Když se řekne peklo, ihned si většina z nás vybaví zatuchlé doupě kdesi v podzemí se šlehajícími plameny, zlomyslně děsivými pekelníky a úpěním mučených hříšníků na pozadí. Autor hry Pinstripe, Thomas Brush, se však zhlédl spíše v tvorbě Tima Burtona a představuje nám tak příběh mrazivého posmrtného života, kde vás bude vina a trest stíhat na každém kroku. Recenze je na PC verzi hry.
Odčiňte své hříchy
Zprvu trošičku zamotaná hra Pinstripe vypráví příběh bývalého kněze Teda v cestě posmrtným životem za úlisným únoscem své tříleté dcery Bo. Jak Ted se svou dcerou vlastně zemřeli a co přesně se stalo? Co s námi může udělat ztráta milované osoby? Pokud budete dost pozorní, hra ve vás na jejím konci vyvolá existenční otázky ohledně života, vesmíru a vůbec.
Skloubí se zde náměty, jako je duchovno, smrt, peklo, spása, trest, utrpení, bolest, vina a naděje. To vše je důmyslně skryto za vizuálně překroucenou přetvářkou na motivy filmů Ukradené Vánoce (The Nightmare Before Christmas), Koralína a Alenka v říši divů. Peklo nepůsobí jako peklo tak, jak ho známe, ale připomíná zasněné pohádkové prostředí. Hlavní zápornou postavu únosce, pana Pinstripa (ztělesnění pekelného vládce) byste spíše tipli na humorného elegána s buřinkou – hotový Chaplin. Pekelníci, jak je například známe z DOOMa, skryli svou děsivost, ostré drápy a rohy pod podobu jakéhosi létajícího balónku shazujícího na vás malé bombičky. Netvrdím, že je tato radikálnější „stylizace“ vyloženě špatně, a vlastně mi osobně trochu lichotí, ale hráče to trošku mate – hůře se orientuje v celkovém dění a na konci vlastně tápe, co že se to stalo. Ve finále to celé působí jako melanž krásy a kradmé hrůzy.
Unikátní styl s podtextem
Svět Pinstripe je bezesporu přímo pastva pro oči. Výtvarný styl se autorovi po několikaletém vývoji a kickstarterové kampani velice vyplatil, a díky tomu hru prakticky nezaměníte s žádnou jinou. Ať už jde o romanticky zasněžené lokace, temné jeskyně či okolí vašeho domu, nesmíte zapomínat na to, že je to vše vyobrazení pekla. Stejně tak postavy, které střetnete, se budou charakteristicky podobat svou protáhlostí a hubenou stavbou těla. Tento styl odkazuje na název hry Pinstripe, což je jednak jméno whisky, která je pro příběh, dalo by se říci, skrytým spouštěčem, a zároveň v překladu znamená „tenký steh“.
Během vaší výpravy po stopách unesené dcery se setkáte se svým čtyřnohým mazlíčkem jménem George, který vám bude věrným parťákem po celý zbytek hry. Narazíte také na postavy z dob, kdy jste ještě byli naživu. Díky krátkým rozhovorům s nimi se pozvolna dozvídáte Tedovu minulost i tragický osud jeho ženy, kterým vše začalo. Pozornost věnujte také dialogovým volbám. Ty sice úplně neovlivňují zakončení celého příběhu, ale spíše jednu z jeho dvou forem.
Nápady ubývají
Protože jde o logickou plošinovku, nechybí ani úkoly založené na strategickém uvažování… tedy vlastně chybí. Rébusy zcela postrádají nějaký nápad a většinou u nich jde spíše o vaši šikovnost než o potrápení mozkových závitů. Od parodií na hru Flappy Bird přes hledání rozdílů v obrázcích až po prapodivné odemykání zámků. Chápu, že složité puzzly nejsou v tomto typu poeticky laděné hry vyloženě důležité, a někdo by mohl namítat, že je pouze dobře, pokud vás zapeklité hádanky nerozptylují od děje, ale i tak si myslím, že by se daly vyřešit lépe. Zde je asi nejvíce vidět omezený rozpočet jednočlenné produkce.
Znovu, s radostí a lépe
Abych autorovi zase tolik nekřivdila, musím naopak velice pochválit povedený a vtipný dabing všech rozhovorů, stejně tak hudbu, kterou mimochodem složil sám vývojář. Opomenout nemohu ani rozmanité styly hratelnosti. Na začátku hry automaticky dostanete prak jakožto jedinou zbraň proti ďábelsky pekelným balónkům. Hrou s ním můžete prosvištět za necelé tři hodiny, nebo naopak budete pozornost věnovat hledání a průzkumu jednotlivých lokací, díky čemuž se vás zážitek o to více protáhne. Thomas Brush zároveň skvěle docílil znovuhratelnosti svého titulu přidáním módu Adventure Plus. Ten se zpřístupní po prvním dohrání a otevře vám několik tajných místností s větším množstvím odměn, která rázem dovolují hráči nové možnosti v arzenálu či v prodejních položkách malých obchodů. Pouze u jednoho průchodu určitě nezůstanete.
Trable s odměnami hráče
Pinstripe je na jednočlennou produkci v perfektním stavu. V průběhu hry nepotkáte žádné bugy ani jiné technické problémy… tedy až na trable s achievementy. Pokud také rádi dohráváte hru nejlépe na 100 %, budete s velkou pravděpodobností pěnit vzteky stejně jako já. Mnoho hráčů si již od vydání právě na tento problém stěžovalo, a ač se s ním vývojář snažil popasovat sebevíc, i po čtyřech letech se úplně nepodařilo tento nešvar vyřešit. Některým hráčům jdou bez potíží, jiným se odemkne sotva polovina a někomu (jako mně) skoro žádný. Na jednu stranu to lehce zamrzí, a přestože jsem hru dohrála celkem asi čtyřikrát a řádně se ujistila, že achievementy splňuji, stejně tak jsem pohořela.
Pinstripe je zajímavou adventurou s poetickým příběhem, který ovšem může být pro některé hráče díky své přetvářce těžce čitelný. Zamrzí také krátká herní doba a s tím související menší sousto obsahu. Titul naopak exceluje na poli znovuhratelnosti, příjemné audiovizuální stránky a různých možností průchodu hrou. Celková pointa nutí k zamyšlení… pokud ji tedy vůbec pochopíte.
