Krajina snů (v originále Dreamworld: An Unconscious Mind Card Game) je jednou z těch her, které zaujmou nejen originálním tématem, ale i vizuálním zpracováním. Nabízí kombinaci psychologie a strategie ve svěžím, neotřelém formátu. Hráči se vžívají do rolí terapeutů inspirovaných Freudovými teoriemi a pomáhají klientům zpracovat jejich psychická traumata prostřednictvím snové analýzy.
Pravidla jsou intuitivní a postupně odhalují hlubší taktické možnosti a především schopnost číst své spoluhráče, což se velmi brzy stane klíčem ke hře.
Krajina snů na kartách
Téma snů, psychoanalýzy a léčby traumat není v deskových hrách zrovna běžné. Krajina snů jej zpracovává do karetní podoby, v níž se každý hráč ujímá role terapeuta, vykládá karty snů a snaží se co nejlépe podpořit své klienty. Vzpomínky, symbolika, Freudovy teorie a samotné sny dávají hře výjimečnou atmosféru. Tomu přispívají i ilustrace od Andrewa Bosleyho a Vincenta Dutraita, které působí snově, mysticky a občas až fantaskně.
Pokud vás tohle téma láká, ale hledáte hlubší zážitek, doporučuji sáhnout po komplexnější hře Cesta do nevědomí, kterou rovněž vydává TLAMA Games. V ní se v roli člena Freudova středečního kruhu snažíte rozvíjet vlastní terapeutické metody, budovat praxi a stát se jeho nejvýznamnějším současníkem.
Tato větší hra kombinuje worker placement, engine building, rondel a řetězení efektů. Léčíte klienty, odemykáte jejich schopnosti a usilujete o jejich katarzi, což se projeví i v závěrečném bodování. Díky chytrým mechanikám a pečlivě vybudovanému tématu jde o eurohru, která potěší zkušenější hráče.
Terapeutická bitva o body
Na začátku partie Krajiny snů si hráči zvolí barvu a vezmou si potřebné komponenty: kartu a žeton profesora, žetony terapie a šestnáct karet snů. To je základní výbava každého terapeuta. Hra se hraje na čtrnáct kol, ale může skončit i dříve.
Hráči postupně vykládají karty snů vlevo nebo vpravo od jednotlivých klientů, kteří jsou rozmístěni ve sloupci. Každý klient má svou aktuální barvu snu, kterou lze v daném kole započítat při bodování. Karty jiných barev bodovat nelze.
Zajímavý je simultánní výběr karet snů. Hráči je vykládají skrytě a poté současně odhalují. Karty se následně seřadí podle hodnot a rozdíly mezi nimi určují, kolik žetonů terapie mohou hráči „otočit“, čímž se vyjadřuje efektivita jejich léčby. Tento mechanismus přináší do hry dynamiku a nutí hráče nejen plánovat, ale také odhadovat soupeře.
Do hry lze zapojit i karty profesorů, které můžete získat při dobírání karty. Jejich hlavní výhoda? Větší prostor pro taktiku. Pokud jste jediným hráčem, který kartu profesora zahrál, můžete si vyložit svou kartu snu až po odhalení karet ostatních a tedy reagovat podle situace.
Symboly, barvy a vrstvy snového světa
Komponenty jsou kvalitně zpracované. Karty jsou pevné, s příjemným povrchem. Kompaktní krabička s chytrým insertem je velmi praktická. Přihrádka na karty má rezervu, takže se pravděpodobně vejdou i obalené (osobně jsem to ale nezkoušela).
Žetony terapie existují v běžné a zlaté variantě. Ty zlaté představují hlavní cíl hry: otočit všech svých pět žetonů zlatou stranou vzhůru.
Destičky léčby, které se náhodně přikládají ke klientům, přidávají další vrstvu taktiky a mění podmínky v jednotlivých kolech. Jsou navíc oboustranné a losují se náhodně, což výrazně podporuje znovuhratelnost.
Psychoterapie s kartami v ruce
Krajina snů nabízí relativně hlubokou strategii. Hráči musí nejen správně načasovat své tahy a volit vhodné karty, ale i sledovat aktuální barvy snů a efekty destiček léčby. Taktika může mít mnoho podob. Od rychlého otáčení žetonů terapie, přes využívání žetonů +1, až po rozhodnutí, kdy raději doberete novou kartu místo okamžitého bodování.
Id na tahu, když zůstanete sami
Hra myslí i na sólo hráče. Automatický protivník jménem Id není jen pasivní solitér, ale nabízí různou úroveň obtížnosti a nutí hráče měnit přístup. Hraje podle vlastních pravidel a snaží se co nejefektivněji využívat žetony terapie, čímž přináší i určitou výzvu i v jednom hráči.
Když vizuál podtrhuje myšlenku
Vedle funkčnosti a chytře nastavených mechanik je hra i esteticky velmi povedená. Téma snů, symbolika slunce a měsíce při remízách, barevná rozlišení snů. To vše dohromady vytváří ucelený a poutavý herní zážitek. Nejde jen o strategii, ale o ponoření se do imaginárního světa psychiky.
Za nevýhodu ovšem považuji prostorovou náročnost rozehrané partie. Krabičku sice bez problémů strčíte do batohu, ale po rozložení hra zabere opravdu hodně místa. Malý stůl vám stačit nebude.
Pár mraků v jinak jasném snu
Destičky léčby, které určují speciální podmínky pro dané kolo, lze využít pouze tehdy, pokud hráč ctí barvu. A to je podle mě trochu škoda. Umím si živě představit situaci, kdy záměrně zahraju kartu jiné barvy, třeba s vysokou hodnotou 8, 9, 10, jenom proto, abych získala výhodu z destičky léčby. Ale pravidla to nedovolují.
Navíc jsem se dostala do situace, kdy jsem v ruce neměla dostatek karet zelené barvy. Tahy mi ale vycházely tak krásně, že by byla škoda promrhat vysoké hodnoty jen kvůli dobrání karty. Nakonec jsem tak byla nucena vědomě zahrát kartu jiné barvy, ne proto, že bych chtěla, ale protože mi hra nedala lepší možnost.
Celkově bych Krajinu snů doporučila především začínajícím hráčům nebo úplným nehráčům, kteří hledají vizuálně atraktivní a tematicky neotřelou hru s jednoduchými pravidly. Pokud vás ale neláká svět psychoanalýzy nebo se vám jednoduše nelíbí snová a symbolická výtvarná stylizace, možná vás Krajina snů neosloví. V takovém případě doporučuji podívat se spíše po klasických kouscích jako Splendor, Kapitán Flip či kostková novinka Piña Kostkáda.
Krajina snů je karetní hra, která osloví hráče hledající tematickou, netradičně laděnou hru. Nabízí kombinaci taktiky, odhadu, špetky štěstí a solidní variability. Díky příjemné grafice a atmosférickému zpracování zaujme zejména nováčky nebo ty, kdo se chtějí na chvíli ponořit do jiného, snového, světa.
