V herním světě, kde se roguelike a karetní strategie staly téměř každodenním chlebem, není jednoduché přijít s něčím, co hráče nejen zaujme, ale především vytrhne z komfortní zóny a vtáhne do temného, morálně rozvráceného světa. Sultan’s Game vás uvrhne na dvůr sadistického sultána, kde máte jediný cíl, přežít za každou cenu. Ten, kdo chce na sultánově dvoře přežít, však musí být ochoten obětovat všechno a všechny, na kterých mu kdy záleželo. Pohled do sultánových očí přežijí jen silní.
zdroj: 2P Games
„Srdce, jež poznalo tyranii, nezapomíná.“
Sultan’s Game, kterou vytvořili v Double Cross pod taktovkou vydavatele 2P Games je originální karetní roguelike hra, která rozhodně není pro každého. Není snadná. Není přívětivá. Ale je působivá, hluboká a místy až brutálně krásná. Je to titul, který vás na rozdíl od jiných titulů nebude hladit po hlavě, ale bude vás nutit činit rozhodnutí a volby, které bolí. A právě v tom spočívá jeho síla.
Titul je inspirován knihou Tisíc a jedna noc. Ve hře se ujmete role jednoho z vysoce postavených úředníků na dvoře sadistického a rozmarného sultána, který se svými poddanými zachází jako s pěšáky ve smrtící hře pro vlastní potěšení. Budete nuceni činit strašlivá rozhodnutí, abyste si zachránili život, a budete muset najít způsob, jak přežít nejen sultánovu hru, ale i její následky. Hra je vcelku prostá, vylosujete si jednu ze čtyř karet a do sedmi dnů musíte splnit její úkol, jinak budete popraveni. Karta Tělesnost vás nutí k honbě za tělesnými rozkošemi. Karta Extravagance vyžaduje ke splnění velkorysé výdaje. Karta Dobyvatel vás nutí k nebezpečným dobrodružstvím. A konečně karta Krveprolití vyžaduje lidskou oběť. A samozřejmě všechno, co učiníte, bude mít následky. Otázkou tak je, co jste ochotni obětovat pro uspokojení sultána a co jste ochotni ztratit za záchranu vašeho života. Cena za přežití by nakonec mohla být příliš vysoká a někdy je i život horší než smrt.
Samozřejmě nechybí sexuální vykořisťování, přes hromadné popravy až po genocidní války nebo zrada těch nejbližších z vašeho okolí.
Příběh se nevyvíjí lineárně. Je dynamický, větvený a reaguje na vaše činy, a to s výjimečnou tvrdostí. Jak jsem žil několikrát zmínil, každá volba má důsledky. Důvod, proč to zmiňuji opakovaně, je protože zde je to oproti jiným titulům opravdu tvrdě znát a morálka jde kolikrát opravdu hodně stranou. Každé rozhodnutí, zda se vzepřít, nebo se podrobit, ovlivňuje další chod událostí. Hra vám nic neodpustí. Nejen, že sleduje, jakým způsobem plníte požadavky, ale také koho přitom zradíte, koho obětujete a koho zničíte. Nejde přitom o politiku, ale také o vztahy. Vaše postava bude čelit intrikám dvora, osobním zradám, včetně ztrátě důvěry přátel a členů rodiny. Do hry se promítají osobní dějové linie dalších postav, a to jak případných spiklenců nebo podřízených, jejichž osudy můžete znatelně ovlivnit. Obětujete ženu, která se nechala zlákat do spiklenectví na úkor muže, který udělal jednu malou chybu v počtech, ale když ho ušetříte, nabízí absolutní oddanost a cenné informace? A co kdybych vám řekl, že zmíněná žena musela učinit spiklenecké praktiky, protože ji vydírají skrze její malou dceru? A že onou chybou muže bylo chybné spočítání zásob, díky čemuž bude část armády hladovět, a tím bude ohrožena její bojeschopnost? V Sultan’s Game dobro nevítězí, zvítězí ti, kdo se umí přizpůsobit.
zdroj: 2P Games
„Člověk, který zaprodal duši, už nemá co ztratit.“
Základní mechanika se točí kolem karet. Každý týden dostanete od sultána jednu hlavní kartu hříchu, kterou musíte splnit do sedmi herních dní (kol). K tomu máte omezený počet akcí, které můžete použít na mapě událostí, ať už jde o hledání spojenců, shromažďování zdrojů, vyjednávání nebo aktivní plnění vedlejších úkolů nebo lépe řečeno podúkolů.
Karty se dělí do čtyř úrovní podle vzácnosti, jde o kámen, bronz, stříbro a zlato. K poražení (rozbití) hříšné karty potřebujete mít kartu stejné nebo vyšší hodnoty. Problém? Takové karty nezískáte snadno. A často prakticky vůbec.
Vedlejší události na mapě, jako je například výslech zajatce, zastrašování měšťanů nebo třeba diplomatická jednání přinášejí různé možnosti získání nových karet. Ovšem každá akce něco stojí, a to čas, vliv, zdraví, nebo spojence. A každá chyba se krutě trestá. Neplnění úkolů? Poprava. Špatná kombinace karet? Restart. Omyl? Smrt.
Navíc, karty nejsou jen nástroje. Jsou to příběhové momenty. Každá nese důsledky, příběh a morální váhu. Vybrat si zlatou kartu smilstva? Znamená to donutit postavu k hrůznému činu, který už nelze vrátit zpět. Získat kartu krveprolití? Znamená rozpoutat masakr, jehož ozvěny se budou táhnout dalšími kapitolami hry.
Přestože jde o roguelike, Sultan’s Game má i progres, který se počítá. Po každém vašem průchodu hrou, který skončí neúspěchem (a že jich bude opravdu hodně, na to můžete vzít jed) získáte body, které slouží k permanentnímu vylepšení vaší výchozí pozice. Díky tomu budete mít na začátku silnější balíčky, nové schopnosti, alternativní výběr událostí nebo zjednodušené volby. Ale nic z toho vám nezaručí úspěch. Jen budete mít vyšší šanci přežít o něco déle. Jedná se o poměrně spravedlivou formu progrese, protože vás hra neodměňuje za nečinnost, ale za úspěšné pokusy o risk. Je to hra, která vás nutí zkoušet různé strategie. Experimentovat. Prohrávat. A nakonec se z těchto porážek učit.
zdroj: 2P Games
„Osud píše perem, které nezná slitování.“
Zároveň je tu však několik problémů, které mohou poměrné procento hráčů odradit. Významným faktorem je zde náhoda, která může být neúprosná. Některé průchody mohou začít extrémně těžkou kombinací karet a následně i dalších událostí. Prakticky tak už od začátku tušíte, že nemáte šanci a dost možná tento průchod jednoduše ukončíte, abyste zkusili štěstí v dalším průchodu. A když se zadaří, tak máte silné karty, a tedy i lepší šance.
Dalším faktorem, který přidá k frustrujícím okamžikům, je poměrně strohý tutorial a neintuitivní rozhraní včetně hratelnosti. Není to o tom, že by to bylo v jádru tak hrozně nepřehledné (i když UI je zpočátku taky oříšek sám pro sebe, k čemuž pomáhají i chyby v anglické lokalizaci a sem tam probliknutí textů), nebo špatné. Je to o tom, že je nutné ke hře přistupovat pomalu, osobitě a hlavně s dostatkem času a touhy se ji naučit a pochopit její principy.
Graficky je Sultan’s Game dechberoucí. Ne v rámci high-tech efektů a úchvatných scenérií, ale výtvarným a uměleckým stylem. Stylizace inspirovaná arabskou kaligrafií, středovýchodními mozaikami a iluminacemi starých rukopisů vytváří estetiku, která je nejen unikátní, ale i atmosférická. Každá karta vypadá jako umělecké dílo. Každá událost je vykreslena s takovou péčí, že působí jako ilustrace z knihy pohádek, a to přestože tyhle pohádky jsou plné krve, intrik a zoufalství.
Postavy mají silné vizuální charaktery, často se mění podle vašich rozhodnutí. Oděvy, gesta i barvy na jejich portrétech odrážejí morální zkaženost nebo duchovní úpadek. Umění zde není jen pozlátkem, je to jakýsi jazyk vyprávění.
Co se týče zvuku, tam už hra mírně pokulhává. Hlavní hudební motivy, i když příjemně etnické a atmosférické, se brzy začnou opakovat. Chybí větší variabilita skladeb, dramatické gradace, momenty ticha i výbuchu. Zvukové efekty jsou decentní, někdy až příliš tlumené. Výsledek? Audio je funkční, ale nenadchne.
zdroj: zdroj: 2P Games
Sultan’s Game není pro slabé povahy. Nenabízí lehkou zábavu, ani uspokojivé výhry na první pokus. Je to hra, která vás zlomí a pak vám nabídne možnost vstát. Je to strategie, která vás naučí, že každé rozhodnutí má svou cenu. Je to vyprávění, které se nebojí jít tam, kam se ostatní bojí. A právě proto je výjimečná. Pokud máte rádi hry, které vám neodpustí chybu, které vás nutí přemýšlet, riskovat a především přežít, tak je Sultan’s Game titul, který musíte zkusit. Pokud této hře věnuje trpělivost, čas a chuť se ji naučit a pochopit, tak se z ní stane jednoznačně žrout vašeho volného času.
