It Takes Two – kooperativní rodinná terapie

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: EA
Rok 2021 přinesl mnoho zajímavých titulů, ale pouze málo z nich se může pyšnit takovým množstvím nominací na hru roku. Jsou to právě vývojáři ze studia Hazelight Studios, kteří excelovali při tvorbě kooperativní akční adventury It Takes Two.
Proto po hrách jako Brothers: A Tale of Two Sons a A Way Out představují další adventuru, tentokráte s elementy signifikantními pro plošinovky.

Léčba rozpadajícího se manželství

Příběh nás zavede do rodinného domu, který obývají otec Cody, matka May a jejich malá dcera Rose. Manželskému páru již vztah moc neklape, a tak se plánují rozvést. Tuto pochmurnou novinu sdělují své dceři, která popadne ručně vytvořené panenky, jež mají symbolizovat její rodiče, a snaží se opravit jejich vztah tím, že si s panenkami hraje na funkční rodinu u stolu pojídající snídani. Rodiče jdou spát.
Když se na druhý den probudí v těle těchto panenek, je to pro ně šok. Znenadání se před nimi vyjeví kniha – není obyčejná, jde o mluvící knihu, jež se představí jako doktor Hakim, antropomorfní forma jejich vztahu. Ten jim sdělí, že je čas zachránit jejich manželství, neboť svými činy přivedli dceru k pláči a její slzy dopadaly právě na ony panenky, které způsobily přesun jejich duší z těla. Doktor Hakim proto zadává manželům „jednoduchý“ úkol, a to napravit svůj vztah.
Ti tak spojí své síly, navzdory rozporům, které je vedly k rozvodu, a to za jedním cílem – říci Rose, ať je vrátí do jejich lidské podoby, tedy přesný opak toho, o co se doktor Hakim snaží. Je to ona kouzelná kniha, co staví před oba rodiče překážky ve formě výzev, které pouze společnou kooperací dokáží zvládnout.

Držte si klobouky, čeká vás dvanáctihodinová jízda

Úvodním seznámením jsme prošli a teď už se vrháme vstříc samotné hře. Na začátek je dobré připomenout, že v It Takes Two můžete hrát jak za pomoci přátel v online režimu, tak i na lokální rozdělené obrazovce. Během plnění úkolů lze pozorovat činnost druhého hráče.
Ve hře vás čeká devět kapitol, jež odkazují na rozličná vizuální prostředí, a tou první je kůlna. Útěkem se dostanete do druhé lokace, přesněji na strom. Odtud vaše cesta vede do „polštářového království“. V království se nachází portál, jenž vaši cestu zavede k vesmírné stanici. Poté, co se dotknete hvězd, naleznete cestu vedoucí k magickému hradu. Za hradbami se nachází brány, jež vedou skrze tok času až k hodinám s kukačkami. Splněním zákeřného vystoupání na vrchol věže se vám otevře průchod, kde vás neony zvou do „arény sněhových koulí“. Předposlední kapitola vás zavede do zahrady. Spletitými cestami vás průchod zahradou přivede ke závěrečné lokaci, kterou je podkroví.

Kniha lásky vám připravila hádanky, bez nadsázky

Průchodem lokací na vás čeká série logických hádanek, například sestavování správného tvaru na obrazovce televize pomocí joysticku starého Atari 2600, nastavení správných časů na sérii hodin či stlačení správných tlačítek k otevření přihrádek komody a jejímu zdolání.
Další z mnoha zapeklitých činností je nalézání chybějících komponentů, přeskakování pohyblivých desek či otáčení páky za účelem otevření plošin. Cestou skrze kapitoly narazíte na jízdu po kolejnicích, kde musíte ve správný čas přeskakovat mezi kolejemi.
Místa mezi jednotlivými puzzly často obsahují tzv. minihry – jde o oddychovou, často velmi jednoduchou činnost, kdy hráči spolu soupeří ve výzvách, jakými jsou rodeo na hřbetě krávy, závody autíček na autodráze, šachy nebo třeba sestřelování larev v otáčejícím se hnízdě pomocí žaludů. Ve hře lze nalézt dvacet pět takovýchto soubojů, často velmi dobře schovaných, aby hezky vyplnily čas a hluchá místa.
Každá jedna kapitola má i svého signifikantního bosse, jehož poražením se posunete dále. Nečekejte ale souboj jako v soulsovkách, k poražení těchto bossů je vyžadován povětšinou specifický postup. Teprve tyto souboje ukáží, jak dynamické duo dokáží spoluhráči být.
Například první boss, „vysavač“, na vás bude chrlit prach a posléze i úžasně vybuchující nádoby. Úkolem hráče ovládajícího Codyho bude sací trubicí zachytávat tyto nádoby a hráč ovládající May se je snaží nasměrovat proti vysavači.

Zábava, kterou potěšíte i své nejbližší

Pokud mohu něco vyzdvihnout, pak je to skvěle zpracovaná atmosféra, doplněná o detailně propracovanou stylizaci, a to jak hlavních hrdinů, tak i nepřátel. Ke všemu vám hraje dobře zvolená hudba, jejíž tóny přeruší maximálně dobře provedený voice acting. It Takes Two je hravý, ponurý a místy opravdu vážný. Některé pasáže vás rozesmějí přímo od srdce a jiné vyvolají kapky slz.
Uváděl jsem již, jak různorodá hra je, ale co mě osobně překvapilo, je množství žánrů, které se podařilo vývojářům z Hazelight Studios propojit do jednoho celku. Právě ta změna tempa hry je klíčový faktor a pomocí něho dokáže hráče přilepit k obrazovce. Kombinace animovaných postav s interaktivním prostředí dokáže zaujmout i mladší hráče, kterým zároveň předává určité poselství.

Tak tohle je konec!

Mě osobně velmi bavilo skoro vše, co hra nabízí, leč příběh tu je obsáhlý, a to je dobré i ne. Pokud jste odkázáni na kamaráda či blízkou osobu, která nemá hodiny volného času nebo je nováčkem v hraní her, tak vězte, že se herní doba značně natáhne. Naštěstí It Takes Two nestaví na komplexním příběhu plném zvratů, takže vlastně není potřeba nikam spěchat. Také cutscény by zasloužily redukci, někdy jsou až zbytečně dlouhé.
Konec je velmi předpokládaný, ale nikoliv nezáživný. Hlavní je jeho odkaz a ten je pozitivní. Někomu sice hlavní postavy nemusí úplně sednout, ale lze si k nim vytvořit vztah.
Ačkoliv je dle mého názoru rozuzlení předešlého A Way Out překvapující, v případě It Takes Two se zmůžete pouze na: „Tak tohle je konec?“
GP uvozovky

Dlouho jsem u kooperativní hry nezažil tolik srandy a tolik zábavy jako v tomto titulu, a to jak nad mou neschopností, tak nad různými vtípky, co lze při hraní provádět. Myslím si, že It Takes Two bylo právem zvoleno hrou roku, neb výčet nominací proměněných ve vítězství mluví za sebe. Takže pokud máte čas a vhodného spoluhráče, mohu vám hru pouze doporučit!

Recenzi pro Gaming Professors napsal Petr Šilhavý.

Klady

kooperativní řešení puzzlů
multižánrové pojetí
množství zábavy
vizuální pojetí s důrazem na detail

Zápory

dlouhé cutscény
vyústění příběhu
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn