Superliminal – hrátky s perspektivou

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: Pillow Castle

Také vás vždy tolik fascinovaly různé optické klamy? Zrak je pro člověka tím nejdůležitějších smyslem, bez kterého se pouze těžko dokáže orientovat v prostoru. Právě prostor je v případě titulu jménem Superliminal dost nejistým pojmem. Nikdy totiž pořádně nevíte, jestli to, co jasně vidíte před sebou, je skutečnost, nebo pouhá iluze. Budete lapeni ve světě, kde se nebudete moct spoléhat naprosto na nic, a uniknout z této pokroucené reality, kde je i nemožné možným, se bude zdát jako pořádná výzva.

Hry zaškatulkované do žánru logických titulů mají své milovníky, ale také odpůrce. Ne každému se chce přemýšlet a namáhat mozkové závity, a místo toho si raději jde užít nějakou akční střílečku nebo si zanadávat k online multiplayeru. Nic vás ovšem nedokáže potrápit tak jako zmíněné logické hry. Někdo by to svým způsobem mohl nazvat masochismem, když se sami sebe rozhodnete takto dobrovolně trápit. Má to ovšem i světlou stránku, kdy jsou všechny ty stresy ihned vykompenzovány neskutečně úžasným pocitem zadostiučinění, jakmile hádanku svépomocí vyřešíte. Já o tom vím své, protože hry, jako je Portal, série The Room, The Witness, The House of Da Vinci či například Lightmatter, jsou přesně ty kousky, ke kterým by se v naší redakci snad nikdo kromě mě neupsal. Superliminal je dalším adeptem na nervové zhroucení, tak se na něj pojďme podívat.

Ztracen ve snech

Sny, alespoň ve většině případů, zobrazují naše tajné tužby, jindy se mohou stát nenápadnou předpovědí budoucnosti a v neposlední řadě v nás vyvolávají strach a úzkosti. Jistě už jste si někdy přáli některý z příjemných snů prožít na vlastní kůži. Ocitnout se po boku své tajné lásky, vžít se role superhrdiny nebo v klidu odpočívat na prosluněné pláži exotické destinace. Technologie lidstva se ještě neposunula tak moc, aby nám něco takového zprostředkovala, ale ve světě hry Superliminal je tomu přesně naopak. Doktor Pierce vyvinul experimentální program Somnasculpt, který vám umožní prožít své sny, jako by byly realitou. Jednoduše usnete a zdánlivě se probudíte ve snové říši, kde je jakékoliv počínání zcela na vaší svobodné vůli. Jakmile si vyslechnete úvodní instruktáž, v našem případě tutoriál, začnou se objevovat problémy a vy sami brzy zjistíte, že se vám tento svět stal jakýmsi vězením. Vědci z onoho programu se budou snažit, seč jim síly stačí, aby vás ze snu zachránili, ale co si neuděláš sám, to nemáš.

O příběhu to až tak moc není. Superliminal je přece jen logická hra z první osoby, která vám zvládne dokonale zamotat hlavu, i když si na první pohled budete možná myslet, že řešení vašich problémů je naprosto zřejmé. Budete procházet různé komplexy a řešit různé typy logických hádanek se stále zvyšující se křivkou obtížnosti. V postupu do další lokace vám budou napomáhat všemožné předměty různých tvarů, barev i velikostí, přitom velikost můžete ovlivnit vy sami. Rozměr objektů se odvíjí podle toho, kde stojí pozorovatel (tedy vy) a kde v prostoru je předmět umístěn. Čím dále od něj jste, tím menší je, přiblížíte-li se, úměrně s tím se zvětší. Když jsou tak dveře umístěny skoro až u stropu, i s pomocí malých dětských kostek si snadno vytvoříte cestu vzhůru a z malé hrací figurky se s pár kliky a správnými pohyby v mžiku stane předmět velký jako dům.

Důležitou složkou titulu samozřejmě není pouze hra s prostorem a vzdáleností, ale také se samotnou perspektivou. Během proplétání se spletitými chodbami komplexu se nesčetněkrát setkáte s mnoha optickými iluzemi. Podivné čmáranice na zdi se při správném úhlu pohledu zhmotní v trojrozměrný objekt, proto je nesmírně důležité sledovat své okolí a využívat jej ku prospěchu svému.

Hrací figurky, kam se jen podíváš

Superliminal nabídne hned několik kapitol, a jak už asi tušíte, každá bude náročnější a každá bude představovat nějakou novou mechaniku. Ač se hádanky především zpočátku mohou zdát náročné, velice rychle najedete na vlnu a pochopení základního principu bude znamenat jasné vítězství. Jakmile si totiž uvědomíte, že čím je objekt v prostoru vzdálenější, tím je jeho reálná velikost menší a naopak, budete mít z půlky vystaráno. Samozřejmě přijde ještě mnohem více bizarností, jako je vytahování jedné strany předmětu, násobení s každým jedním klikem myši, tápání po světle v úplné temnotě či například hledání skrytých obrazců ve hvězdách. Může se to na první dobrou zdát jako chaos, ale překvapivě na sebe vše navazuje, využívá již dříve odzkoušených mechanik a postupně přidává na náročnosti.

Přesto všechno mě na Superliminal zarazil jeden fakt. Jelikož hrajete za člověka uvězněného ve vlastním ideálním snu, předměty, které budete využívat k postupu hrou se poměrně dost opakují, až si můžete myslet, že vaše postava je fetišista, co se týče deskových her. Skutečně nechápu to, že autoři nepřišli s rozmanitější paletou objektů a všude nacpali pouze hrací kostky, šachové figurky, dětské kostičky či cedule označující východ. Sem tam minete gumovou kachničku, sýr nebo plechovku sodovky. O to víc zarazí, že kromě předem určených předmětů k manipulaci nedostanete také možnost pohnout s ničím jiným. Zahlédnete v sále několik židlí, na zemi se povalují kufry, v regálech je spousta dalších objektů, a stejně s ničím z toho nemůžete interagovat, což je poměrně velká škoda.

Utíkám, ale nevím kam

Další má menší výtka se týká hádanek samotných, kdy se ženete za… ani vlastně nevíte, za čím, a kdybyste posečkali celou tu dobu na místě do doby, než vědci váš případ vyřeší a vytáhnou vás ze snu, konec by byl stejný. Místo toho se vlastně ženete za neurčitým cílem, a ani nevíte proč. Další lokace jsou pro vás jako sen ve snu, ve snu, kde je naprosto v pořádku, že se dějí zvláštní věci. Abyste však toho svého abstraktivního cíle dosáhli, tu vezmete ceduli a vytvoříte z ní rampu, v následující místnosti to samé uděláte z navršených kostek, dále správně nasměrujete kousek ukrojeného sýra a pořád dokola. I když se mi Superliminal hrál skutečně dobře, přesto jsem měla pocit, že hádankám, a především jejich způsobu řešení, chybí větší důvtip. Pokud si Superliminal bere příklad z Portalu, kde na vás za každým rohem číhala nějaké nová past a překážka, tak v tomto ohledu lehce ztroskotává.
Graficky se nejedná o kdejaký zázrak, ale stylizovanější a jednodušší grafika funguje skvěle, co se týče přehlednosti. Jemná a uklidňující hudba vás zřejmě má namotivovat, že se nic neděje a vaše uvěznění se jistě brzy vyřeší. Opomenout jsem však zapomněla to, co snad v každé hře tohoto typu nesmí chybět, a tím je všemi milovaný cynický vypravěč, který se nezdráhá sem tam utrousit nějakou tu štiplavou poznámku. Suma sumárum, Superliminal na trhu už tak méně početných logických her z první osoby našel díru a využil této příležitosti se zcela originálním konceptem. Přes několik strastí a pro mnohé kratší hratelnou délku (na první zátah zvládnete jít pod pět hodin) se v jádru ukrývá zábavná a zajímavá hra, která jistě potrápí vaše mozkové závity. Bohužel však nepočítejte s nějakou nápovědou, zaseknete-li se.
GP uvozovky

Superliminal si hraje s perspektivou a optickými klamy skutečně skvěle a na herní trh vnáší řádnou dávku originality. Přesto titul vnímám v tom světle, že tvůrci nevyužili jeho plného potenciálu a snaha o rozmanitost se ne ve všech směrech úplně vydařila. Pro nováčky se může jednat o dobrý startovní bod, avšak náročnější veteráni mohou být zklamaní.

Klady

neokoukaný koncept
nápadité logické puzzly
přehledný level design
jednoduché ovládání

Zápory

omezené způsoby, jak vyřešit hádanky
předměty se poměrně dost opakují
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn