Každý, kdo kdy viděl Indiana Jonese unikat před valící se kamennou koulí, v sobě nosí touhu po dobrodružství. Ten adrenalinový sen o prozkoumávání zapomenutých chrámů, uhýbání smrtícím pastem a ukořistění bájného artefaktu v poslední vteřině. Je to fantazie, kterou se videoherní průmysl snaží naplnit už desítky let (ačkoliv Indiana Jones and the Great Circle se extrémně povedl). Nicméně do této arény vstupuje s bičem v ruce Phantom Abyss, jenž slibuje nekonečný přísun procedurálně generovaných hrobek a k tomu přidává originální multiplayerový prvek, který vás v tom nenechá úplně samotné.
Prásk!
Ocitáte se v pasti masivního chrámu a obří kamenná socha vám slíbí svobodu, pokud pro ni získáte dostatek posvátných relikvií. Děj je nepodstatný a rychle ustupuje do pozadí, aby uvolnil místo tomu hlavnímu, hratelnosti. Ve své podstatě je Phantom Abyss roguelike plošinovka z pohledu první osoby. Vaším úkolem je co nejrychleji proběhnout procedurálně generovaným chrámem plným pastí, sebrat na konci relikvii a přežít. K dispozici máte základní sadu pohybů jako běh, skok, skluz a kotoul, které doplňuje všestranný bič. Klade se velký důraz na rychlost, plynulost a precizní načasování.
Mapy, z nichž budete utíkat, jsou generovány automaticky a každá z nich přináší unikátní sadu pastí a mechanik. Zatímco třeba v ruinách se potýkáte se základními bodáky a padajícími kameny, v pozdějších fázích vás čekají temné místnosti, rotující chodby nebo dokonce lehké hádanky. Phantom Abyss vás tak až trošku nesympaticky po celou dobu drží v napětí a tlačí vás kupředu a za roh, kde občas může být i slepá ulička.
Když už jsem zmínil toho Indiana Jonese, tak ano, bič je nejdůležitějším nástrojem pro přežití. Neslouží jen k rozbíjení váz s poklady, ale především jako záchytný hák pro překonávání propastí a rychlý pohyb po úrovních. Ovládání biče je zpočátku poněkud neohrabané a nespolehlivé, ale jakmile si na jeho fyziku zvyknete, stane se prodloužením vaší ruky a klíčem k elegantnímu a rychlému průchodu chrámem.
Zdroj: igdb.com
Phantom Abyss a samota
Tím nejoriginálnějším prvkem hry by měl být asynchronní multiplayer. V úrovních jsou k vidění ostatni hráči, kteří prošli oblastmi před vámi. Není to real-time průběh, jedná se o záznamy. Já jsem sice nepotkal ve hře online ani jednoho hráče, ale asi tam nějaká databáze bude. Mimochodem hra se jmenuje právě podle těchto asynchronních záznamů.
Oni „fantomové” (přemýšlím nad ironií toho vtipu, že vlastně ve hře nikoho nevidím, ale je to asynchronní multiplayer, także vlastně vážně fantomové) jsou totiž takovými vašimi průvodci. Můžete běžet podle nich, s nimi nebosledovat, jak procházejí mapou. Moje rada? Běhejte podle sebe a když nebudete vědět, rychlý restart a mapa znovu. Nic se nestane. Ono je totiž hodně důležité si najít svou vlastní cestu. Nejvíce k tomu pomáhá bič, díky němuž ti, co věří ve své schopnosti, mohou vážně udělat pár superskoků na mapě a trhat rekordy.
Navíc, ačkoliv jsou úrovně procedurálně generované, hra velmi rychle upadne do stereotypu. Stavební bloky, ze kterých se chrámy skládají, jsou omezené, a tak se jednotlivé místnosti a pasti začnou brzy opakovat. Hře chybí ta pravá návyková smyčka, která je pro žánr parkour Indiana „házím bičem a musím přežít“ klíčová. Herní seance se tak postupem času stávají kratšími a méně uspokojivými, až nakonec vznikne Phantom Abyss.
Zdroj: igdb.com
Fyzika à la ninja
Další frustrující aspekt představuje občas nespolehlivá fyzika a ovládání. Bič se někdy nezachytí tam, kde by měl, ačkoliv víte přesně, co děláte. Vaše postava občas zrychlí sama od sebe, aniž by čekala na pokyn. V rychlé plošinovce standard, tady bych řekl, že od doby vydání hry se jedná o šílený bug a hlavně velký problém. Tohle je rychlá plošinovka, kde záleží na každém zlomku vteřiny. Základní chyby vedou k laciným smrtím, které nejsou způsobené chybou hráče.
Vizuální stránka je dle mého názoru jednoduchá, ale funkční. Chrámy sice postrádají detaily, ale tento minimalistický styl zajišťuje, že obrazovka je vždy přehledná a čistá, což je pro rychlou hru z pohledu první osoby zásadní. Nečekejte grafické orgie, ale styl neurazí a dobře slouží svému účelu. Navíc velice dobře vidíte fantomy běžící před vámi, kolem vás a nad vámi. To je hlavní, ta kvalitní výrazivost, která nepřebíjí.
Samotná zvuková stránka je solidní. Hudba dynamicky reaguje na dění na obrazovce. V klidných pasážích je ambientní a tajemná, zatímco během úprku před strážci se změní v napínavý a dramatický doprovod, který efektivně zvyšuje napětí. V nějakém srovnání je to ale spíše standard. Jsem rád, že neovlivní zážitek, jsem rád, že tam je, ale neposadím se z ní na zadek.
Phantom Abyss je postaven na brilantním a originálním konceptu, který je bohužel sražen na kolena polovičatým provedením. Adrenalinový zážitek z probíhání chrámů po boku duchů ostatních hráčů je často narušován technickými problémy a repetitivním designem. Na titul, který byl tak dlouho ve vývoji, působí finální produkt překvapivě nedodělaně a neohrabaně. Někde hluboko uvnitř se skrývá klenot, ale je pohřben pod příliš mnoha vrstvami problémů a promarněného potenciálu.
