Vývojářské studio Jujubee S.A. ve svém prvním díle zaměřeném na vrcholnou politiku mělo velké ambice. Realpolitiks, i když představoval určitý nový pohled na poli strategických her, respektive pohled vrcholné politiky, měl však mnoho nedostatků. Dle vývojářů se mělo jednat o velkou strategickou hru s duší a simulací světa současné politiky napříč celým světem.
Z herního hlediska však šlo o poměrně krkolomnou hru s těžkopádným rozhraním a nicneříkajícími mechanismy. Hra se po pár hodinách změnila spíše v závody v produkci vojenské techniky s cílem převálcovat ostatní národy. Vývojáři nyní, vyzbrojeni novým duchem a zkušenostmi z předchozí hry, představují Realpolitiks II.
„Kdo je občanem v demokracii, často není občanem v oligarchii.“ – Aristoteles
Hned první, co vás pozitivně na hře Realpolitiks II zaujme, je velice povedené intro. I když se na intra u her normálně nezaměřuji, zde jsem udělal výjimku, protože se jedná o velmi povedený úvod do hry. Toto intro prakticky vysvětluje celou politiku od jejich počátků skrze historii až po moderní pojetí. Nechybí ani záběry světových vůdců a následných událostí.
Hra pak pokračuje v pohledu nastoleném v intru. Vžijete se do role moderního světového vůdce, který musí zajistit, aby jeho národ dominoval všem ostatním. Z tohoto je již patrné, že celkový koncept ve formě ekonomické strategie není úplně jednoduchý, zejména pak na vzájemné interakci umělé inteligence, jednotlivých států a zásahů hráče. Navíc cíl, aby všechno působilo co nejvíce realisticky a plynule již samo o sobě, představuje určitou výzvu. V tomto žánru pak nejvíce dominuje hra Crusader Kings III, kterou můžeme považovat za skutečný mezník pro celý žánr.
Tři scénáře ke štěstí a slávě
Momentálně jsou k dispozici tři oficiální scénáře. Kromě nich je pak možnost hrát volné módy, které hra podporuje.
„Na pokraji zítřka“
Vydejte se do některé ze současných zemí a vydejte se na sto let dlouhou cestu do světa zítřka. Přineste svému národu prestiž a slávu. Diplomacie sjednotí svět pod záštitou vlády vlků, nebo třeba dosáhněte světové nadvlády na poli kultury, technologie či ekonomiky. Podmaňte si všechny, kdo se vám postaví, nebo prostě přežijte politické šachové partie plné zrady, katastrof a nejméně očekávaných překvapení. Jaká bude budoucnost, záleží jen na vás.
V tomto scénáři jednoduše převezmete vládu nad jednou ze zemí, která má svá specifika dle současných měřítek. Je zde opravdu velké spektrum zastoupených světových národů včetně poměrně povedených charakteristik a atributů. Samozřejmě že například naše malá Česká republika se nemůže rozlohou a produkcí rovnat například Americe. Izrael, Rusko nebo třeba Čína mají zase lepší špionážní síly než taková Austrálie nebo Španělsko. V tomto ohledu jsou atributy a charakteristiky jednotlivých národů poměrně povedené a uvěřitelné.
„Následky pandemie“
Píše se rok 2021. Svět se snaží vzpamatovat ze smrtící pandemie a zapomněl na všechny problémy roku 2020. Vaším hlavním úkolem jako světového vůdce svého národa je zmírnit a zvrátit následky pandemie koronaviru ve vaší zemi. COVID-19 vyrovnal globální šance a výrazně snížil rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi světa. Využijete této příležitosti a proměníte rozvojovou zemi v globální velmoc? Nebo se pokusíte obnovit rozvrácenou ekonomiku země prvního světa?
Zde se snažíte vzpamatovat po následcích pandemie. Vyjednávání je v některých případech snazší, naproti tomu různé kulturní a jiné akce stagnují. Celkově jsou země, kde je opravdu málo zdrojů, lidské síly atd. Jedná se však opět o poměrně dobře propracovaný scénář, co se týče atributů jednotlivých zemí. Opět velmi dobře věrohodné.
„Nikdy se nic nezmění“
V tuto chvíli si už nikdo nepamatuje, co bylo předtím. Někteří říkají, že svět byl živý, plný jasných neonových světel a technologických zázraků. Pak přišly bomby a všechno se změnilo. Nyní mohou tyto pustiny nabídnout jen o málo víc než rychlou smrt. Pokud chcete v divočině přežít, musíte jít dál. „Buď dobudeš, nebo budeš dobyt.“
V tomto scénáři, přesně jako v jeho popisku, zůstalo ze světa opravdu málo – respektive klasické národy jako takové již neexistují. Jsou zde pouze jakási státní uskupení pod specifickými názvy jako Klan krvavých dobrodruhů, Meme civilizace, Mutanti minulosti, Království svobodných horníků atd.
„Kdyby měly volby nějaký smysl, nenechali by nás volit.“ – Mark Twain
Začátek po zvolení scénáře je vždy stejný. Potřebujete si vybrat svého osobního poradce, který má své specifické schopnosti a atributy. Záleží tak na vaší strategii, zaměření a celkových plánech, kterého si zvolíte a který bude nejlépe vhodný do vašeho smýšlení a hraní. Poté je už na vás začít vaši cestu ke slávě.
Reakpolitiks II nabízí hned několik možností, jak dosáhnout vítězství, což je patrné i z achievementů. Můžete vyhrát tím, že prakticky obsadíte celý svět skrze vojenskou sílu. Jinak se můžete stát technologickou supervelmocí, vyhrát díky totální ekonomické nadvládě, kdy jsou ostatní státy na vás prakticky závislé, nebo zřídit jednu velkou světovou vládu, v jejímž čele bude vy a kde budete rozhodovat o ostatních národech.
Národy uvnitř tohoto společenství budou mít vaši pomoc a podporovaný oběh ekonomiky, technologie a vojenského sektoru. Naproti tomu národy, které se nebudou chtít přidat, mohou pocítit vaše sankce. a to včetně vyhlášení války. Pokud se v tomto společenství někomu přestane líbit a bude chtít odejít, můžete se důkladně postarat o to, aby se to tomuto rebelovi „vyplatilo“, a udělat i exemplární příklad pro ostatní. Sankce, špionážní operace, rozvrácení vlády atd. Také se vám to zdá povědomé?
Zdroj: igdb.com
Vrcholová politika je hra v šachy
Vaše rozhodování ovlivňuje celosvětový aspekt běhu akce a reakce. Pokud například vyhlásíte válku nebo sankce zemi, která je ve světovém měřítku oblíbená, mohou se tyto akce obrátit i proti vám. Jiné země vám mohou posílat pohrůžky ve smyslu, abyste okamžitě ukončili válku, nebo oni vyhlásí válku vám atd. V tomto aspektu se hra jeví jako dobře propracovaná.
Nicméně se tak opravdu jen jeví. V hlubším aspektu se AI chová opravdu rozporuplně a některé akce nebo spojenectví nedávají smysl. Cizí vládci se prostě chovají nesrozumitelně, ať už z ekonomického, strategického, technologického hlediska ani z humánního aspektu.
Případně je tu i druhý extrém v jednání AI. Někdy se stane, že cizí vládci jednají jednotně, až to vypadá, že při každém rozhodnutí hází kostkou jedna umělá inteligence.
Zdroj: igdb.com
„Největší vítězství je vyhrát bez boje.“ – Sun-c’
Realpolitiks II se také potýká s celkovými technickými chybami, které se projevují ve větší či menší míře. Během hraní, případně načítání úvodní obrazovky, i při nahrání uložené pozice mi hra několikrát spadla do Windows s tím, že program přestal fungovat. Jak jsem se dočetl, tento problém netrápí jenom mě a je poměrně přetrvávající.
Dalším zvláštním aspektem je bezdůvodné, ale až fanatické zvýšení nákladů na údržbu budov. To se může zvýšit během několika okamžiků i o 200 %. Ano, mohlo se stát i něco ve světě, což mohlo tyto náklady ovlivnit, nicméně v takovém případě by to chtělo upozornění jako u například konkurenčních her.
Vojenská stránka hry je také určitým tématem pro debatu. Ve srovnání s Realpolitiks se situace mírně zlepšila, nicméně jsou zde aspekty, které přetrvávají, zejména rozhraní a pohyb vojáků jsou těžkopádné.
Samotný boj pak probíhá na obrazovce s šachovým rozložením z bočního pohledu třetí osoby. Každá armáda má svého velitele. Tyto generály můžete postupně během hry vylepšovat, díky čemuž budou mít při bitvě více taktických možností. Dále je znázorněn poměr sil vodorovnou linkou uprostřed obrazovky a následně pole, s jednotkami. Jednotky mají pak základní atributy útoku, obrany, rychlosti a přesnosti.
Infrastruktura je základ moderního národa
Ve hře Realpolitiks II se staráte o celkové dění vašeho národa. Je zde sekce „Projekty“. V této sekci máte možnost vylepšovat a zdokonalovat například vaši základní infrastrukturu, vojenskou infrastrukturu, finanční systém, náboženství, vzdělání a prostě celkový chod národa. Všechno má samozřejmě svůj význam v návaznosti na styl, kterým hrajete, a strategii, kterou používáte.
Všechno vás samozřejmě stojí určité zdroje, ať už finanční, lidské nebo hmotné v podání surovin, jako třeba nafty. Zde se opět jedná o velice pestré a přehledné spektrum. Bohužel různá vylepšení nedávají kolikrát moc smysl, co se týče požadavků na jejich odemčení. Nižší prvek, který z infrastrukturního hlediska nemá takovou váhu, vás stojí třeba 4x více než prvek, který vám vylepšuje nebo odemyká různá technologická zařízení.
Zdroj: igdb.com
Nehoda není náhoda
Během hraní Realpolitiks II se budete také potýkat s nahodilými událostmi. Jak jsem se zmínil výše, tyto události mohou ovlivnit celkovou situaci ve vaší zemi nebo i v celém světě. Nejenže se budete potýkat se špionážními akcemi ostatních národů a budete složitě vyjednávat, ale také se budete potýkat s terorismem, kriminalitou, hladomorem či již zmíněnou pandemií a různými přírodními událostmi až po řešení dopadu meteoritu. Zde se jedná opět o dobrý počin.
Celkově je hra špionů velmi zábavná, a to díky možnostem, které špioni mají, a „útokům“, kterými disponují. Špiony můžete také rozvíjet, abyste zlepšili jejich lstivé schopnosti a mohli tak ještě lépe vyvolávat chaos v dané zemi.
Grafické zpracování a ozvučení hry
Po grafické stránce se jedná o očekávanou grafiku tohoto žánru a herního stylu. Máte tedy klasickou globální mapu s národy a jejich provinciemi, následně manažerské rozhraní a bitevní pole. Vše působí poměrně úhledně a přehledně. A zde je splněn onen očekávaný prvek z herního stylu této hry. Bohužel se objevují grafické bugy, kde mizí budovy i jednotky, případně různé popisky, a to i při opětovném najetí myši nebo přiblížení a oddálení.
Zvuková stránka hry je poměrně uspokojující. Ve hře je příjemná hudba, která reaguje na aktuální dění.
Realpolitiks II se snaží tvářit jako schopný simulátor, který zahrnuje věrohodné důsledky rozhodnutí často diktovaných státním rozumem, ale stejně tak často i individuálními vlastnostmi vládců. Stejně jako v první hře se i zde téměř vždy snažíte zvětšit armádu, abyste si podmanili všechny soupeřící národy. Jedná se prakticky o patrně nechtěný cíl nebo řekněme smysl hry. Ostatní mechanismy pak při tomto honu za maximální vojenskou dominancí silně ztrácejí svůj smysl a význam. I když se budete snažit být co nejvíce ekonomicky a jinak silní, bez silné armády stejně nemáte šanci, a to ani když máte mocné spojence.
Hru můžete sledovat na Steamu.
Realpolitiks II měl našlápnuto k tomu, stát se dobrou hrou ve svém žánru. Bohužel hru strhávají dolů různé technické a grafické chyby. Nevyvážená a chaotická AI celé situaci také moc nepřidá a v konečném důsledku se ze hry stává pouze závod ve zbrojení. I když se snažíte jet na ekonomické nebo technologické vítězství, stejně chtě nechtě budete muset zbrojit a zbrojit. Při hraní jsem měl stále pocit, že se z hry dalo vytřískat mnohem víc, prostě je stále cítit nevyužitý potenciál.
