Koho si mám vybrat?
Jak už jsem zmínil v úvodu, jedná se o pokračování stejnojmenné hry z roku 2018. Abyste si Octopath Traveler II užili, nemusíte ovšem znát jejího předchůdce, což je velké plus. Původní Octopath vyprávěl příběhy osmi různých postav a obsahoval spletitý děj napříč poměrně velkým kontinentem. Octopath Traveler II není jiný. Dokonce bych řekl, že je zde mnohem lepší než v originále.
Kdybych měl definovat obecný děj Octopath Traveler II, bylo by to poměrně složité. To proto, že vám titul nabízí osm hlavních hrdinů, již mají své vlastní příběhy, co se různě propojují. Na výběr máte Osvalda, Castti, Throné, Ochette, Partitia, Agneu, Temenose a Hikariho. Tyto postavy nejenže vyprávějí svůj vlastní děj, ale také začínají na svém kontinentu.
Výběr postav je poměrně obtížný, poněvadž každá z nich má své specifické útoky, bojové schopnosti atd. Proto je velmi důležité, abyste si pečlivě přečetli, co vám každá postava nabízí. Můžete si tím totiž vybrat vlastní styl, který se pro vás na začátek hodí. Když se konečně rozhodnete pro postavu, začne tutoriál, při němž se seznámíte s herními mechanismy, které jsou celkem složité. Tento tutoriál je přitom mnohem důležitější, protože se zde dozvíte o příběhu hrdiny a jeho motivaci k postupu.
Každý si najde to své
Jakmile titul nabídne možnost vybrat si mezi několika postavami, většinou mě to pěkně rozhodí. Nevím, jak to děláte vy, ale jakmile si mám vybrat, věnuji pozornost především jejich vzhledu. Přiznám se, že to většinou dělám u ženských postav, protože jsou obvykle zajímavější a hezčí než ty mužské.
Octopath Traveler II mi to ovšem trochu ztížil. Každý hrdina je svým způsobem jedinečný a skutečnost, že nemají konzistentní příběh, výběr ještě více ztěžuje. Zkusil jsem tedy jinou techniku a použil říkanku „mámo, táto, v komoře je myš“… rozpočítávadlo ententýky používá každý. Každopádně po odrecitování celé básničky jsem našel hlavní postavu, Throné.
I když jsem si Throné vybral kvůli básničce, musím říct, že se vedle Osvalda stala v mžiku mou nejoblíbenější postavou. Throné patří k cechu, jenž se jmenuje Blacksnakes (Černí hadi). Jde o skupinu zlodějů a vrahů, jimž velí zločinci zvaní Otec a Matka.
Co se týče zápletky již zmíněného Osvalda, je stejně ponurá jako u Throné. To je možná jeden z důvodů, proč se mi obě dějové linie líbily. Jediný rozdíl je v tom, že Osvaldův příběh se více podobá detektivce, protože jde o bývalého učence, jemuž vyvraždili rodinu. Kolega, kterému musel důvěřovat, obviní Osvalda z jejich smrti a nechá ho zatknout. Po více než pěti letech plánuje útěk, aby se pomstil.
Nepřátelé jsou podvodníci
Co se týče nepřátel, ti se neobjevují s ukazatelem zdraví ani schopností. Místo toho vidíte pouze ikonu štítu s různými čísly. Jak už jste asi pochopili, jedná se o ukazatel obrany protivníka. Čísla pak udávají, kolik zásahů musíte protivníkovi zasadit, než ho zcela zničíte. Vtipné je, že pokud jste štít zničili, po určitém počtu kol se regeneruje a vy jej můžete zničit znovu. Je to docela zajímavá mechanika, co vás navíc dokáže pěkně naštvat, protože při soubojích s některými bossy vám pěkně pocuchá nervy. Kolikrát jsem si myslel, že jsem konečně vyhrál, ale pak se tomu prevítovi štíty vygenerovaly zpět a já prohrál. Vedle symbolu štítu jsou malé čtverečky s otazníky. Všichni nepřátelé, na něž narazíte, mají určité slabiny. Jakmile je odhalíte, objeví se v tomto políčku místo otazníku. Nejlepší na tom je, že pokud se s určitým protivníkem setkáváte stále, máte je rovnou odkryté.
Díky tomu již nemusíte zjišťovat, co na ně platí a co ne. Pokud tedy narazíte na loveckého psa několikrát za sebou, automaticky víte, že se na něj vztahuje luk a dýka. Na útočící veverku naopak potřebujete magické poškození. Toto jsou jediné dva ukazatele, co zde naleznete. Někomu může vadit, když tu není žádný ukazatel životů vašeho nepřítele. Mně osobně se to líbí, protože se tak alespoň nemusím starat o to, kolik mu ještě zbývá. Místo toho se mohu soustředit na mnohem lepší strategii a hlídat si zdraví a štíty vlastních postav.
Průzkum světa je otrava
Jak je v žánru RPG obvyklé, jednotlivé postavy mají své vlastní zařazení, povolání a způsob boje. Nejlepší na tom však je, že jednotlivým postavám je možné přiřadit podtřídy. To skupině nabízí ještě větší rozmanitost a možnosti přizpůsobení. Co to přesně znamená? Vezměme si jako příklad mou oblíbenou postavu Throné. Throné je zlodějka/vražedkyně, což znamená, že má schopnosti, jako je krádež života nepřátel nebo braní určitých předmětů z jejich kapes. Prostřednictvím oltářů po celém světě může také získávat dovednosti jako tanečnice, bojovnice, a ty jí dávají další bonusy.
Velmi se mi líbila možnost přepínání mezi denním a nočním režimem. Možná si teď říkáte, co je na tom tak skvělého? No, skvělé na tom je, že vaše postavy mají večer různé možnosti. Například klerik Temenos může v noci objasňovat vraždy. Činí tak pomocí zpovědi určitých lidí. Naproti tomu Throné může okrádat nic netušící občany. Co se týče výměny, můžete ji provádět pomocí jednoho tlačítka nebo nechat čas volně plynout.
Spousty úkolů
Teď patříš ke mně
