou atmosféru. Sami o sobě představují dva různé pohledy na věc. Technologie proti magii je zajímavý koncept, ke kterému se v první polovině ale nedostaneme.
Po relativně rychlém startu dostaneme náhled na zločinecké akce, při kterých se pomalu buduje lore ohledně Hooda. Bojové scény nejsou fascinující, jako například v letošní Baleríně, ale k zahození také nejsou. Využívání magie pro zločin je atraktivní a nutí diváka přemýšlet o tom, co ještě ten týpek v červené kápi dokáže. Lehce se do děje zapojí i nováček Joe, jehož postava je přímo napojena na první Iron Manův film. Jde tedy o alespoň menší náznak propojeného světa, který stejně pro příběh není relevantní a je tlačen na sílu. Závěr třetí epizody samozřejmě musel přijít s nějakým zvratem, který navnadí na druhou část příběhu. Bohužel vedlejší postavy nejsou vůbec budované a zájem diváka nemá být na čem podložený. Dramatické odhalení je tedy očekávané a nepůsobí velkolepě.
Závěr příběhu se trochu vzpamatoval
Čtvrtá epizoda zvolňuje a dává hlavní hrdince čas na promyšlení plánu a doplnění nových informací. Představují se další nové postavy, které nám řeknou to, co všichni již víme. Červená magická kápě není z lidského světa. Tohle naprosto „šokující“ odhalení a nesmyslné lákání na návrat mocné vesmírné entity nesoucí jméno Dormammu vůbec nedává smysl. Již od prvních scén, kdy má Hood problémy s následky mocné magie, je jasné, že tohle není Dormammu. Zde můžeme aplikovat slovní spojení, Ďábel se skrývá v detailech. Je zde mnoho náznaků toho, jakým směrem se bude finále ubírat.
Zdroj: Marvel Studios
Během posledních dvou epizod se dočkáme jedné malé a jedné finální konfrontace. I přes to, že obě epizody mají dohromady sto minut, tak je čas pouze na jeden zajímavý sestřih stavění nového obleku a zjišťování, co všechno je magie schopná udělat. Riri je poté postavena před rozhodnutí, zda sama chce využít magii. Hood je celou dobu budován jako někdo, kdo má magii, ale platí za to vysokou daň. Toho si je hlavní hrdinka vědoma, že nic není zadarmo, a i přesto dostaneme úplně nesmyslnou scénu, kdy se Riri diví, že zaplatila daň za svoje nové schopnosti.
Zde přichází také hlavní odhalení motivů Hooda. Jeho postava dostane dostatek prostoru a alespoň částečně odůvodňuje jeho činy. Po závěrečném souboji, který působí jako divná směsice magie a již několikrát viděné technologie, bychom měli dostat nějaký uspokojivý závěr. To se ale neděje a hlavní představitelé si pouze vymění role a hlavní hrdinka je postavena do stejné situace jako Parker Robbins, než se z něj stal Hood. Silnou stránkou finále je zapojení Mephista, kterého ztvárnil Sacha Baron Cohen. Od finále seriálu WandaVision se diváci nemohli dočkat, ve kterém projektu se konečně ďábel představí. Čekání je u konce a bohužel jsme se ho dočkali v tom nejméně zajímavém projektu.
Ironheart je prokletý projekt, který Marvel možná měl při prvních problémech zrušit. I přes všechny problémy, kterými si seriál prošel, nejde o absolutní fiasko. Hlavní postavy dostávají dostatek prostoru, byť jsou stále napsané docela hloupě, ale snaha tam je. CGI není žádná sláva a hudební doprovod ničím nevyčnívá. Příběh je předvídatelný a pozorný divák ví přesně, kam to celé směřuje. Zapojení do světa MCU není relevantní a kdyby neexistoval, o nic diváci nepřijdou. První polovina seriálů je prázdná akční výplň, která jen připravuje finále. Druhá polovina přidává plyn, sází na odhalení očekávané postavy a láká na nadpřirozené efekty v kontrastu k technologiím.
