Mario Strikers: Battle League – zelená je tráva, fotbal, to je hra

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: igdb.com
Všem známý instalatér v červených montérkách má za sebou už pěknou řádku sportovních her. Nyní se pokouší pokračovat s Mario Strikers: Battle League v odkazu velmi oblíbené série Strikers, ale dosáhl tento třetí kousek hattricku? Někoho baví realismus a smysl pro detail ve hře FIFA, ale někdy si chcete prostě trochu zablbnout a vystřelit mičudu třeba až na měsíc. Mario Strikers: Battle League má všechny předpoklady stát se skvělou sportovní hrou.

Křest ohněm

Ovládání hry je v celé své složitosti vysvětleno hned při startu v nekonečné sadě tutoriálů. Než aby vám to usnadnili několika základními lekcemi a pak vás naučili v herní praxi nějaké dovednosti, které by se postupně rozšiřovaly v kláních, v Mario Strikers: Battle League vás jimi místo toho zahltí v jedné dlouhé řadě. Stejně jako si osvojíte základní ovládání – přihrávky, centry, střely na bránu, Hyper Strikes a základní obranné mechanismy –, začnete dostávat lekce na úrovni expertů, které vás naučí pokročilé techniky, jako je zrušení nabité pumelice nebo jemné rozdíly mezi přihrávkou a silnější přihrávkou. Mechanika ovládání sama o sobě je složitá. Obsáhlé tutoriály jsou srozumitelné, ale může to být odrazující, když vám vše najednou spadne na hlavu a jen úvodním tutoriálem strávíte hodinu čistého času. Nakonec zjistíte, že jste stejně vše zapomněli, a vystačíte si pouze se základním ovládáním.

Offline režim = chudokrevná záležitost

Jakmile vstoupíte do herního menu, čeká na vás nemilé překvapení. Příležitostí pro jednoho hráče umožňujících otestovat nově získané fotbalové dovednosti je poskrovnu. Můžete se zúčastnit Quick Match – Rychlé hry. Nastavíte dobu trvání, zda chcete, nebo nechcete povolit některé prvky, Hyper Strikes (o těch později) a zda se má zápas odehrát ve dne, nebo v noci. Jedná se o základní režim, ke kterému se většina hráčů uchýlí, když hraje s přáteli, a naštěstí to lze udělat na jedné konzoli (až s osmi hráči najednou). Nebo si můžete zahrát sérii čtyř turnajů s dvojitým vyřazováním zvaných Cup Battles – Pohárová klání. Toť vše. Neexistuje žádný odlišný režim kariéry nebo kampaní. Je to pozoruhodně chudá záležitost, kvůli čemuž působí mírně nedodělaně. Mario Strikers: Battle League má skvělý základ, ale momentálně toho není moc co dělat. Je to zaměřené pro multiplayerové hráče a hraní na sdílené obrazovce s přáteli.

Namazaný brankostroj

Samotné zápasy poskytují zábavnou chaotickou fotbalovou akci. Hřiště a stadiony jsou relativně malé ve srovnání se skutečným fotbalovým svatostánkem, částečně díky kresleným velkým postavičkám, které zabírají na pažitu velkou plochu. Bez ohledu na to, koho si vyberete na soupisku, jsou brankáři na obou stranách ovládaní umělou inteligencí. Ti plní svou funkci slušně, ale může být frustrující nemít kontrolu nad blokováním střel na vlastní branku. Některé zápasy na mě působily nevyváženě, jako by je kočíroval sám Pelta. Obzvlášť ty o placky. Mé střely byly blokovány s naprostou přesností a můj brankář byl najednou k ničemu a pustil kdejakého plachťáka. Pravidla jsou z malé části stejná jako u skutečného fotbalu, ale bez bystrozora, bez nagelovaných primadon, bez simulantů, bez teatrálních výlevů, bez omezení na to, jaké končetiny lze použít, a s elektrifikovaným plotem na obvodu hřiště. Jakákoli postava, která má tu smůlu, že do něj narazí, je na dobrých pár sekund omráčena a vyřazena ze hry. Abyste vyhráli, budete muset zběsile přihrávat, lobovat, uhýbat a střílet na branku. Mariova pokroucená verze fotbalu má dva týmy po čtyřech soutěžících – kdo kopne, hodí, nebo dupne fotbalový míč do sítě soupeřova týmu vysoce chaotickým způsobem častěji než soupeř, je vítěz. Jak jsem již zmiňoval, výukový program hry mi dal hodně zabrat, ale čím více budete hrát, tím více se zdánlivě nesčetné herní mechaniky stanou přirozeností.

Kopačky za kačky

Vzhledem k tomu, že jde o sportovní hru Mario, jsou zde samozřejmě velké rozdíly v porovnání s klasickými simulátory. Tou hlavní jsou předměty rozmístěné náhodně po hřišti. Ty mohou mít významný dopad na hru, ale funkčně se od sebe až tak neliší. Houba vám zvýší rychlost, ale ostatní předměty – bomba, zelené a červené krunýře a banán – všechny slouží stejnému základnímu účelu jako projektily, které házíte na protihráče.
Dalším osobitým prvkem je systém výstroje, již si pořizujete za herní měnu. Může mít podobu taktického bojového brnění, přes špičkové svítící okuláry až po silně obrněné chrániče. Výbava hráčů upravuje jejich dovednosti, jako je kupříkladu rychlost. Tyto změny statistik však přicházejí se symetrickými kompromisy, takže provádění těchto drobných úprav není nijak zvlášť přínosné. Mariova helma například uděluje +2 sílu, ale −2 techniku. Můžete to kompenzovat rukavicemi, které vám poskytnou techniku ​​+2, ale pak přijdou s rychlostí −2 atd. Postavy mají body v pěti statistikách a celkový počet bodů každé postavy je přesně 63. Každá položka výbavy má proto i negativní účinek, což znamená, že za každý bod získaný v jedné statistice musí být další bod ztracen od jiné. Bez ohledu na to, jak velkou výbavou své postavy zatížíte, se tedy jejich celkové statistické body vždy sčítají na 63.

Namaž mi ho!

Jediný praktický rozdíl mezi postavami, který nelze žádným způsobem změnit, jsou jejich Hyper Strikes. Sebráním předmětu – velké houkající zářící koule – a následným dostatečně dlouhým podržením tlačítka pro střílení, aniž by vás, byť jen lehce, nakopnul blízký protivník, můžete spustit Hyper Strike. Jedná se v podstatě o super silnou střelu doprovázenou animací, kterou má každá postava jinou. V případě branky přinesou dva body místo jednoho. Hyper Strikes vypadají na první pohled OP, ale je překvapivě obtížné je efektivně provést. Musíte být na několik sekund zcela nedotčeni zákroky protihráčů a stisknout časové tlačítko v přesné poloze rovnou dvakrát.

Okresní přebor

Režim pro více hráčů také nabízí slušné možnosti personalizace v režimu Strikers Club. Můžete si upravit stadion, vytvořit svůj vlastní fotbalový klub s kapitánem, uniformami, jednoduchým předpřipraveným logem a jménem, ​​nebo se připojit k existujícímu klubu. Hřiště, okolí, design branky, plot, dekorace kolem branky, je toho tolik, co lze vyladit, že je to zpočátku trochu zahlcující. Majitel klubu má výhradní právo si vše přizpůsobit, ale ostatní členové mohou hlasovat o tom, co by si přáli. Také si můžete vybrat, zda vstoupíte do zápasů s ostatními spoluhráči, a zajímavé je, že jste omezeni postavami. Každý člen týmu si vybere postavu a jakékoli vybavení, které by chtěl nosit, a poté se přidá do skupiny dostupných hráčů. Zpočátku se to zdá trochu omezující, ale určitě to pomáhá prosadit myšlenku, že skutečně hrajete jako klub, a i když člen není online, jeho výběr postavy má stále vliv. Zápasy pro více hráčů fungovaly dobře a nabízely konkurenceschopnějšího soupeře než bitvy s umělou inteligencí. Zdá se, že právě zde se Mario Strikers snaží strhnout největší pozornost.
GP uvozovky

Mario Strikers: Battle League představuje první ligu herního designu. Hra postrádá více herních možností a postav, ale příslib budoucích aktualizací nám dává více optimismu. Pokud arkádové sportovní akce nejsou vaší doménou, pravděpodobně to nijak neovlivní váš názor, ale pokud máte o tento druh her letmý zájem, Mario Strikers: Battle League je momentálně velmi působivou sportovní hrou na Nintendo Switch.

Klady

mnoho povedených animací a cutscén
plynulá hratelnost
Hyper Strikes dodávají fotbalu skvělý šmrnc a udržují naději na výhru, i když zaostáváte
čím více se naučíte, tím zábavnější hra je

Zápory

nedostatek režimů pro jednoho hráče, zejména kariéry
úmorný tutoriál
málo postav
absence penaltového rozstřelu
tzv. zlatý gól je nakonec po uplynutí času ukončen plichtou
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn