Hororové hry mají velikou fanouškovskou základnu, vždyť kdo by nechtěl zpoza počítače pocítit špetku strachu a zároveň se trochu pobavit? Jednohubka v podobě Pacify by mohla být tím správným výběrem. Nebo se pletu?
Zdroj: Hitchcock Games
Původní mapa Mansion
Pacify v současné době nabízí na výběr ze dvou map – původní mansion doplnila ještě děsivá farma. Pochopitelně platí, že jiná mapa, jiný killer. V případě první varianty začíná naše dobrodružství před velikým panským sídlem a na atmosféře notně pracuje noc i silný liják s bouřkou. Po vniknutí do domu hráče předvídatelně nepřekvapí, že spousta dveří vyžaduje klíč. Začíná proto koloběh hledání, sbírání a nahánění. Nejdůležitějším předmětem ke sbírání jsou panenky. Pacify nabízí rovnou dvojí provedení – ty "hodné“ a ty “zlé“. Je vyloučeno, aby došlo k nějaké záměně, zlé panenky vypadají, jako kdyby se Mattel rozhodl udělat speciální limitovanou edici věnující se black metalu. Navíc se vám tyhle potvůrky škodolibě hihňají a snaží se před vámi utéct a schovat. Vaším úkolem je všechny zlé hračky najít a spálit ve sklepě. Proč? V nich je totiž síla lovícího killera. Na této mapě si své území hlídá tragicky zesnulá dívka, o jejíž smrti jsou zaznamenány podrobnosti na útržcích papírků po celém domě. S každou další spálenou zlou panenkou je killer nebezpečnější, rychlejší, a kolikrát se zdá, že se naučil snad i teleportovat.
Vzhled slečny bubákové je bohužel nejvíc klišé – létající černovlasá holka s vlasy do obličeje v bílé košili (asi duch). Tato podoba se stala populární asi díky Samaře ze známého hororu Kruh, bohužel vyčpělost tohoto zjevu dávno nějakou děsivost přebila a dneska může strašit leda předškolní děti. Možná proto vývojáři přidali těžší kalibr – tmu a dunivý zvuk. Mnohdy tedy killera spíš slyšíte, než vidíte. Pokud jste spatřeni, duch vás začne pronásledovat a zvuk nabývá na intenzitě, když jste chyceni, hlasitost už je na stupni tzv. earrape. Po několika hrách garantuji, že si k té dunivosti vytvoříte averzi. Než vaše postava zemře, musí dojít ke třem chycením. K útěku ze spárů smrti může dojít tehdy, když po duchovi hodíte “hodnou“ panenku, ze záhadných důvodů to ovšem funguje jen někdy. Rovněž záleží na tom, kolik už jste spálili “zlých“ panenek.
Váš inventář je značně omezený, u sebe můžete mít vždy jen jednu panenku, jedny sirky a jednu otep dřeva. Ve hře je možnost online kooperace nebo PvP režim. Sídlo se zpočátku jeví jako bludiště, ale po pár naháněčkách se v něm dá relativně snadno zorientovat. Hra končí, když spálíte všechny “zlé“ panenky, a tím dívku zbavíte prokletí. To je vykoupeno také dalším několikanásobným earrapem, jelikož čím je duch rozzuřenější, tím víc řve.
Ne zcela opuštěná farma
U druhé varianty hry, je lehce vidět menší propracovanost. Tentokrát se ocitáte na farmě, kde vám kromě kdákajících slepic bude dělat společnost i cosi zlověstného, co se snaží zuřivě dostat ze zavřené stodoly a co má chuť si jít něco ulovit do tmy. Na této mapě vraždí vidlácký děda-kanibal, v útržcích (jež se opět nacházejí všude po domě) je líčen příběh ženy Karen a její postupné zešílení. Je to dosti zmatečné, jelikož právě ona by vás měla huntit. Ztraceno v překladu, nebo jen chybí záznam o prodělané operaci pohlaví?
Oproti první mapě je nápad usmrcení vrahouna velmi originální a na první pohled i trochu úsměvný, rozhodně k tomu potřebujete spoluhráče. Na pozemku je kůlna a v ní několik balíků s jedovatým hnojivem. Jeden z dvojice pomocí hnojiva otráví nedaleký žlab s vodou, druhý si mezitím obstará pánvičku a s tou pak jde zabíjet slepice. Zde má omezenost inventáře (pouze jeden balík a pouze jedna slepice) naprosto logické opodstatnění. Mrtvá slepice se hodí do žlabu a poté, co zezelená, se nastraží jako návnada. S každou snědenou otrávenou slepicí vidlák postupně umírá.
Má to však háček
Máte omezený čas, než se vidlák dostane ze stodoly ven. Jak moc, to nikdo neví. Myslím, že by na škodu určitě nebylo, kdyby se přidalo odpočítadlo nebo něco, podle čeho by se dalo “vypuštění Krakena“ odhadnout. Vy musíte trávit vodu a zabíjet slepice a přitom před dědulou utíkat. Výhoda je, že jeho trasy nejsou úplně navrženy, takže si chodí po celé mapě, jak se mu zlíbí. Kámen úrazu je bohužel v otrávených slepicích. Vidlák totiž nejen že žere vaše otrávené návnady, ale bohužel i drůbež běžnou. To spouští začarovaný kruh a zavání to skoro až nekonečností, poněvadž když se mu ubere zdraví otrávenou slepicí, efekt zmizí pozřením slepice zdravé. Chce tedy hodně dobře volit, kam návnady pokládat, a obrnit se notnou dávku trpělivosti. Občas jako by si slepice snad i vybíral. I zde platí, že čím má být slabší, tím je rychlejší a nebezpečnější.
Zdroj: Hitchcock Games
Pokud vás vidlák chytí, zmenšíte se a jste hodně zpomalený. Vyléčit se můžete ve mlýně, k jeho otevření se však do něj musíte nejprve dostat. Navíc je cesta k uzdravení strastiplná. Při dalším chycení zemřete a utíkání před naspeedovaným vidlákem je dost náročné. Při vaší smrti veškeré břímě padá na spoluhráče. Hra v takových případech končí většinou nezdarem, protože samotný hráč má minimální šanci zastat všechny povinnosti. Na této mapě máte na výběr z odlišných předmětů než u sídla.
Po grafické stránce je Pacify vytvořeno s přimhouřením oka průměrně, sem tam se něco bugne a vzhled hlavního menu by mohl být rozhodně propracovanější. Hra zkrátka kvalitativně odpovídá ceně, za jakou si ji pořídíte. Časová investice rovněž nebude největší - tato jednorázovka s minimálním bubu feelingem zabaví náročné hráče hororovek sotva na večer, ostatní bude bavit odhadem týden.
Vývojáři však rozhodně neusnuli na vavřínech a podle posledních zpráv se můžeme těšit na novou mapu a killera. Další dobrodružství by mělo být zasazeno do temného lesa. Dáte hře Pacify šanci?.
Recenzi pro Gaming Professors napsala Jana Hykešová
