Return to Castle Wolfenstein – stárnout s grácií

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet
Zdroj: id Software

Málokdo z hráčů nikdy nezaslechl pojmy „Wolfenstein“ nebo „B.J. Blazkowicz“. Na Wolfovi vyrostlo několik generací a první Wolfenstein stál prakticky u zrodu moderního hraní na PC. Přenesme se teď na moment zpět do listopadu roku 2001 a pojďme se podívat na ikonickou hru Return to Castle Wolfenstein takřka po dvaceti letech od vydání.

Veteráni z id Software

Hru vytvořilo studio id Software a vydána byla společností Activision. Nutno zmínit, že vývojáři již v této době byli ve světě her ostřílenými veterány. Zakladatelé id Software se poprvé setkali ve společnosti Softdisk, kde pracovali například na hře Dangerous Dave. V roce 1990 pak John Carmack přišel na efektivní způsob rychlého bočního procházení grafiky na PC. Tento objev byl průlomový a prakticky ihned nato John Carmack a Tom Hall vytvořili repliku první úrovně hry Super Mario Bros. 3 pro NES z roku 1988, přičemž místo Maria vložili stockovou grafiku postavy Johna Romera Dangerous Dave. Zde se víceméně zrodil tým id Software a zanedlouho poté začala herní série, která studio proslaví napříč několika generacemi.

Return To Castle Wolfenstein torture

Zdroj: igdb.com

Proslulý William „B.J.“ Blazkowicz

Přesuneme se teď zpět do hry Return to Castle Wolfenstein. Roku 1943 byl do Úřadu pro tajné akce (OSA) z armády přidělen Ranger americké armády William „B.J.“ Blazkowicz. B.J. je následně s britským agentem Jedna vyslán do Egypta, aby vyšetřili činnost paranormální německé divize SS. Dvojice se stane svědky toho, jak vojáci a inženýři z SS v okolí starodávných vykopávek uvolní starodávnou kletbu, která vzkřísí z věčného spánku desítky zombies.

B.J. a Agent Jedna se musí vypořádat nejen s nacisty ale i se zombies. Snažíc se sledovat prchající představitele SS je jejich letadlo sestřeleno nedaleko Rakouska a oba jsou zajati nacisty a vězněni na hradě Wolfenstein. Zde je první zajímavost hry, která byla následně více rozebrána ve hře Wolfenstein: New Order. Hrad Wolfenstein vychází z filmu Kam orli nelétají v hlavní roli s Clintem Eastwoodem a Richardem Burtonem. Jednalo se o poctu tomuto filmu a jeho zpracování. 

Během věznění je Agent Jedna surově mučen a na následky zásahu elektrickým proudem umírá. B.J. se však osvobodí a podaří se mu z kobky hradu Wolfenstein uprchnout. Probojuje se z hradu ven, pomocí lanovky opustí oblast a setká se s Kesslerem, členem německého odboje, v nedaleké vesnici.

V této vesnici se nachází hospoda, kde může B.J. získat informace skrze zašifrovanou zprávu v rádiu. V rádiu hraje skladba Horst-Wessel-Lied, známá též jako Die Fahne hoch. Tato píseň SA byla také hymnou NSDAP v dobách třetí říše, ale i před jejím vznikem se jednalo o hojně oblíbenou píseň. Byla pak prakticky považována po oficiální státní hymně Deutschland, Deutschland über alles za neoficiální, nebo spíše druhou národní hymnu.

Return To Castle Wolfenstein start

Zdroj: igdb.com

Kouzlo, které i po letech baví

Return to Castle Wolfenstein měl na svou dobu velmi povedenou grafiku, která se samozřejmě neobešla bez různých technických nedostatků a úsměvných momentů. Mezi patrně nejznámější úsměvný moment patří velikost postav. Nejedná se však o klasickou velikost v pravém slova smyslu, ale spíše o poměrovou část nepřátel a civilistů. Nepřátelé byli v podobném poměru k velikosti vaší postavy, nebo spíše k vašemu pohledu. Civilisté však, nejvíce však obsluha výše zmíněné hospůdky, mají sice hezké šaty, ale ve strachu ze střelby, krčící se v koutku místnosti, jsou vám při bližším přístupu zhruba k pasu. 

Technická stránka je pak spíše strnulá, a to včetně umělé inteligence. Samotný koncept je samozřejmě, jak není v době vývoje ničím výjimečným, silně skriptovaný. Bohužel, je to příliš i na tehdejší dobu, protože když jsem hru jako mladý zelenáč hrál, působily tyto předprogramované situace silně okatě.

Ve hře je dost dobře propojený tehdy nový koncept akce s filmovými prvky. Zejména se to týká dějových momentů, kdy vás hra zbaví kontroly nad hrou a začne běžet filmeček.

Return To Castle Wolfenstein waiter

Zdroj: igdb.com

Hutná dávka akce a arzenálu

Samotný gameplay se nijak neliší od her dnešních let. Životy si doplňujete lékárničkami, odolnost vám zaručuje sběr části brnění a samozřejmě pestrý arzenál. Zde jsou použity dobové zbraně druhé světové války, včetně i úplně prvního nočního vidění namontovaného na zbraň. Jedná se o skutečnou pušku s nočním viděním Zielgerät 1229 Vampir, tedy konkrétně aktivní infračervené zařízení vyvinuté pro Wehrmacht pro útočnou pušku Sturmgewehr 44. V arzenálu se však již najdou i zbraně bez reálné předlohy, jako Tesla Gun atd.

Mezi dalšími chválenými aspekty hry je jednoznačně pestrost misí a nepřátel. Autoři nastavili poměrně vysokou laťku s pestrostí a různorodostí nepřátel, a to nejen z řad Wehrmachtu a divizí SS, ale i supervojáků a zombies. Ve hře se také poměrně vhodným způsobem střídá akce s plíživými okamžiky nebo odstřelováním nepřátel na dálku. Díky tomu hra vcelku dobře odolává stereotypnímu nádechu.

Return To Castle Wolfenstein monster

Zdroj: igdb.com

Okamžitá smrt může číhat všude

Po technické stránce umělé inteligence nepřátel je krom strnulosti jeden aspekt, který se vyskytuje i u některých moderních her. Střelba nepřátel by se dala rozdělit na dva body, nebo spíše extrémy. Tím prvním je, že si můžete stoupnout před vojáka Wehrmachtu na vzdálenost 10 m a z celého zásobníku, co na vás vypálí, nezasáhne ani jedna střela. Druhým extrémem je pak situace, kdy se snažíte sebevíc krýt, nepřítel vás zasáhne i na 50 m několikrát do hlavy a výsledkem je smrt.

Bod, který však i na tehdejší dobu překvapí a od kterého by se mohly i moderní hry učit a vzít si příklad, je, když protivníkovi dojdou náboje. Nepřítel se snaží rychle utéct a vyměnit zásobník, což je prvek, který by měla mít každá hra, kde se používají střelné zbraně.

Wolfenstein: Enemy Territory

Na popularitě hry měl velkou zásluhu i multiplayer, který na dobu vydání byl skvělý. Na mapě mohlo hrát 64 hráčů. Klasickým módem pak bylo proniknout do nepřátelské základny, ukradnout cenné dokumenty a následně eskortovat spoluhráče, který dokumenty nese, do rádiové místnosti. Druhý tým, tedy jednotky Wehrmachtu, se mu v tom samozřejmě snažil zabránit.

Vzhledem k tomu, že tento druh multiplayeru na hře Return to Castle Wolfenstein byl opravdu povedený, a o to více populární, vyšel později rozšiřující balíček pro hru Return to Castle Wolfenstein s názvem Wolfenstein: Enemy Territory.

Wolfenstein: Enemy Territory byl tento čistě multiplayerový balík, který se skládal pouze z reálných zbraní a jednotek druhé světové války. Zbraně byly také nyní vybaveny sekundárním módem, nebo spíš možností zamířit nebo lehnout si a stabilizovat kulomet pomocí bipodu. Byla zde čtyři povolání, tedy klasický voják, inženýr, lékař a zvěd. Každé povolání mělo své specifické kouzlo a dovednosti. Mezi patrně nejvíce ikonické patřila možnost za zvěda převléci uniformu po padlém nepříteli a provádět záškodnické akce v týlu nepřítele. Někdy bylo takového záškodníka opravdu těžké poznat, většinou jej prozradilo pouze množství padlých spolubojovníků v okolí, kde se nacházel pouze jediný „přátelský“ voják – nepřátelský zvěd v uniformě po vašem kamarádovi.

V módech se pak jednalo o kradení vlajky v podobě tajných dokumentů, anebo klasické probojovávání se zničením nějaké pozice, mostu, brány, případně ukradnutí zlata apod. Tento titul se stal předlohou pro hru Enemy Territory: Quake Wars.

Hru najdete zde.

GP uvozovky

Jistě jste někdy slyšeli „stárnout s grácií“, i když na stárnutí není nic příjemného, protože nám pouze více dochází, že čas je neúprosný. Nicméně Return to Castle Wolfenstein ukazuje určitý milník ve světě PC her, podobně jako třeba Deus Ex. Tato hra jednoznačně posunula žánr FPS o velký kus kupředu, a dokonce i v dnešní době si pořád zaslouží uznání. I dnes nabízí hutnou dávku zábavy, a to i přes technické nedostatky dané dobou vzniku.

Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn