Legenda, spasitel, hrdina, hrůzovládce, zabiják, náhodný kolemjdoucí, lovec koťátek, zabiják slepic, prasátek či krav a především držitel titulu o nejlepší herní komedii, jež se v posledních letech dostala na klávesnici. Sir Whoopass™: Immortal Death je dílem malého studia Atomic Elbow a svým přístupem je Deadpoolem světa her, tedy parodií na jakékoliv popkulturní dílo, jež tvůrcům zrovna padlo do očí. Ostatně kde jinde byste se mohli spláchnout do záchodu, proletět jetpackem a složit obrázek na destičce.
Jeden rytíř, tři zbraně a hektolitry krve
Ihned na počátku titulu se vžijete do role uvězněného rytíře sira Whoopasse. Nedozvíte se sice o něm nic pořádného, ale získáte svůj první úkol, dostat se ven, a to za jakoukoliv cenu. Rozrazíte dveře, zabijete prvního orka, vezmete si meč a poté zmasakrujete celou věznici. Krev kolem vás létá v hektolitrech u každého zabitého nepřítele, a to ještě není ani zdaleka vše.
Sir Whoopass je ve svém temném černém brnění totiž zabíjí se speciálním kloboučkem na hlavě. Nezáleží, jestli se jedná o kovbojský klobouk, plážovou hučku, nebo králičí ouška, mírová jednání v tomto případě nejsou nikdy východiskem. Každá čepice navíc přináší jiný bonus, a to od rychlejších švihů po odolnost proti ohni nebo větší poškození. To hrdinovi stačí, protože má pouze tři zbraně.
Jde o meč, likvidátorské kladivo a kouzelnickou hůlku. Tou nejzákladnější zbraní je jednoruční meč, s nímž proběhnete většinu titulu. Jednoduché sekání, žádný stres. Většina soupeřů moc úderů nevydrží a je snazší je rychle pomlátit než mít deprese z toho, že obouruční kladivo je sice povalí, ale trvá neuvěřitelně dlouho, než se s ním švihne. Do třetice máme kouzelnickou hůlku. Jsem si stoprocentně jistý, jakou známou filmovou franšízu s kouzelníkem s bleskem na čele paroduje, bohužel její bojová neužitečnost je tak smutná, že si i já říkám, zda Harry Potter byl skutečně celý příběh k ničemu jako Dean Thomas.
Sir Whoopass™: Immortal Death je jedna velká hláškovaná
Někdy mi přišlo, že hloupé průpovídky jsou ve hře každou minutu. Není to pravda, jsou každou vteřinu. Důkazem budiž i „žvýkání“ trpaslíků, které obnovuje zdraví, házení květin (skutečně krásných) na bojiště, čímž omráčíte nepřátele, nebo splachování se do záchodu za účelem rychlého cestování. Nehledě ještě na možnost si změnit svůj hlavní výzor v „autoservisu“ z GTA San Andreas, kde si můžete z rytíře udělat tlouštíka v plavkách.
Parodie je nejspíš to, co titul vystihuje nejvíce. Je udělána natolik kvalitně, že se nejedná o žádné plné zesměšňování (ačkoliv bohyně v pozici „dab“ by se hádala), ale s určitou mírou odstupu je to spíše projevený respekt své předloze. Samozřejmě je v některých momentech velmi na hraně, kupříkladu když se nepovede oživovací kouzlo a kráska je přivolána zmrzačená, přesto si udržuje úroveň. Dokonce se i s grácií vyhýbá nejstaršímu vtipu světa, prdění. Humor je v počinu nadsázka, a velmi povedená oproti ovládání.To je jednoduché, ale zároveň peklo. Pomocí myši ovládáte směr úderu a míříte. S klávesnicí zase běháte, převalujete se, skáčete nebo létáte s jetpackem. Kombinace obojího je v boji šílená. Sir Whoopass má tendence soupeře obíhat, než aby jej hlava nehlava místy bil, a prohrát kvůli tomu, že nedokážete zamířit myší, protože hra nemá asistenta, je peklo.
Nehledě na bossfighty. Těch je ve hře hned několik a opět většinou parodií. Můj favorit je komicky ztvárněný Pennywise v kombinaci s Angie z Resident Evil Village. Každý boss je unikátní a má své vlastní přednosti i slabiny, jen o nich vlastně nic nezjistíte. Sir Whoopass se po nich vrhne s cílem zničit je dříve, než by se mohlo stát cokoliv jiného.
Zároveň se hráčům nabízí i hromada vedlejších činností. Můžete stavět logické destičky a tvořit z nich obraz, za nějž je odměna povětšinou komický klobouček. Lze si také vylepšovat zbraně, upravit si rytířovu vizáž nebo se jen poflakovat s jetpackem. Takovou kuriozitou je poté zabíjení zvířátek kvůli potravinám. Kravička dává mléko, prasátko slaninu, slepička vajíčko a z vylisované kočky je zase káva. Komu by to nedávalo smysl.
Malé studio, velká grafika, profesionální hudba
Na titulu jde vidět, že na něm dělalo malé studio. Jenomže udělat takový počin bez pořádného financování je stále něco, za co si Atomic Elbow zaslouží obdiv. Hra je stabilní, a ačkoliv zlobí v ovládání, obraz je plynulý a bez bugů. Občas hapruje snímkovost v případě nastavení ULTRA HD. Navíc mezi detaily Ultra a High nespatřuji viditelný rozdíl, přesto je zde kvalitně graficky udělané dílo. Vizuál je k humoru totiž velmi podstatný a tvůrci si toho byli velmi dobře vědomi. Nemůžete přece stvořit komediální hru, aniž byste vychytali jednotlivé detaily. Kromě perfektně udělaných bossů jsou tu příjemně zpracované zbraně, sympatičtí nepřátelé a velmi rozmanité okolí s nádherným panoramatickým výhledem. Tohle Sir Whoopass™: Immortal Death zvládlo velmi dobře a je škoda, že si natolik stabilní dílo nerozumí se svým ovládáním naplno.
Jestli ještě něco více pozvedlo můj dojem ze hry, je to soundtrack. Nemůžu si pomoci, ale v kytarových sólech hry jsem se ztratil jako u romantického filmu. Bardův hospodský song The Long Walk je skvostem, u něhož nyní usínám. Ostatní hudba je na stejné úrovni a podobně jako titul je adaptací úplně všeho – JRPG, dramatických částí RPG, kouzelnických dramat, sci-fi válek, devadesátkového ozvučení, jamajského chillu nebo dětské pohádkové honičky. Pokud bych měl hře vyloženě něco vytknout, je to narativní uchopení. Ačkoliv všechno klape, právě parodizování veškerého popkulturního dění může být u spousty hráčů titulu na škodu. Dělání si srandy z některých postav (viz Groot) nebo děl (viz právě Harry Potter) ne každý nese libě a tím hra ztratí na širším publiku, přestože si to vlastně nezaslouží.
Sir Whoopass™: Immortal Death je úžasnou nezávislou singleplayerovou fantasy peckou, která sází na humor, ale tak vkusně a kvalitně, jak je snad jen možné. Skvělý vizuál, komický příběh, parodie na různá témata a úžasný soundtrack, to jsou vymoženosti, na jejichž základě můžete vždy stavět. Bohužel, místy zbloudilé ovládání sráží hodnocení dolů, stejně jako to, že není určena pro každého.
