Po temném a nezapomenutelném vstupu do světa bez slunce se Jay Kristoff vrací s pokračováním své krvavé upírské fantasy ságy. Říše prokletých navazuje přesně tam, kde Říše upíra skončila, a znovu potvrzuje, že Jay Kristoff umí psát velkolepé příběhy plné bolesti, víry a ironie. Vydání se opět ujalo nakladatelství CooBoo a čtenáře čekají syrové emoce, nezapomenutelné postavy a svět, v němž světlo už dávno neznamená spásu.
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Původní název:
Série:
Díl:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Jay Kristoff
nakladatelství CooBoo
Albatros Media
Empire of the Damned
Říše upíra
2. ze 3.
Kateřina Hajžmanová, Adéla Michalíková
792
černobílý
pevná
srpen 2025
978-80-7498-960-5
první
Cesty temnotou: putování Gabriela, Celene a Dior
Příběh navazuje přesně tam, kde jsme Gabriela opustili, v zajetí, kde vypráví svůj životní příběh kronikáři Jean-Françoisovi. Tentokrát sledujeme dvě časové linie: současnost, která ukazuje Gabriela v zajetí a jeho reflexe minulosti, a minulost, jež odhaluje, co se stalo poté, co zachránil Dior před zavražděním v San Michon.
V minulosti sledujeme Gabrielovo putování po boku Dior, dívky označované jako grál, a Celene, jeho sestry, o níž si dlouho myslel, že je mrtvá. Celene je upírka a její návrat do příběhu přináší nové napětí a odhalení ohledně rodinné minulosti Gabriela. Trojice se vydává na cestu, aby přišla na to, jak pomocí Dior zajistit návrat světla, a Dior zároveň hledá odpovědi na otázku, co znamená být grál. Každé setkání s nepřáteli a každé rozhodnutí posouvá jejich pátrání vpřed a ukazuje, jak složité a nebezpečné je hledání odpovědí.
„A je těžké jít dál, když nevidíš na zem pod nohama. Ale o tom je odvaha. O tom, že kráčíš pořád kupředu, i ve tmě. Že věříš tomu, že je konec na dosah ruky, spíš než milion mil daleko. A i když někteří váhají, i když někteří selžou nebo se stočí do klubíčka jako děcka a odmítnou kráčet dál tou osamělou nocí, ty taková nejsi.“




Zdroj: Albatros Media
Dvě zpovědi a pohled z druhé strany
Zajímavým prvkem pokračování je, že Celene se stává druhou vypravěčkou. Zjišťujeme, že také ona je držená v zajetí historika a stejně jako Gabriel vypráví svou část příběhu. Její perspektiva dodává ději temnější hloubku, vidíme svět očima upírky, která má velkou víru v grál a udělá vše pro to, aby noc byla zničena a světlo se navrátilo.
Mezi novými postavami výrazně vyčnívá Phoebe, soumračnice schopná proměny ve zvíře. Její přítomnost do příběhu vnáší určitou divokost a nepředvídatelnost, která kontrastuje s vyrovnanou strategií Gabriela a Celene.
A návrat Aarona a Baptista potěší všechny, kdo si jejich linku zamilovali už v prvním díle. Jejich vztah je znovu silný, tragický a místy až srdcervoucí. Několikrát mi jejich příběh doslova zlomil srdce a jsem nesmírně zvědavá, jak ho Jay Kristoff uzavře ve finální knize.
Temnota, co drží tvar
Na rozdíl od prvního dílu působí Říše prokletých vypravěčsky pevněji. Dvě časové linie dávají příběhu jasný rámec a čtenář se neztrácí ani při střídání perspektiv.
V průběhu knihy se objevují pomalejší pasáže, které dávají prostor postavám, emocím a vnitřním konfliktům, ačkoliv místy můžou působit trochu slaběji. Vše však vyvrcholí závěrečnou velkou bitvou, v níž tempo prudce stoupá a jedna akční scéna střídá druhou. Finále je temné, napínavé, krvavé a velkolepé.
„Viděla jsem propast jen dech od své tváře, hříšníku. Slyšela jsem prosby nesčetných smrtelníků, jak žadonili o své věčnosti. Poslouchala jsem křik tisíců osiřelých nemluvňat, ovdovělých ženichů, pozůstalých matek, říší zcela obrácených v trosky, a povím ti, že zvuk, který vydal můj bratr, se ničemu z toho, co jsem kdy slyšela, nepodobal. Nebyl to hněv. Nebyl to strach. Byl to zvuk… zlomeného srdce. Dokonale, příšerně a zcela. Byl to křik muže, který se vytáhl ze samotného okraje zoufalství a nyní se po hlavě řítil do temnoty. Byl to křik muže, který vsadil všechno – své srdce, duši, příčetnost – na to, že nikdy nezklame někoho, kdo ho opět miloval.“
Stejně jako v prvním díle obsahuje kniha černobílé ilustrace, které doplňují text a dodávají celému světu vizuální hloubku. Tyto ilustrace podporují atmosféru temnoty a podtrhují dramatické momenty, čímž příběh ještě více vtahují do čtenářovy představivosti.
Krvavá krása slov
Jay Kristoff si drží svůj charakteristický styl, jazyk je poetický, drsný i sarkastický zároveň. Dialogy jsou ostré a chytré, popisy vizuálně sugestivní a emoce postav čitelné do posledního detailu. Jay Kristoff ví, kdy zpomalit tempo a kdy udeřit, aby čtenář opravdu pocítil tíhu událostí.
I když kniha obsahuje pomalejší momenty, nikdy neztrácí své tempo a čtenář je stále vtahován do dění. Každý konflikt, každé rozhodnutí a každá bitva mají emocionální váhu a směřují k vyvrcholení, které čtenář jen těžko zapomene.
Říše prokletých si drží vysokou laťku první knihy a zároveň ukazuje vývoj postav a příběhu. Je temnější, osobnější a emocionálně náročnější než první díl. Doporučila bych ji všem, kteří mají rádi temnou epickou fantasy s komplexními postavami a světy, kde naděje přežívá jen díky vůli těch, kdo se odmítají vzdát. Jay Kristoff píše pro čtenáře, kteří se nebojí bolesti ani utrpení. Pokud vás Říše upíra pohltila, Říše prokletých vás strhne ještě víc.

