Abstraktní hry se vyznačují jednoduchými, často minimalistickými pravidly a absencí konkrétního tematického pozadí nebo příběhu. Tyto hry se zaměřují na čistou herní mechaniku a strategii, což umožňuje hráčům soustředit se na logiku a taktiku hry.
Kočky nepotřebují důvod, nepotřebují logiku a ani nepotřebují váš předražený pelíšek z mikroplyše nebo bio ovčí vlny s paměťovou pěnou. Proč by také měly? Všichni moc dobře víme, že místo toho raději zalehnou krabici od bot, kterou jste ještě nestihli vyhodit, nebo vám obsadí klávesnici ve chvíli, kdy se snažíte po padesáti pokusech už konečně porazit […]
S příchodem sychravého počasí vydavatelství TLAMA games vytahuje eso z rukávu, deskovou hru Zasnění od dvojice autorů Benoîta Turpina a Anthonyho Perone, která vás zve k putování krajinou ticha a snů.
Nevím, jak vy, ale můj Kallax (no dobře, Kallaxy) už dost praskají ve švech. Proto mě vždy spolehlivě zaujme hra, která se sice nachází v malinkaté krabičce, ale nabízí víc než jen náhodné házení kostkami nebo otáčení kartami.
Prázdniny, sluníčko, míchané koktejly, grilovačky a dny strávené u vody. Přesně to nám právě velmi schází, ač je to teprve krátká doba, co jsme prázdninám museli dát sbohem. Bazén plný kostek přináší závan léta v párty kabátku.
Už vám někdy učaroval pohled na vílí kruhy? Ne, nemyslím teď deskovou hru Vílí kruh. Ta je sice kouzelná také, ale ne tolik jako její jmenovci. Ty skutečné vílí kruhy jsou shluky hub rostoucí v dokonalém kruhu.
Starověké říše soupeřily o moc, bohatství i slávu, ale žádný vládce nechtěl být zapomenut. Proto vznikala města plná chrámů, akvaduktů, tržišť a cest, jejichž ozvěna se nese staletími.
Indigo. To slovo slyšel někdy už každý, ale co je to vlastně za barvu? Něco mi říká, že tmavá, a ostatní tím směrem míří taky, super. Ale je to černá, tmavě modrá, tmavě fialová nebo tmavě zelená?
V předchozím týdnu jsme se od vydavatelství Mindok dočkali oznámení rodinné hry Klubíčko. Jak už přebal krabice napovídá, jedná se o hru založenou na principech úspěšné abstraktní hry Pelíšek.
Představte si krásnou japonskou zahradu. Všechny ty roztomilé tůňky s vesele dovádějícími zlatými kapříky. Lekníny ladně pokrývající vodní hladinu. Dřevěné cestičky vinoucí se mezi jezírky.
Virtuální realita je území, kde se mohou vývojáři doslova utrhnout ze řetězu. Nejde jen o to, vytvářet realistické střílečky nebo působivé zážitky v hororových kulisách, ale také o prostor pro čiré šílenství.
Na stole jsou písmena Ch, Ř a Š. Hmm, z toho bych mohla krásně poskládat třeba slovo chřestýš! Až na to, že zrovna nemáme kategorii Plazi, ale Tanec. Uznají mi chřestýše jako tanec? No, asi ne.
Reiner Knizia je podepsán jako autor pod více než 600 tituly deskových her. Jeho doménou jsou hry s mechanikou tile placement, v překladu umisťování dílků, která tvoří i jádro Ape Town. Ač nás hra bere do doby, kdy města ovládají drsné gangy opic kupčících s banány na nejatraktivnějších místech, jde o titul čistě abstraktní.
