O manze Naušika z Větrného údolí jsem se dozvěděla teprve v souvislosti s její publikací u nás. To je opravdu velká škoda, protože na mě čekalo pořádné překvapení. Je to podstatný kus loru pro milovníky studia Ghibli a Hajaa Mijazakiho, dokonce jeho první velké dílo, které mu pomohlo prorazit i u filmu svojí pozdější adaptací.
O historických souvislostech už jsem však psala v novince o publikaci Naušiky. Není třeba se proto rozepisovat i v recenzi, když je toho tolik, co bych ráda sdělila. Obecně stačí, že manga poprvé začala vycházet v roce 1982 časopisecky, získala si velkou popularitu a v tomto roce vyšla i u nás, konkrétně pod taktovkou Nakladatelství Crew. A že práce je to mistrovsky odvedená!
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Formát:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Hajao Mijazaki
Hajao Mijazaki
Crew
Anna Křivánková
132
černobílý, barevný
brožovaná
182 × 256 mm
prosinec 2025
978-80-7679-937-0
9788076799370
první
Zdroj: Nakladatelství Crew
Naušika je všechno, co od Mijazakiho známe
Ústřední postavou mangy je, jak ostatně máme v názvu, dívka Naušika, princezna malého státu Větrné údolí. Děj se odehrává v téměř zcela neobyvatelném světě, který zničili dávní předkové svojí touhou po moci a nadvládě nad vším, co je živé. Války a neutuchající boje zničily svět za sedm dní, když národy vytáhly stroje hromadného ničení. Následovaly doby plné zmatku a utrpení, kdy se jedovaté výpary z toxických zbraní dostaly do půdy a nechaly tak vyrůst Zhoubné moře – obrovskou oblast stravující ještě obyvatelné zbytky pevniny pomocí jedovatých rostlin a výtrusů.
Tolmekije je jeden z velkých států, respektive království, který ještě funguje. To je do velké míry způsobeno jeho pakty se státy na okraji moře. Jedná se o vztah vazalství, co řekne král, to platí i pro tyto malé státy. Jedním z nich je i Větrné údolí, chráněné od výparů pouze přirozenými proudy větru. A že Tolmekije nejsou zrovna pacifisté…
Svět je to bezútěšný. Čeho se výpary a výtrusy rostlin a hub dotknou, to je potřeba okamžitě zničit, spálit. Zhouba se nesmí rozšířit za každou cenu. V tomto prostředí však prosperuje hmyz všech tvarů, velikostí a barev. Ten je kromě toxického území největším nebezpečím pro lidstvo.
Silná, přesto citlivá hrdinka
Na Mijazakiho oblíbenou notu je však Naušika neobyčejným dítětem podrobeného národa. Miluje svůj domov, ale miluje i vše živé. V ostrém kontrastu s ostatními se tak ona nebojí s hmyzem promlouvat, ušetřit jeho život a vůbec se dívat na existenci tvorů kolem úplně jiným pohledem. Ví, co obnáší její povinnost princezny, přesto jde na věci dříve po dobrém, než musí zasáhnout její výchova bojovníka.
Silný důraz na životní prostředí, nesmyslné války a konflikty, spojení člověka a přírody, silný ženský charakter v hlavní roli… To vše známe z pozdějších Mijazakiho děl. Tady je však vše, a to v půvabném, byť krutém příběhu. A na to, že to byl první velký debut, musím smeknout.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Perfektní storytelling aneb využít je potřeba vše
Musím se rozepsat o jednotlivých scénách, které mě zaujaly a jsou perfektním příkladem dobrého storytellingu. Mijazaki využívá všechno, co vymyslel a co v příběhu má, aby dobře podbarvil, jak funguje tento narušený a nebezpečný svět.
Nemohla jsem si nevšimnout scén s hmyzovody, lidmi, kteří využívají drobný hmyz k tomu, aby nacházeli věci. A také mohli rabovat. Ostatní lidé se jich štítí, protože páchnou, avšak to nebrání králi Tolmekije je bravurně využívat.
Monarchóni, tedy obrovští brouci (mimo jiné vyobrazeni na obálce prvního dílu), působí ve světě hmyzu jako skuteční králové a vůdci. Dá-li monarchón hmyzu kolem vědět, že se nebude útočit nebo se všichni přeskupí do jiného lesa, stane se tak. Proto oceňuji, že hned v úvodní scéně je potkáváme v celé jejich kráse a také to, že s nimi se Naušika vždy domluví nejlépe. Fakt, že jejich svlečený krunýř se využívá k výrobě a řemeslu, jejich důležitost nejen pro hmyz, ale i lidi jen umocňuje.
Zapojení letadel a všemožných kluzáků a strojů do mangy vůbec je také skvělé rozhodnutí. Máte-li zničenou zem, boje se nutně musí odehrávat především ve vzduchu. Letadlové bitvy jsou skvěle zpracovány, přinášejí neskutečnou dávku akce a jejich následky jsou přirozeně tak obrovské a výrazné, že je nejde přehlédnout, ať se kdo chce snaží sebevíc. Jak jinak ukázat onu lidskou lehkovážnost, se kterou postavy přistupují k hodnotě života vůbec?
A takových scén je mnoho, nepočítaně. Všechny je popisovat nelze, to bych vám zážitek zbytečně kazila. Je však vidět, že svět Naušiky je velmi promyšlený a detailům se nevyhýbá.
Kresba opravdového mistra
Manga u nás vychází ve větším formátu, což je asi tak jediná věc, která mi místy vadila. Nejedná se o takovou tu malou knížečku, kterou si přibalíte do batohu na cestu MHD nebo kamkoli jinam. Je větší, robustnější, ale z dobrého důvodu. Nakladatelství tak chtělo dát více vyniknout mistrné kresbě a umělecké hodnotě díla.
Hodně štěstí najít v dnešní době takhle detailní mangu. Takové, které znám a četla jsem je, bych spočítala na prstech jedné ruky. Mijazaki si dal obrovskou práci nejen s technikou, ale i pozadím jednotlivých scén a designem postav i hmyzu. Nenajdete scénu, ve které by detaily chyběly.
Vše je vykreslené tenkými čarami, takže jich musí být opravdu hodně, aby daly vzniknout takové nádheře. Kolik práce za tím muselo být, si neumím představit. A přestože je všechno realistické a detailní, postavy jsou pořád příjemně stylizované. Opravdový nostalgický pocit z mého dětství, když jsem opakovaně koukala na kazetu s nahranou Princeznou Mononoke.
Ostatně, podobností s tímto filmem také nalézám mnoho. Takže pokud jste fanouškem Ghibli, budete se při čtení cítit podobně jako já. A budete se kochat scénami s přírodou stejně, jako scénami s bojem. Možná že charakter Naušiky nebude procházet takovým rozvojem jako ostatní Ghibli hrdinové, ale to dává smysl. Ona ukazuje cestu, kterou se musí vydat svět kolem ní.
Zároveň musím dodat, že toto vydání obsahuje bonusový plakát, doprovodnou velkoformátovou ilustraci a vlastní mapku světa. To jsou, prosím pěkně, bonusy, které si nechám líbit. Plakát putuje na stěnu pokoje! A co se týče překladu, no Monarchón za japonské Ohmu (něco jako “hmyzí král”)? To je bravurní!
Obrovská hodnota v kontextu
Ekologický a pacifistní patos Mijazakiho se sem promítl opravdu hodně. Ale je to podané vážně a přitom dost čtivě. Na pozadí příběhu mladé dívky, která musí dostát svým povinnostem i své lásce k životu.
Že studio Ghibli nepodporuje AI, to není žádná novinka. A důraz na nebezpečí války a lidské lhostejnosti je mu stejně vlastní, jako ekologie. Takže mě ani nepřekvapuje, že manga se znovu vydává v téhle nejisté a možná až příliš rozvinuté době. Názory máme možná každý jiné, ale přečíst si Naušiku by měl každý. Předávat velká poselství skrze umění je konečně lidstvu vlastní.
Hodně dlouho jsem si v recenzi šetřila hodnocení 10 pro něco, co mě úplně vytrhne ze zajetých kolejí. To se nestalo, ale jen proto, že tematiku Naušiky už dávno vnímám. Jenže jsem si tu 10 taky šetřila pro něco, co v mých očích nebude mít jedinou zásadní chybu a nedostatek a co bych doporučila bez váhání každému bez ohledu na věk, zkušenosti s mangou nebo estetické a tematické preference.
Naušika z Větrného údolí je přesně toto. Dobře, možná jsou některé scény pro mladší publikum dost děsivé, ale vlastně si z nich starší děti mohou mnoho vzít. A sice, že život není něco, k čemu bychom mohli přistupovat lehkovážně.
Naušika z Větrného údolí je mistrné dílo, které k nám přichází v době, kdy je jeho tematika dost živá. Zároveň to není jen poselství, ale vskutku bravurní a dojemný příběh o dívce, která musí dostát svému jménu, přestože je jiná, než všichni kolem ní. A možná právě proto. Z umělecké stránky se těžko dá anime velikánovi Mijazakimu něco vytknout. Každá strana překypuje nádhernými, detailními obrazy a styl vyprávění a drobné kontextové scény vás chytnou a už nepustí. Nemohu dát jiné hodnocení!
