Need for Speed Unbound je tím prvním krokem k lepším zítřkům

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: Electronic Arts

Po třech letech usilovného čekání se na naše obrazovky dostává další díl závodní série Need for Speed, tentokrát s podtitulem Unbound. Ten společnost EA a Criterion ohlásily zcela nečekaně na podzim letošního roku s tím, že jeho vydání se dočkáme ještě tento rok. Need for Speed Unbound sliboval nové prvky a také to, že by se EA chtělo vrátit trochu v čase a opět se pokusit zaujmout širší spektrum hráčů, které se po předchozích dílech tak trochu vytratilo. Do dob Undergroundu či Carbonu, kdy série zažívala svá nejlepší léta, jsme se sice ani s Unboundem ještě nedostali, ale nový díl udělal ten důležitý první krok, abychom se do zlaté éry někdy v budoucnu vrátili. Jak se Need for Speed Unbound v celkovém ohledu podařil a čím nás překvapil, vám ukáže naše dnešní recenze.

Příběh se zvláštní vizuální stylizací, která je i není nepříjemná

V úvodu jsme zmínili nové prvky, které Need for Speed Unbound přináší. Těmi jsou především tolik opěvované animovano-komiksové efekty, jež vás budou provázet téměř po celou dobu hraní. Zde se musím přiznat, že jsem měl po oznámení velké obavy, v jaké míře bude komiksový vizuál ve hře přítomen a zdali nezapůsobí až přílišnou agresivitou. Já přece jen na tento styl her moc neslyším a komiksy ani různé animáky se mi nijak nelíbí. Po zapnutí a následných hodinách hraní musím konstatovat, že je komiksová stylizace spíše zvláštním doplňkem, který nijak nenadchne, ale není ani vyloženě nepříjemný, alespoň co se závodění týče. Pokud máte barvičky rádi, budou se vám efekty v Unboundu líbit, pokud je nemusíte, můžete si ve vaší garáži nastavit takový styl, jehož si při závodění ani nevšimnete. Možná škoda, že vývojáři přece jen nepřidali možnost úplného vypnutí – alespoň já jsem tuto možnost nikde v nastavení nenašel, zdali se někde nachází, vývojářům se ze srdce omlouvám.
Kromě efektů jsou do komiksů stylizované i samotné postavy. V tomto případě se už však nevyhnu malému rýpnutí, a ať chci, nebo ne, musím tento aspekt v Unboundu spíše zkritizovat. Naštěstí filmečků není ve hře příliš mnoho, ale když už na ně narazíte, budou na vás postavy působit dosti odporně. Ano, jak už bylo řečeno výše, pokud máte komiksy rádi, asi vám tato stylizace přílišný problém dělat nebude, což při závodění nedělalo ani mně, ovšem v cutscénách jsem se nevyhnul divnému pocitu a taky otázce, proč Criterion do tohoto stylu vůbec šel. Je snad nové Need for Speed určeno pro teenagery, nebo pro koho? Budu doufat, že je tato odbočka výjimečná a nadcházející díl už se vrátí do původního stylu, který asi fanoušci série očekávají.

Hratelností navazuje Unbound na předchozí Heat

Určitě by bylo namístě si Need for Speed porovnat i s jeho tři roky starším kolegou Need for Speed Heat, který vyšel v listopadu roku 2019. Začneme tedy hratelností a náplní samotné kariéry. Ta je podobná, jako byla právě u Heat, a to tak, že i zde se závodění dělí na denní a noční cyklus v podobě čtyř týdnů. Po dobu každého týdne je vždy vaším úkolem plnit libovolné eventy, jež jsou rozesety po mapě, a vydělat dostatečný počet peněz pro úspěšně zapojení se do kvalifikace, kterou každý z týdnů vrcholí. Pokud se vám podaří kvalifikace úspěšně absolvovat, na samotném konci se ocitnete v hlavním šampionátu The Lakeshore Grand, který budete muset vyhrát. Zní to jednoduše, že ano, ale vězte, že než se do hlavního šampionátu vůbec dostanete, zabere vám hra okolo 15 až 20 hodin čistého času, v závislosti na různých aspektech.
Jedním z nich je právě onen denní cyklus. Zatímco přes den dostáváte za závody méně peněz a policie není tolik aktivní, v noci se sice dokážete dostat na mnohem zajímavější částky, avšak s větší aktivitou policejních hlídek, což znamená, že plnění eventu je v tomto období o něco riskantnější. Bude tedy záležet na tom, zda raději dáte přednost menší odměně, a tudíž delšímu hraní, nebo se hlavou napřed vrhnete přímo do těch riskantnějších závodů a cílovou částku vyberete o něco rychleji. Sumy se navíc rozlišují i podle toho, na jaké pozici v jednotlivých závodech dojedete do cíle. Závodník na prvním místě samozřejmě dostává o něco vyšší odměnu než jeho protivník na čtvrtém a tak dále. Plněním eventů ale vaše práce nekončí, ba právě naopak přichází ta těžší část celé kampaně. Vydělané peníze za závody musíte uchránit před muži zákona a bezpečně je transportovat do vaší garáže či tzv. Safe House, aby se vám vydělaná částka definitivně přičetla k vašemu účtu. Pokud se náhodou stane, že vás policie chytí, všechen dosavadní neuložený výdělek nenávratně ztrácíte, a věřte, že mnohdy to opravdu zabolí. Přijít totiž rázem můžete i o několik desítek tisíc dolarů, jejichž vyděláním jste strávili klidně dvě hodiny času. Navíc si tím můžete zkomplikovat vstup do zmíněné kvalifikace, ačkoliv Need for Speed Unbound je milosrdný, a pokud by se náhodou stalo, že byste na konci týdne neměli dostatečnou částku pro kvalifikaci, hra vás vrátí v čase, dokud si potřebné peníze neseženete. Za mě se jedná o funkční a povedený model, který Unboundu rozhodně sluší a nutí hráče některé kroky vážně promýšlet. Před každým dalším závodem si musíte říci, jestli se vám jeho absolvování vyplatí, anebo jestli nebude lepší raději zajet do garáže, uložit peníze a tím denní či noční cyklus ukončit. Každý odjetý závod vám totiž kromě peněžní odměny připisuje i úroveň hledanosti, a čím vyšší úrovně dosahujete, tím více riskujete a v případných honičkách s policajty je potom mnohem těžší uniknout.
NFS Unbound - mapa

To vše podtrhuje i vyšší obtížnost a omezený počet restartů

Promýšlet jednotlivé kroky musíte také s ohledem na vyšší obtížnost a omezený počet restartů. Ano, čtete správně. Závodění v Need for Speed Unbound je o něco složitější než v předchozích hrách série. Protivníci vám nedají nic zadarmo a každé, byť drobné zaváhání vás v mžiku může připravit o dobrý výsledek, či dokonce vítězství v závodě. Tento problém budete pociťovat hlavně v začátcích, kdy je vaše auto značně poddimenzované a na auta protivníků prostě nestačí. Připravte se tedy na první hodiny pekla a rozhodně ihned nepočítejte s vítězstvím. V úvodu bude velký úspěch, když cíl protnete na třetím nebo čtvrtém místě. To se však postupem času změní, jakmile si vyděláte první peníze, s nimiž budete moci vaše auto výkonnostně vylepšovat. Do hry Need for Speed Unbound se totiž vrací tolik vysněný tuning, který známe ze zlaté éry série. Vylepšovat si budete muset úplně všechno, od motoru po převodovku až po brzdy či výfuk – záměrně neříkám můžete, jelikož tuning auta je v Unboundu velmi stěžejní. Každý jednotlivý díl, který na auto namontujete, vás posune o něco výše až do chvíle, kdy s vaším miláčkem budete vyhrávat každý závod.
Kromě toho také není radno každý závod při neúspěchu ihned restartovat, jelikož na každý den máte jen omezený počet opakování. Číslo se odvíjí od zvolené obtížnosti, v případě nejlehčí dostanete možnost deseti restartů, zlatá střední cesta znamená čtyři a u nejvyšší obtížnosti pouze dva. Bude tedy rozhodně dobré i tento krok při hraní promýšlet a restarty volit primárně jen u závodů, v nichž by případné vítězství znamenalo vyšší odměnu. Tento krok však považuji spíše za nešťastný a rozhodně bych já osobně počet restartů neomezoval.

Hratelnost se ve výsledku povedla

Celkové zpracování hratelnosti se mi rozhodně líbí, a byť Unbound stále není tím pravým Undergroundem, dokáže vás po hratelnostní stránce zaujmout a nabídnout skvělou výzvu. Škoda jen, že velikost mapy není plně využitá, eventy máte k dispozici na stále stejných místech, a i tratě se velmi často opakují. Co se týče herních režimů, čeká nás klasické závodění na kola, závody z bodu A do bodu B, vytrvalostní závody na dlouhé vzdálenosti či eventy s driftováním nebo ničením prostředí. Chybí mi zde ovšem Drag Race nebo nějaký způsob eliminačních závodů. I tak se ale jedná o dostatečný výběr, byť by větší možností závodů titulu rozhodně prospěly.
Žádné velké výtky nemám ani k jízdnímu a fyzikálnímu modelu aut. Jízdní model se striktně drží zajeté arkádovosti, i když jízdu a pak hlavně brždění nyní budete muset plánovat o něco dříve. Auta se na rozdíl od minulosti chovají o něco více nepředvídatelně a už neplatí, že do zatáček vjedete bez problémů i ve 150–200km rychlosti. Při pozdních brzdách se například za deštivého počasí dokážete snadno dostat do smyku, což vzhledem k vyšší obtížnosti bude obvykle znamenat konec nadějí na dobrý výsledek. Na druhou stranu je díky úpravě jízdního a fyzikálního modelu závodění a ježdění s auty o něco zábavnější a vzbuzuje ve vás pocit skutečného závodníka. Ze začátku sice takový pocit mít nebudete a spíše budete jízdní styl proklínat, ovšem postupem času si na něj zvyknete a díky tomu se vám dostane skvělého zážitku, na který možná jen tak nezapomenete.

Město Lakeshore rozhodně neurazí

O kvalitě vizuální stránky nového Need for Speed Unbound asi nebyl příliš pochyb, ale přesto ji v recenzi krátce zhodnotím. Město na mě zapůsobilo opravdu skvěle, a to jak denní, tak i jeho noční částí. Sice se pořád nemůžu přenést přes nevyužitou plochou města a proč vůbec Criterion vytvářel tak rozlehlou mapu, když závody se budou konat prakticky jen na její polovině, ale i tak zpracování města chválím. Budu doufat, že nám někdy EA s Criterionem přinese nějaké rozšíření, které by více využilo rozlehlost světa, ovšem vzhledem k politice EA o tom dosti pochybuji, alespoň co se kampaně týče. Neurazí ani zpracování jednotlivých aut, která se rovněž povedla.
Co se ale moc nepovedlo, je technická stránka. Hra se mi sice za celou dobu ani jednou nezasekla, ani nespadla, ovšem velmi často se objevovaly různé grafické glitche, jako je chybějící ikona závodu, či dokonce grafické artefakty. Všechny tyto problémy v mém případě neodezněly ani po aktualizaci ovladačů a vždy, když se objevily, bylo nutné hru vypnout a restartovat. Doufejme, že vývojáři v budoucnu tyto nedostatky opraví, jelikož s ostatními technickými aspekty jsem neměl za celou dobu hraní problém. Nyní už jsme se dostali na závěr naší recenze a nezbývá nic jiného než se podívat na závěrečné hodnocení a udělit Unboundu výslednou známku.
NFS Unbound - značka
GP uvozovky

Need for Speed Unbound mě v mnoha ohledech mile překvapil a rozhodně je to první krok k tomu, aby se série časem vrátila do zlaté éry Undergroundu či Carbonu. Až na pár věcí ve hře funguje opravdu všechno a po dlouhých letech marného snažení se rozhodně jedná o kapku naděje toho, že se série vrátí tam, kam patří. Věřte mi, nebo ne, ale Need for Speed dle mého názoru to nejlepší teprve ukáže. Za nás, za Gaming Professors, uděluji Unboundu sedm a půl bodu z deseti.

Klady

velký otevřený svět vypadá nádherně
nepřeberné množství vizuálních i technických úprav vozidla
závody jsou o něco větší výzvou
absolutní volnost v plnění eventů
jízdní a fyzikální model je zábavný
v závodech působí komiksové efekty docela pěkně

Zápory

občasná přítomnost grafických glitchů
omezený počet restartů považuji spíše za nešťastný
chvíli potrvá, než se stanete konkurenceschopnými
chybí více typů závodních režimů
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn