Každý z vás jistě hrál už nějakou tu závodní hru, kde se řítíte šílenou rychlostí v neuvěřitelně drahých autech. Ve většině případů je tomu v mé knihovně her tak, ale SnowRunner je odlišný. Nesází na pohotové reakce při rychlé jízdě, právě naopak. Titul plynule navazuje na předchozí díl Spintires (dnes spíše známý jako MudRunner), i když náplň činností je rozmanitější. Navíc má všechno, co by sequel měl mít. Bonusem je pak plná česká lokalizace.
Od řidiče pick-upu až po nadměrný náklad
Od předchozího dílu došlo k znatelnému rozšíření přepravovaného materiálu a to je velké plus. Nebudete se tedy tahat jen s kusy dřeva, ale budete převážet materiál od náhradních dílů přes stavební materiál, jakým jsou cihly a betonové desky, až po vrtací soupravy a nadměrné náklady. V tomto ohledu je množství rozličných materiálů opravdu bohaté.
V principu jde stále o staronové přepravování zadané komodity z bodu A do bodu B, avšak náročným, až extrémním terénem, který prověří jak vaši trpělivost, tak i systematické plánování doplňování paliva. Co omezuje váš dojezd? Jednak je to velikost nádrže, jednak také aktuální spotřeba uváděná v litrech za minutu. Zní to sice velmi zvláštně, ale díky tomuto systému spotřeby zjistíte, že vaše vozidla mají astronomickou spotřebu. Neočekávejte dojezd stovky kilometrů, ale spíše dvacet pět minut až hodinu času. Dobře zvolená taktika přepravy tak může ušetřit čas i palivo. Doplňování „černého zlata“ je realizováno formou čerpacích stanic či doplnění z cisternových vozů.
Pokud to doposud znělo jako příjemně odpočinková záležitost, potom tou největší výzvou jsou cesty a terén. Dopravit nadměrný náklad hustým bahnem, přes rozbouřenou řeku až po zasněžené oblasti, je dobrou zkouškou vašich nervů. Nemálo náročné jsou divoké peřeje, hluboké močály, kamenopády nebo zledovatělé cesty.
Z Michiganu přes Aljašku do Ruska
Základní hra bez rozšíření nabízí tři hlavní lokace a těmi jsou Michigan, Aljaška a Tajmir. Od sebe se navzájem velmi liší – zatímco Michigan je kombinací silnic s kamením a bahnitými lesními cestami, Aljaška je rovnoměrně rozdělena na zpevněné silnice a zasněžené oblasti se zamrzlými vodními toky. Tajmir se oproti předešlým lokacím nachází v Rusku, čemuž také odpovídá terén, hluboké bahnité cesty prolínající se s močály.
Všechny tři lokace jsou rozděleny na čtyři menší mapy. Zpočátku je většina prostředí na mapách zakryta a lze jej odkrýt prozkoumáváním po cestách nebo dosáhnutím vyhlídkové věže. Tyto vyhlídkové věže otevírají poměrnou část krajiny, avšak nacházejí se většinou na hůře dostupných lokacích. Způsob, jakým otevíráme jednotlivé kusy zakrytých míst, evokuje silnou inspiraci u Assassin’s Creed.
Vše se točí kolem ropy
Bez ohledu na zvolenou lokaci mají všechny mají cesty společný cíl, kterým je ropa. Zatímco v Michiganu budujete ropný vrt, na Aljašce a v Rusku v obou případech hledáte naleziště ropy. Vyjma plnění úkolů pro korporace jsou přítomny i úkoly typu pomoc místním osadám, případně jejich obyvatelům a výrobním závodům.
Vedlejší mise jsou tvořeny vytahováním uvízlých vozů, doručením požadovaného nákladu, opravami poničených strojů či odstraněním překážek z cest a rekonstrukcí poničeného potrubí. Právě opravování překážek odemyká snadnější způsob dopravy do objížďkami dostupných míst. Úspora času i pohonných hmot a lepší sjízdnost, třeba otevřením mostu přes divokou řeku, ve výsledku bude primárním cílem každé mapy.
Vylepšení činí hru snadnou
Pokud vás přestane bavit vozit jen materiál, můžete zkusit výzvy, jež jsou tvořeny formou závodů. Liší se svým zaměřením, jednou jde o snahu v co nejkratším čase doručit náklad, pokud možno s minimálním poškozením. Podruhé se jedná o projetí kontrolních bodů z pohledu řidiče či dosažení těžko dostupných vrcholů bez časového omezení. Dosažené splnění je hodnoceno zlatou, stříbrnou či bronzovou medailí.
Za plnění úkolů a výzev dostáváte peníze a body zkušeností. Ve specifických misích lze získat také nový vůz. Ve hře máte systém postupu na vyšší úroveň, takže spolu s novým levelem se otevře i další vylepšení. Některé součástky umožňují lepší vybavení vozu, a to nejenom po stránce výkonu, ale i vzhledu. Na mapě se nacházejí vylepšení, po jejichž dosažení se odemknou dané komponenty u vozidel. V garáži se tak můžete v možnostech vlastněných peněz vyřádit dosyta. Nejdůležitějším prvkem výměny jsou pneumatiky, třeba takovou Aljaškou jen obtížně projedete bez pneumatik se sněhovými řetězy.
Podobné je to i u bahna, v němž bez pořádného vybavení jednoduše zapadnete. Poslední záchranou se pak stane naviják, jehož vylepšením se lze dostat ze situacích blízkých infarktu. Nejužitečnějším se v tomto smyslu stal autonomní naviják, který je funkční, i pokud neběží motor, třeba v případech překlopení náklaďáku na bok. Pokud dojde k převrhnutí přívěsu, dost často vypadne převážený materiál. V takové situaci máte možnost použít vozidlo s nákladovým jeřábem, umožňující zpětné naložení a upevnění nákladu.
Dostupné vozy lze upravovat k různým činnostem. Takto lze vytvořit těžký jeřáb, servisní vůz sloužící k opravám porouchaných náklaďáků či dále cisternovou nádrž jakožto podpůrné vozidlo k doplnění paliva, přidat můžete i rampu pro převoz průzkumných vozů či uchycení pro přívěsy vyžadující úchyt. Možností připojení přívěsů závisí na typu použitého vozidla, nákup a prodej přívěsu provádíte ve vyznačeném čtverci. Zaparkované přívěsy lze nalézt i svévolně po mapě.
Vybraná vozidla umožňují přepravu servisních součástek, náhradních kol či kanystrů s palivem.
Trpělivost růže přináší
Při hraní platí pravidlo, že čím rychleji chcete daný úkol dokončit, tím pravděpodobnější je selhání. Při přepravě můžete zapadnout, ať už v bahně, vodě, sněhu nebo močálu. Hlavní je zůstat rozvážným a pokusit se ze situace dostat pomocí správného uchycení navijáku. Pokud ani ten nepomůže, musíte odpojit přívěs, pokusit se vytáhnout pouze vozidlo a posléze i návěs. Nastane-li situace, že nejde vyprostit ani vozidlo, zůstávají pouhé dvě možnosti. Za prvé můžete vzít nový vůz a dojet vytáhnout ten předešlý. Tou druhou možností je vrácení do garáže. Návrat lze realizovat pouze bez přívěsu. Osobně se mi to stalo několikrát, a to těsně před doručením zakázky, což dokáže opravdu vytočit. Systém navrácení do garáže hodnotím jako nešťastný, obzvláště na mapě, kde garáž není přítomná.
Pokud vás hra zaujala, ale nemáte svatou trpělivost, tomuto hardcore offroad simulátoru se vyhněte. Nejde však přímo o simulátor, jelikož jeho ovládání je spíše arkádové, i když hra umožňuje připojení volantu a pedálů. Pokud nemáte zkušenosti z předešlého dílu, důkladně si nastudujte, co který přívěs vyžaduje, ušetříte si čas a nervy.
Projížďku Edenem nečekejte
Musím konstatovat, že po vizuální stránce jde na PS5 o úžasně odvedenou práci, neboť detaily funkčních prvků vozů jsou fenomenální kopií skutečných vozidel. Prostředí map je až dechberoucí, plnící vysoký standard. Horší už je zpracování chování prostředí pod koly – v jednom případě jsem se zasekl, neboť jsem před sebou tlačil vrstvu bahna. K tomuto bych rád uvedl, že i po stránce herní fyziky jsou zde značné rozpory s realitou. Naleznete tu tak bahnitou cestu, skrze niž projedete bez sebemenšího problému. Při výjezdu z tohoto „bahna“ zapadnete ve vrstvě, působící vizuálně jako méně hluboká oproti předešlé pasáži.
Další nesrovnalostí jsou stromy. Pokud má strom více než patnáct metrů, lze k němu připojit naviják a přitáhnout se, menší stromy naopak vytrhnete ze země. Pod stromy a kolem cest jsou popadané větve, přesněji „supervětve“ umožňující přitáhnutí i dvacetitunového náklaďáku. Naprogramování fyzického poškození působí zvláštně. Kupříkladu náraz do skály vám ubere jednotky poškození, kdežto letmý dotyk svodidel bych přirovnal k najetí na protitankovou minu. Jsou to pouze dílčí věci, ale shazují výsledný požitek z hraní.
Náročné je to i s kamerou, ta se čas od času nesmyslně vychýlí, abys se vrátila zpět. Problém je, i pokud převážíte objemný náklad, kdy vaše kamera vidí skrze převážený materiál. Při pohledu z kabiny řidiče tento problém nenastává.
Zvuková stránka je velmi průměrná, možnosti nastavení zvuků minimální. Nejhorší je nepřítomná možnost vypnout zvuky skrze výstup v ovladači DualSense. Zvuk píchnuté pneumatiky je vyloženě otravný.
Zábava pro více řidičů
Opravdová zábava začíná, pokud se vydáte plnit úkoly ve větším počtu. Hra umožňuje hrát současně až čtyřem hráčům. Jedinou vadou na této zábavě je, že pokud jste návštěvník, získáváte pouze zkušenosti a peníze, zatímco hostiteli se počítají i mise splněné návštěvníky. Ve více lidech se plní úkoly jednodušeji a rychleji. Během těchto kooperací se lze pohybovat pouze v lokaci, kde je i hostitel, přesněji v Michiganu, Aljašce nebo Tajmiru. Pokud jde o možnosti vozů, lze využít vozidla vlastněná v garáži dané lokace. Máte možnost řídit i vozy hostitele, avšak bez možnosti jejich vrácení zpět do garáže.
Základní hra při splnění všech misí a úkolů může přesáhnout i více než dvě stě hodin, kromě toho nabízí i osm rozšíření. Ta můžete koupit jednotlivě či zainvestovat do tzv. „Year Passů“. Za zmínku stojí zajímavost, že hra obsahuje i české Tatry. V rozšíření se dokonce obnovuje i provoz továrny na tyto skvosty, bohužel ta se nenachází v Česku, ale v Rusku.
SnowRunner je náročnou terénní simulací, sice mající chyby, které však vyvažuje svojí zábavností. Oproti předešlému titulu jde o zdařilý posun. Jelikož hra nemá konkurenci, stává se průkopníkem – jestli se stane také ikonou svého žánru, ukáže až čas.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Petr Šilhavý.
