Gladiátorské arény nejsou jen místem boje, ale také hranicí mezi životem a smrtí. Lítí bojovníci v nich denně riskují vše, aniž by věděli, který souboj pro ně bude tím posledním. Už samotný motiv gladiátora uprostřed prohnilé společnosti slibuje napínavý a drsný příběh plný emocí, překvapení a těžkých rozhodnutí. Kdo by odolal nahlédnout do světa Krvestrážce, kde každý další krok může být osudový? Já rozhodně ne!
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Název originálu:
Série:
Díl:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
EAN:
Vydání:
Cecy Robson
Fragment
Albatros Media
Bloodguard
Old Erth
1. z ?
Dana Chodilová
448
černobílý
brožovaná s ořízkou
květen 2025
9788025372678
první
Zdroj: Albatros Media
Přežít, vyhrát, pobavit
V říši zvané Arrow se kdysi slavily gladiátorské hry jako turnaje plné cti, pilování dovedností bojovníků a přátelského soupeření. Jenže po atentátu na královnu se vše změnilo. Vlády se chopil regent a pod krutou rukou jeho generála se aréna proměnila v krvavé divadlo, kde vítězství znamená život a prohra jistou smrt. Mírumilovné hry se změnily v past, ve které gladiátorům nezbyl čas na zotavení, ani šance na oddech. Smrt teď přichází nejen z čepele protivníka, ale také ze špíny, bídy a hladu. Gladiátoři to však podstupují dobrovolně. Ne proto, že by toužili riskovat svůj krk z rozmaru či nudy, ale protože jsou zoufalí. Bojují pro zlato, aby nakrmili své hladovějící rodiny.
Na pozadí tohoto světa stojí Arrow coby říše přetékající bohatstvím, zatímco její sousedé chudnou. Zkažená společnost si krátí čas sázením na životy gladiátorů, kteří jsou pro ni jen nástrojem k pobavení. A právě na krví nasáklém písku se střetnou dvě rebelská srdce, která by za normálních okolností nikdy nestála na stejné straně. Neporazitelný bojovník Leith a elfská princezna Maeve spojí síly, aby nejen změnili pravidla kruté hry, ale také vrátili Arrow mírumilovný směr. Jenže jak už to tak bývá, ani ti nejtvrdší bojovníci nejsou imunní vůči citům. To, co začíná jako spojenectví, brzy přeroste v něco hlubšího.
Ti, kdo mají strach, vždycky pláčou
Autorka Cecy Robson má dar vtáhnout čtenáře do děje od první stránky. Její styl je čtivý, svižný a plný detailů, díky kterým si snadno představíte prašné ulice města, krvavý písek arény i zkaženou dvorskou smetánku. Zejména úvod knihy je strhující a okamžitě vás pohltí nejen svým originálním světem, ale také nekompromisní atmosférou gladiátorských zápasů. V tomto směru kniha připomíná film Gladiátor, jen s příměsí magie a politických intrik.
Bohužel, ve střední části se příběh trochu zamotává. Autorka se pochopitelně více soustředí na politické pletichy, což samo o sobě není špatně, ale ubírá to prostor aréně, která byla hlavním lákadlem už od začátku. Občas jsem měla pocit, že by střed mohl být klidně o pár desítek stran kratší, protože některé zvraty byly zbytečně natažené. Na druhou stranu, i když se akce zpomalí, Krvestrážce je stále zábavná kniha také díky propojení postav.
Romantická linka však pro mě osobně nefungovala úplně stoprocentně. Leith a Maeve jako ústřední dvojice fungují dobře, jejich dialogy mají jiskru a společné scény baví. Ale co se týče jejich vztahu, postrádala jsem v něm nějaký postupný vývoj. Zatímco se z nich se stali spojenci docela přirozeně, přechod od „spolupracujeme“ k „milujeme se“ byl během lusknutí prstů. Chyběla mi fáze, kdy by se jejich city rozvíjely. Kdy by autorka dala prostor pochybnostem a nejistotám, nebo drobným momentům, které by lásku budovaly. Takto oba působí, že se spolčili a v další kapitole už se milují. Vzhledem k celkové propracovanosti postav mě taková uspěchanost trochu mrzela a na svou stranu si mě nezískalo ani pár erotických scén.
Zdroj: Albatros Media
Někdy se musíš podělit o víno s těmi, které bys nejraději viděl polykat sklo
Cecy Robson vystavěla Starozemi na pevných základech. Přidává do příběhu různé fantasy bytosti, politické vazby i historii, která je ovšem vidět jen povrchově. Bohužel se řádné budování světa v knize téměř neodehrává. Autorka naznačí, že titul Krvestrážce je něco významného, ale jaké jsou konkrétní podmínky jeho získání? Musí gladiátor vyhrát přesně sto zápasů? Jaký má význam tetování popínavky? Co symbolizuje? V knize se to nedozvíme. Čekala jsem, že tyto, z mého pohledu pro příběh důležité, detaily budou více rozvedeny, ale autorka se do hloubky nevydává. Podobně je to také s mapou na začátku. Vypadá krásně, ale prakticky není potřeba, protože se téměř celý děj odehrává v Arrow, s výjimkou pár zmínek o okolních regionech.
Nepozvracíš bližního svého, jehož ošetřuješ
Co Krvestrážce dělá dobře, jsou postavy. Leith je typický namyšlený gladiátor, ale jeho ego má pevný základ v neporazitelnosti, protože moc dobře ví, co dokáže. Bojuje nejen za sebe, ale hlavně za svou rodinu. I když je tvrdý a drzý, v jádru je to člověk, kterému na druhých záleží. Jeho přímý jazyk mě neskutečně bavil. Zpočátku házel vtipné hlášky a nebral si servítky, ale bohužel, jakmile mu Maeve začala pomáhat, jeho ostřejší styl se jaksi vytratil. Přestože se prezentuje jako surovec, před princeznou najednou působí uhlazeněji, což mi úplně nesedělo. Některé kritické momenty, kdy jsem od něj očekávala silnou emocionální reakci, Leitha zdánlivě tolik nerozhodily, přestože já jsem se málem rozbrečela šokem.
Maeve je zase sympatická naivka, která však vnitřně roste. Věří ve spravedlnost a chce vrátit Arrow zpět na cestu solidarity, míru a prosperity. I když je princeznou, není to žádná křehká květinka. Nejednou překvapí svou bojovností i vůlí postavit se nepřátelům čelem. Její vývoj, jak pomalu vystupuje ze stínu a získává sebevědomí, i díky Leithovi a svým blízkým, je příjemný.
Bojovat pro zlato, zvítězit pro slávu
Vedlejší postavy jsou rozmanité a některé z nich byly natolik zajímavé, že bych si o nich klidně přečetla samostatnou knihu. Například Maeveina nevlastní sestra a její věrný strážce mají mezi sebou vztah, který mě zaujal více než hlavní romantická linka. Oceňuji také vykreslení otců Maeve, kteří tvoří jakýsi hnací motor pro její rozhodnutí. Horší je to s množstvím méně podstatných postav. Hodně z nich přijde i rychle zmizí, až máte chvílemi problém si vybavit, kdo je kdo. To ovšem není problém dvojice Vitor a Soro figurující jako hlavní záporáci. Ze začátku působí jako rozumné autority, ale postupně se ukazuje, že jejich motivace jsou pokřivené a vedou Arrow k úpadku. Autorka se přesto šikovně vyhýbá černobílému vidění. Otázkou tedy zůstává, jestli je skutečné zlo v těchto dvou mužích, nebo ve zkaženém systému, který je obklopuje.
Krvestrážce je silný úvod do série Old Erth. Přestože se kniha tváří jako uzavřený příběh, je součástí většího celku, což mě překvapilo. Klidně bych Krvestrážce považovala za hotovou a uzavřenou věc, ale jsem zvědavá, co si pro nás Cecy Robson připraví. Možná se v dalších dílech dočkáme hlubšího prozkoumání světa, které zde tak moc chybělo, nebo detailnějších odpovědí na dosud nezodpovězené otázky. Svět Starozemě působí živě a nabízí spoustu prostoru pro další rozvinutí. Doufám, že se v pokračování dostaneme hlouběji do jiných koutů mimo Arrow. A nesmím zapomenout také na krásné zpracování. Kniha má nádhernou ořízku, která poutá pozornost a dělá z ní ozdobu každé knihovny.
Krvestrážce nabízí napínavý příběh plný soubojů, politických intrik a nepravděpodobných spojenectví. Má výborný rozjezd, zábavné postavy a čtivý styl, který vás rychle vtáhne do děje. Politické pasáže by mohly být kratší a romantická linka by naopak potřebovala více prostoru pro přirozený vývoj, ale celkově jde o příjemné čtení pro milovníky akčních fantasy světů, kteří ocení nejen krev a písek arény, ale také skrytá nebezpečí politických intrik.
