A je to tady zase. Démoni z jámy pekelné se opět snaží asimilovat lidstvo a vy se jim v tom pokusíte zabránit. Kolikrát už jsme tento scénář viděli, hráli nebo četli. Tentokrát je to ovšem trochu jinak, a kromě klišé zápletky, která nyní nehraje až příliš velkou roli, se proti démonům nepostaví jeden šílený masochista alias Doom Slayer ani švihák od pohledu s velkým démonickým mečem Dante. Zapomeňte na hrdiny v nablýskaných zbrojích, zapomeňte na princezny v nesnázích, zapomeňte na udatné válečníky ochotné za mír položit vlastní životy. Tohle je Power Chord – takový mladší bráška Brütal Legend – a proti pekelníkům vytáhne sílu heavy metalu! Hra vyšla 26. ledna 2023, a tak jsme si řekli, že je ideální čas na naše první dojmy.
Zlo nikdy nespí
Kdysi dávno probíhala válka mezi lidmi a démony z pekelné říše Helmoth. Boje byly kruté a nemilosrdné, ale několika ušlechtilým válečníkům se nakonec podařilo temné nájezdníky zahnat zpátky tam, odkud přišli, pomocí legendární kytary Chronocaster s mocí vytvářet či ničit brány spojující oba světy. Jenže zlo nikdy nespí, a tak se démoni po dlouhé době snaží svůj dříve neúspěšný pokus zopakovat, protože legendární válečníci jsou již dávno minulostí. Poslední z řad udatných bojovníků se tak rozhodl dát dohromady novou skupinu hudebníků, kteří by měli odvahu a sílu na to, zastavit démonickou invazi a zničit Chronocaster, aby se brány pekelné už nikdy nemohly znovu otevřít. Tato zápletka vás uvítá do rock'n rogue-lite deckbuildingové hry jménem Power Chord, ve které není důležitá fyzická síla, nýbrž to, jak moc dobře zvládnete ovládat svůj hudební nástroj.
Power Chord na to jde trochu jinak, aby se odlišil od dalších her tohoto žánru. Ano, základy jsou stejné jako v každém titulu s možností sestavit si svůj vlastní karetní balíček, ale důležitý je nápad. Power Chord si šlape vlastní cestičku díky jedinečnému vizuálnímu i hudebnímu stylu. Vaši bojovníci totiž dohromady musí dát rovnou celou metalovou kapelu od bubeníka, baskytaristy a kytaristy až po zpěváka. Celkem tak máte k dispozici čtyři vskutku netradiční hrdiny a cílem je pochopitelně svými melodickými tóny udolat nepřítele, než to udělá on vám. Každý člen skupiny přitom figuruje jako bojovník jiné třídy se specifickými schopnostmi. Bubeník zastává pozici tanka, zpěvák je podpora a dokáže léčit a oba kytaristé se zaměřují na co největší poškození s různými efekty. Protože se jedná o zástupce žánru rogue-lite, zpočátku budete muset pracovat s tím, co dostanete, a nové silnější postavy či další vylepšení získat až po několika zdrcujících porážkách. Vzorec jdi do toho naplno, selži, vylepši, vrať se na začátek a zkus to znovu zde skutečně funguje dobře.
Smrt je teprve začátek
Karetní souboje nikterak nepřekvapí ty hráče, kteří se s podobně laděnými tituly již setkali. Z balíčku karet, který postupně doplňujete o nové kousky, vybíráte ty s aktuálně nejvýhodnějšími schopnostmi každé postavy a buď udělujete poškození, zvyšujete obranu, sesíláte speciální efekty, nebo léčíte své zraněné spolubojovníky. V závislosti na pozici zastávající v kapele má každý člen svůj jedinečný herní styl a k němu náleží rovněž jeho vlastní karty odlišené náležitou barvou. Během jednoho kola pracujete s určitým počtem energie a vymýšlíte ty nejlepší strategie, jak se svých protivníků co nejefektivněji a nejrychleji zbavit, ale zároveň nepřijít o cenné životy. Zahrání karty samozřejmě něco stojí a vyvolávací cena odečte příslušnou hodnotu z celkové energie na kolo. Pokud nevypotřebujete veškerou energii, zbylé hodnoty se nepřenáší do následujícího tahu, a tak je nanejvýš výhodné ji využít všechnu. Dávejte si však velký pozor, postavy mohou jednoduše zemřít, pokud usnete na vavřínech, a již nebude možné je až do konce aktuálního pokusu či do návštěvy speciální zastávky oživit. Smrt jednoho spolubojovníka může velmi negativně ovlivnit celou kapelu, obzvláště když přijdete o tanka.
Démoni se s vámi rozhodně párat nebudou a k útoku využijí stejnou sílu heavy metalu. Naštěstí vždy jasně rozpoznáte, který démon bude na koho útočit a jaké poškození vaší postavě udělí. Díky tomu se na případné útoky můžete dopředu připravit za předpokladu, že máte po ruce ty správné karty pro štít, blokování či brnění. Není to ovšem tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Power Chord před vás postaví nemilosrdnou výzvu na život a na smrt, protože démoni jsou přece jen vychytralá stvoření, a tak vám nebudou škodit pouze silnými ranami. Někteří si vyvolávají pomocníky nebo vaší skupině uštědřují různé debuffy oslabující útoky, nemluvě o otravném brnění, kterým mnozí disponují. Vaši nepřátelé navíc budou postupně sílit a nabývat na počtech. Cestou k elitnímu bossovi si svůj směr určujete vy sami. To znamená, že skupinu v případě potřeby pošlete k obchodníkovi, k odpočinku, k vyléčení bolavých ran, pro zisk větší odměny či se necháte překvapit náhodnou událostí. Za poražené nepřátele rozšiřujete nejen svůj karetní balíček, ale sbíráte zlaťáky pro nákup výhodných (ne cenově) schopností.
Drsňáci od pohledu
Kromě hlavní náplně hry, tedy karetních soubojů, je Power Chord skutečnou pastvou pro oči. Heavy metal je úzce spjat s černou, ale Power Chord se vůbec nebojí jasných barev, ať už jde o odlišení jednotlivých tříd hudebníků, jejich samotný vzhled, či reflektory osvětlující pódium. Ano, boje se odehrávají kde jinde než na jevišti se vší parádou. Přes všechny ty barvy sice máte maličko pocit, jako byste byli na diskotéce v osmdesátých letech, ale atmosféra si přesto dokáže držet temný a drsný nádech. Vizuálně jde o napodobení komiksového stylu zkombinovaného s vlivem tetování, k čemuž mě nabádají ostré a výrazné linie. Musím uznat, že tento výtvarný směr titulu moc sluší. Jednotlivé útoky mají příjemné efekty a byl by to hřích, kdyby celou šarvátku nedoprovázela pořádná metalová hudba.
Jak si tedy Power Chord stojí v našem hodnocení? Jde o první dojmy. Hratelné demo mi nedalo dost podnětů dovolujících mi zpracovat plnohodnotnou recenzi, ale z toho, co jsem doposud mohla vidět, titul rozhodně míří dobrým směrem. Hratelnost je zábavná, prostředí dokáže upoutat vaše oko, melodie lahodí uchu a vaše mozkové závity pojedou na vysoké obrátky. Postavy a jejich schopnosti totiž musíte mezi sebou kombinovat, chytře využívat buffy a dojít až do cíle, nejlépe se všemi na palubě. Samozřejmě bych ke hře našla pár výtek, jako například absenci nějakého ukazatele, kdy se určité typy karet aktivují, nebo možnost si upravit pořadí v kapele. Chápu, že zde jde o uspořádání jako u klasické kapely, tedy bubeník bude úplně vzadu, ale je trochu neobvyklé mít toho nejzranitelnějšího v první linii a naopak vidět tanka se krčit až za všemi ostatními. Jsem však zvědavá, co všechno s sebou přinese plná verze, jaké výzvy před hráče postaví a jaké další nové hudebníky představí. Power Chord má rozhodně nakročeno k tomu, aby se hráčům vryl do paměti.
