Série Kobkanýři je v tuzemských vodách už sázkou na jistotu. Nakladatelství Mystery Press nám servíruje čtvrtý díl s názvem Léčky, lampy, labyrinty, a pokud jste měli obavy, že autorovi Jefferymu Russellovi dochází dech, můžete zůstat v klidu. Tahle parta profesionálních vykradačů hrobek totiž zraje jako dobře uskladněné trpasličí pivo. Ostatně, feel good fantasy si budují dneska svoje místo na slunci více než kdy dříve a já chápu proč. Bo je to pohoda, prdi.
Autor:
Autor obálky:
Originální název:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rozměr:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Jeffery Russel
Jiří Kůs
Mazenryth
Mystery Press
Kobkanýři
Jiří Mastyskiewicz
248
černobílý
měkká
126 x 196 x 25
září 2025
978-80-7588-921-8
9788075889218
první
Zdroj: Mystery Press
Všechno je to o lampě
Celá zápletka se tentokrát točí kolem logisticky naprosto nezvládnutého transportu jedné velmi mocné kouzelné lampy, jejíž majitel si rozhodně nepřeje, aby se jeho džin dostal do nepovolaných rukou. Jak už to tak ale bývá, osud i velbloudi mají své vlastní plány, a tak se vzácný artefakt ocitá v neznámu, což spouští řetězec událostí vedoucí naše hrdiny až do vyprahlého pouštního města Khomen-Te. Změna prostředí ze zatuchlých jeskyní do otevřené pouště je vítaným osvěžením a orientální reálie plné trhů a podivných bohů se zvířecími hlavami dodávají sérii nový náboj. Ono totiž platí jedno velice posvátné pravidlo: Nikdy nerušit džina, když sleduje Výměnu manželek. Čím méně zubů, tím lepší epizoda.
Každopádně úplně náhodou vzniká i kobka Bludirynt ve tvaru pyramidy, která je jedna velká, obrovská komerční past na turisty a dobrodruhy, jež má za úkol především generovat zisk pro své vypočítavé provozovatele. Autor zde brilantně satirizuje komerci a falešná lákadla, když staví pragmatické a řemeslně zručné trpaslíky proti naleštěné, ale smrtící atrakci, která slibuje hory doly, ale ve skutečnosti chce návštěvníky jen oškubat. Střet profesionální etiky Kobkanýrů s touto „zábavní park à la Egypt-Disneyland-Aladin-Jasmína-i-když-jsou-to-příběhy-tisíce-a-jedné-noci“ verzí smrtonosné kobky je něco, kam samozřejmě naši Kobkanýři museli ihned jet. Tada, Majzla i Mungo totiž nemůžou nechat nic bez prozkoumání.
I tento díl tak zdobí naprosto geniální uspořádání celé skupiny a to, jak jim to klape. Ukázali to Kletby, hadi, barbaři a perfektně to ukazuje i toto dílo. Tad i Rubína mě neuvěřitelně bavili a musím říct, že i asiraon Khomen, u něhož jsem se bál, že mi přirozeně poleze jako majitel lampy na nervy, byl vlastně vcelku sympoš. Byť samozřejmě s malými uvozovkami. Nejvíce prostoru v tomto díle ale dostal tajný agent gnóm Mungo, který funguje jako parodie na Jamese Bonda pomalu směrem k Austinu Powersovi, ale v této knize byl prostě brilantní. Stejně jako jeho parťák Durham.
Zdroj: Mystery Press
Léčky, lampy, labyrinty ukazuje, že autor prostě umí
Styl Jefferyho Russella je stále naprosto pohlcující. Je to jednoduchá a odlehčená četba, plná hromady narážek na DnD, ale ne v takovém měřítku, aby vás to, byť minimálně, trápilo. Navíc naši Kobkanýři jsou ve čtvrtém díle už tak nějak zvyklí, že snad každá jejich hra s osudem je prostě předfatální neúspěch. Navíc v tomto díle, jelikož se jeho podstatná část odehrává v Bludiryntu, mě vážně baví, jak funguje právě inženýrství, selský rozum a taková ta odvaha poradit si za každou cenu, ne jen všechno rozmlátit krumpáčem. Autor to totiž umí podat neuvěřitelně přirozeně a spokojeně. Jako správný feel-good.
Navíc se nebojí opět trousit hlášky, které vám utkví v paměti. Kupříkladu Tadova: „Zábava, tož to nejni slovo, co bysme použil pro kobku. Pro karnevaly, cirkusy a podobný elfoviny jo, ale nikdá pro kobku.“ Nebo: „Ne, chlapče. Já sem kobkanýr. Nejdřív bodáš, pak hláškuješ. Pravidlo číslo dvanáct.“ Ta banda vás vážně donutí usmívat se od ucha k uchu. Jsou hodní, sympatičtí, mají srdce na správném místě, nenávidí elfy a tak nějak mají rádi ostravský hantec.
Tak nějak už jsme si i zvykli, že máme u této série velice kvalitní překlad, kde i u jmen některých postav, jako třeba Kornélius Penytryska, jsem měl tendenci děkovat za Jiřího Matyskiewicze, jenž krásně pokračuje v tradici originálně zachovalých překladů, aby to sedělo i do češtiny. Upřímně, ono to bez toho překladu často nejde, a když se to podaří, je to nádhera. Já mám pak z knihy hned lepší pocit, když i specifický zahraniční humor sedí v češtině, jako kdyby byl lokální. Dodám jako už v odstavci výše, prostě feel-good.
Zdroj: Mystery Press
Čitelné i samostatně
A nakonec asi otázka, která trápí některé z vás. Nečetl jsem předchozí díly, mohu tento? Víte, kouzlo Kobkanýrů tkví v tom, že je jedno, jaké dílo máte před sebou, ale vždy ho můžete přečíst sólo. Ono bude stále plné popkulturních a RPG narážek. Navíc autor nemá takovou tu otravnou tendenci neustále na sebe odkazovat a díky tomu mohou i neznalci série naprosto v klidu celou knihu přečíst bez výčitek. Já mám jen jedinou výtku – závěr je dle mého extrémně uspěchaný. Vše se tak nějak odehrává kobkanýrským stylem „harakiri logika“, ale najednou přijde závěr a BUM! Konec. Nemám to rád hned z několika důvodů. Ten hlavní ale je, že když dvě stě padesát stran něco buduji, nemůžu to přeci najednou tak zaříznout.
Léčky, lampy, labyrinty jsou dalším skvělým zářezem na pažbě Jefferyho Russella. Čtvrtý díl potvrzuje, že Kobkanýrům ještě nedošel dech a změna prostředí do orientálních kulis sérii vyloženě prospěla. Je to vtipná, chytrá a neskutečně pohodová jízda, kde satirický pohled na komerci střídá gnómská variace na Jamese Bonda. I když finále působí trochu uspěchaně a logika jde v posledních momentech stranou, nic to nemění na tom, že jde o jednu z nejzábavnějších feel-good fantasy na trhu. Pokud hledáte knihu, u které se budete upřímně smát, tohle je sázka na jistotu.
