Také vás vždy tolik fascinovaly různé optické klamy? Zrak je pro člověka tím nejdůležitějších smyslem, bez kterého se pouze těžko dokáže orientovat v prostoru. Právě prostor je v případě titulu jménem Superliminal dost nejistým pojmem. Nikdy totiž pořádně nevíte, jestli to, co jasně vidíte před sebou, je skutečnost, nebo pouhá iluze. Budete lapeni ve světě, kde se nebudete moct spoléhat naprosto na nic, a uniknout z této pokroucené reality, kde je i nemožné možným, se bude zdát jako pořádná výzva.
Ztracen ve snech
O příběhu to až tak moc není. Superliminal je přece jen logická hra z první osoby, která vám zvládne dokonale zamotat hlavu, i když si na první pohled budete možná myslet, že řešení vašich problémů je naprosto zřejmé. Budete procházet různé komplexy a řešit různé typy logických hádanek se stále zvyšující se křivkou obtížnosti. V postupu do další lokace vám budou napomáhat všemožné předměty různých tvarů, barev i velikostí, přitom velikost můžete ovlivnit vy sami. Rozměr objektů se odvíjí podle toho, kde stojí pozorovatel (tedy vy) a kde v prostoru je předmět umístěn. Čím dále od něj jste, tím menší je, přiblížíte-li se, úměrně s tím se zvětší. Když jsou tak dveře umístěny skoro až u stropu, i s pomocí malých dětských kostek si snadno vytvoříte cestu vzhůru a z malé hrací figurky se s pár kliky a správnými pohyby v mžiku stane předmět velký jako dům.
Důležitou složkou titulu samozřejmě není pouze hra s prostorem a vzdáleností, ale také se samotnou perspektivou. Během proplétání se spletitými chodbami komplexu se nesčetněkrát setkáte s mnoha optickými iluzemi. Podivné čmáranice na zdi se při správném úhlu pohledu zhmotní v trojrozměrný objekt, proto je nesmírně důležité sledovat své okolí a využívat jej ku prospěchu svému.
Hrací figurky, kam se jen podíváš
Superliminal nabídne hned několik kapitol, a jak už asi tušíte, každá bude náročnější a každá bude představovat nějakou novou mechaniku. Ač se hádanky především zpočátku mohou zdát náročné, velice rychle najedete na vlnu a pochopení základního principu bude znamenat jasné vítězství. Jakmile si totiž uvědomíte, že čím je objekt v prostoru vzdálenější, tím je jeho reálná velikost menší a naopak, budete mít z půlky vystaráno. Samozřejmě přijde ještě mnohem více bizarností, jako je vytahování jedné strany předmětu, násobení s každým jedním klikem myši, tápání po světle v úplné temnotě či například hledání skrytých obrazců ve hvězdách. Může se to na první dobrou zdát jako chaos, ale překvapivě na sebe vše navazuje, využívá již dříve odzkoušených mechanik a postupně přidává na náročnosti.
Přesto všechno mě na Superliminal zarazil jeden fakt. Jelikož hrajete za člověka uvězněného ve vlastním ideálním snu, předměty, které budete využívat k postupu hrou se poměrně dost opakují, až si můžete myslet, že vaše postava je fetišista, co se týče deskových her. Skutečně nechápu to, že autoři nepřišli s rozmanitější paletou objektů a všude nacpali pouze hrací kostky, šachové figurky, dětské kostičky či cedule označující východ. Sem tam minete gumovou kachničku, sýr nebo plechovku sodovky. O to víc zarazí, že kromě předem určených předmětů k manipulaci nedostanete také možnost pohnout s ničím jiným. Zahlédnete v sále několik židlí, na zemi se povalují kufry, v regálech je spousta dalších objektů, a stejně s ničím z toho nemůžete interagovat, což je poměrně velká škoda.
Utíkám, ale nevím kam
