Po dlouhé době jsem v sobě našla špetku odhodlání a rozhodla jsem se zrecenzovat hru s hororovým nádechem, která nese název SIMULACRA, od vývojářského studia Kaigan Games. Titul vyšel již v roce 2017 a pyšnit se může velice pozitivním hodnocením. Na Steamu má totiž 93 % kladných recenzí, a tak se řadí do kategorie „velmi kladné“. Není divu, že po takovém úspěchu vyšla i SIMULACRA 2, avšak k mému překvapení na druhém díle pracovalo již jiné vývojářské studio.
Úvod do příběhu
Milujete kriminálky a různé detektivní filmy? Dámy a pánové, zde jste na tom správném místě. Ve hře SIMULACRA se nějakým způsobem dostanete k cizímu mobilu, do kterého až příliš jednoduše proniknete, jelikož heslo se vám tak nějak samo objeví. Hned po zadání hesla se vám spustí znepokojivé video, kde se vám představí slečna jménem Anna, která je vlastníkem telefonu, jenž držíte vy jakožto hráči ve svých rukách. Její oči jsou uplakané a také v nich vidíte neskutečný strach. Nicméně na konci celé nahrávky vám Anna řekne, že pokud kdokoliv toto video uvidí, ať se ji v žádném případě nesnaží najít. Vám by to ale nedalo spát, a tak začnete prolézat její fotky, chaty, kontakty a tak dále, jen abyste zjistili pravdu, která stojí za jejím zmizením.
Chatování je klíčem k úspěchu
Vaším úkolem je zjistit, co přesně se Anně stalo a kdo její zmizení zapříčinil. Začnete si tedy chatovat s lidmi, se kterými se Anna znala, a většině z nich také přiznáte, že její mobil drží v rukou někdo naprosto cizí. Chcete od nich totiž informace a také pomoc s jejím nalezením. Mezi první, se kterými budeme mít interakci, patří Annin již ex-přítel Greg. Ten tedy na můj vkus není vůbec milý ani příjemný, ale spíše velice nesympatický, a hned po pár sekundách vám dojde, že nejspíše něco před vámi tají. Různým pátráním a spojováním se s více lidmi musíte zjistit, co před vámi tají a zda má prsty v zmizení Anny. Mezi vaše další podezřelé také patří pár týpků z takzvaného „Sparku“, což je vlastně seznamovací aplikace, jinak řečeno napodobenina Tinderu.
Chatování samo o sobě mě velice bavilo. Hráč má většinou možnost vybrat si ze tří odpovědí, takže je jen na vás, jak se bude vaše postava projevovat. Nutno také podotknout, že vývojáři mají docela slušný smysl pro humor. Textování s některými lidmi bylo chvílemi i vtipné, přestože titul je hororového žánru, čas od času jsem se i pousmála.
Kvalitně zpracovaná videa a fotky
Na nahrávkách a fotkách se nenacházejí vytvořené postavy, nýbrž reální herci. Všechna videa jsou tedy hraná, což způsobuje, že zážitek z hraní je mnohem záživnější a působí na vás realisticky. U některých videích jsem měla snad až husí kůži po těle, jelikož jsem příběh s herci mnohem více prožívala. Dokáží vás totiž neskutečným způsobem vtáhnout do děje a vy tak u hry sedíte jako přikovaní. Velkým plusem také je, že fotky ani videa nejsou nijak rozmazané a herci své role perfektně zahráli.
Více možných konců hry
Po dohrání se vám ukáže pět hlavních rozhodnutí, která jste během hraní učinili. Dle mého úsudku tato rozhodnutí vedou poté k jednomu z možných konců. SIMULACRA nabízí dohromady čtyři konce. Samozřejmě vám to nechci vyspoilerovat, a tak závěry hry popíšu jen velice stručně. Jeden konec je dle mého ten nejlepší možný, kde všichni budou zdraví a spokojení. Další dva jsou hořkosladké – neurazí, ale ani nepotěší. A poslední je nejspíše ten nejhorší ze všech, kde se ke konci pokazí vše, co se dá. Obsah více možných zakončení považuji za kladný bod. Přeci jen, my hráči jsem soutěživí a chceme všechny hry dohrát co nejlépe. Tipuji tak, že spousta hráčů si SIMULACRU zahraje znovu, jen aby dosáhli toho nejlepšího zakončení.
Mini puzzly
Pokud jste si doposud mysleli, že SIMULACRA je jen o textování si s lidmi, sledování videí a prohlížení obrázků, tak jste se zmýlili. Titul vás velice rychle donutí zapojit své mozkové závity, jelikož obsahuje několik mini puzzlů. U některých sice máte to štěstí, že je nemusíte ani řešit a můžete je jen jednoduše přeskočit, nicméně jiné už je nutné vyřešit samostatně a žádné tlačítko „skip“ se vám nikde neobjeví. Musím tvůrce pochválit, jelikož všechny mini úkoly a mini puzzly mě neskutečně bavily a zdály se mi všechny vyvážené – nijak složité, ale s jedním prstem v nosu byste je nejspíše nezvládli. Tvůrci vzali v potaz, že hra je hlavně o příběhu a dlouhé trápení se u hádanek by hráče akorát tak odradilo.
Jumpscary a negativa
Jelikož SIMULACRA patří do hororového žánru, měla by také obsahovat strašidelnou atmosféru a nějaké ty kvalitní lekačky. Protože já jsem hru ve zdraví přežila, troufnu si říct, že to není až tak strašidelné a hororové, jak by si někteří hráči přáli. Pro mě to bylo naprosto ideální a alespoň nebudu mít žádné trvalé následky. Nějaké jumpscary se sem a tam objevily, a jak je zvykem, doprovázené byly velice hlasitým zvukem. V nějakých chvílích mi někdo jen tak zaťukal na dveře, a když jsem slyšela dýcháni, doopravdy jsem si nebyla jistá, zda to je moje postava, anebo mi někdo romanticky dýchá za krk. Strašidelná atmosféra za mě tedy splněna na výbornou.
Chvála, všude samá chvála, nicméně nebojte se, negativa jsem také vyšťourala. Hra sice obsahuje čtyři konce, k mému zklamání ale každý ten konec má jedno a to samé vysvětlení a upřímně, mně by se to vysvětlení nelíbilo, ani kdyby bylo jen u jednoho konce. Za mě bylo nereálné, moc sci-fi, moc fantasy. Tvůrci se celou dobu snažili příběh vést v nějaké realistické rovině, v našem světě, s normálními lidmi, proto toto vysvětlení Annina zmizení mi přišlo jednoduše hloupé a podprůměrné. Druhým a posledním negativním bodem je, že u hovorů nemůžete nijak odpovídat. Jen posloucháte člověka na druhé straně a tím propracovanost hovorů končí.
Hororový titul SIMULACRA vás dokáže zabavit, vystrašit, donutit přemýšlet, a to pouze za necelá čtyři eura. Jak se říká, za málo peněz hodně muziky. Hra má dle mého velice zajímavý koncept a i zpracování, reální herci byla perfektní volba, příběh vás přiková k židli a strašidelná atmosféra vás bude držet na pozoru. Zakončení mě ale ještě asi nějakou dobu bude mrzet, jelikož jsem čekala něco více promyšleného a epického.
