Jak již název napovídá, Tavern Master je hrou, ve které je vaším cílem perfektně zvládnout obsluhu nenajedených a věčně žíznivých lidiček jednoho nespecifikovaného fantasy království. Jedná se o první hru nového vývojáře Untitled Studio a dalo by se říci, že je to jejich sázka na jistotu.
Pohled od barového pultu
Celá hra je zasazená do lehce minecraftovské grafiky, ale vývojáři si dali záležet na ohlazení hran, takže při pohledu z výšky krychlovitá hlava hospodského ani příliš netrčí z obrazovky. Herní koncept je velmi konzervativní pojetí tycoonu, tedy typu hry, ve které je vaším hlavním úkolem management. Jádrem hratelnosti je správa, stavba a optimalizace podniku, tak aby uspokojil choutky neustále se valících postaviček s přednastavenými požadavky. Vše je zvukově podmalováno jednoduchou hudební smyčkou mírně inspirovanou zasazením na pomezí středověku.
Měl hospodu, ale lezli mu tam lidi…
Na začátku hry dostanete mýtinku a na ní hospodu se třemi stěnami a jedním stolem. Vaším úkolem je přetvořit ji v podnik, v němž se nebude váhat s glancem zpít do němoty ani královský dvůr na cestách. Prostředky, které vám k tomu hra poskytne, jsou sice jednoduché, nicméně funkční. Najmete svého prvního barmana a servírku, dostavíte čtvrtou stěnu, aby se přes ni nekoukali otravní televizní diváci, a začnete pochybným existencím rozlévat vodu a pivo. Zejména poptávka po sudové vodě mě uprostřed lesa překvapila, ale náš zákazník, náš pán. Postupně přikoupíte nějaké stoly a vážně se zamyslíte, zda by se na těch nehoblovaných prknech nevyjímal nějaký ten obraz pro potěchu ducha. Přistavíte kuchyni a najmete kuchaře. Potom vás vykradou, takže vědomi si toho, že uprostřed temného lesa není možné nechat nezamčené kolo, natožpak hospodu, si najmete nějakou tu noční stráž a podnik se začne rozjíždět. Zaměstnanci postupně získávají zkušenost, mohou si o něco vylepšit schopnosti a na maximální desáté úrovni dostanou náhodně novou vlastnost. Jedná se ovšem jen o velmi jednoduché RPG mechaniky.
Vyhlídky na růst společnosti v příštím kvartálu?
Herní mechaniky jsou postavené kolem tří hlavních bodů. Fyzicky rozšiřujete hospodu, aby se tam vešlo co nejvíce potulných jedlíků. Dále sledujete, kolik k vám zavítalo zákazníků a jaké kvality. To se odráží na technologickém stromě, ve kterém se odemyká další prodejní sortiment, více personálu i další patra hospody pro vertikální optimalizaci společnosti. Třetí v pořadí jsou pak plánované společenské akce, které se odemykají za získanou prestiž a umožní vám na jeden den prodávat specifickým zákazníkům předražené zboží. Tím si jednak vyděláte na další patro, a navíc ještě posunete laťku výzkumu v závislosti na požadavcích. Specifickou odbočkou je hotelová sekce odemčená v průběhu výzkumu, ale to je, co se herních mechanik týká, v současnosti poněkud slepá větev. Postavíte pokoje, lidé se v nich vyspí a ráno automaticky zaplatí. Pokud delegujete jednu servírku na stlaní postelí, můžete zcela zapomenout, že tato sekce existuje, a v zásadě ji k ničemu nepotřebujete. To nás vede k dalšímu tématu a tím je obtížnost.
Těžce jednoduchý úděl hostinského
Tavern Master je jednoduchou hrou. V prvé řadě ji téměř nelze prohrát, pokud si pohlídáte jednoduchý balanc mezi tím, kolik vás stojí na konci dne zaměstnanci, a doplňováním tekutých i pevných zásob pro strávníky. Hra je přitom v poměru cena–výkon velmi štědrá. Nevyskytují se zde žádné katastrofy nebo neočekávané události, s výjimkou zlodějů, ale pokud svého nočního strážce plně vybavíte, zloději při jeho spatření okamžitě utečou a vy se o ně už nemusíte více starat. Další postup ve hře blokuje hlavně ve střední a pozdní fázi velmi pomalý výzkum, který tím, že vás časově odděluje od dalšího obsahu, jen uměle natahuje hratelnost. Ani optimalizace vnitřních prostor hospody nepředstavuje zvláštní výzvu, jelikož i když doslova zaplníte celé patro stoly a lavicemi natolik těsně, že nenecháte žádné uličky, NPCčka nemají problém po desítkách procházet škvírou, která by v reálu měla tak dvacet centimetrů.
Zákazníci nemají žádné ukazatele spokojenosti, takže pokud máte v nabídce to, co chtějí, budou trpělivě čekat, až se na ně dostane řada. Pokud to v nabídce nemáte, nevadí, protože v tom případě k vám nepřijdou a dorazí místo nich jiné NPC, které chce to, co máte. Tím pádem jediné prvky týkající se zboží jsou ty, že čím více konkrétních jídel vaříte, tím jste lepší v jeho přípravě. Navíc máte větší šanci na lepší zákazníky a dostanete trochu bonusových peněz, ale poptávka je vcelku rovnoměrná, takže i když budete tuto možnost zcela ignorovat, vaše schopnosti se budou stejně rozvíjet rovnoměrně. V posledních fázích se hra zvrhne spíše v cyklus., Odstartujete virtuální den. Jdete si uvařit reálný čaj. Vrátíte se k počítači. Odkliknete další den a jdete si na telefon zkontrolovat zprávy. Zkrátka už žádná překvapení, jen dokola ta samá rutina.
Pár slov k technické stránce
Hra má možnost úpravy chování zaměstnanců, tedy jaké úkony má každý konkrétní jedinec provádět na daných patrech budovy. Problém je že NPCčka tyto skripty někdy ignorují a kupříkladu servírka, které má v působnosti jen první patro, se z ničeho nic rozhodne, že bude obsluhovat i ve třetím. Tím vám zhorší efektivitu, jelikož musí s každým pivním tácem vyběhnout dvě patra, a to zkrátka zabírá čas. Druhou věcí, které jsem si povšiml, je trhání hry při opakovatelném závěrečném eventu, tedy královské hostině 300 + 2 NPCčka. Původně jsem předpokládal, že je to z důvodu hraničních výpočetních možností nastavených vývojáři, se kterými se pere engine hry, ale po experimentálním naplnění hospody dvojnásobným počtem NPCček mimo event, kdy k žádným záškubům nedocházelo, se kloním k názoru, že se bude jednat o specifický bug.
Jak se nám to vydařilo?
Již v úvodu jsem zmiňoval, že Tavern Master byl sázkou na jistotu ze strany nového vývojáře. To se sice dá pochopit, ale více kreativity nebo nějaká ta inovace by neuškodila. Autoři zde vzali jádro tycoonové hratelnosti a osekali z něj vše s výjimkou těch nejelementárnějších mechanik. Hra vypadá a hraje se dobře, nicméně pro kohokoliv znalého žánru nepředstavuje žádnou výzvu ani inovaci, takže by se dala doporučit hlavně těm, kteří s tímto typem her nemají příliš zkušeností a Tavern Master pro ně může být dobrým odrazovým můstkem ke kvalitnějším a propracovanějším titulům. V jistém smyslu je přímo symbolická má výhrada vůči soundtracku, která se dá v jistém smyslu rozšířit na celou hru. Zní dobře, je celkem chytlavý, ale koho napadlo, že bude stačit jedna jediná melodie na celou dobu hraní? Příliš málo nápaditosti a až přehnaná sázka na jistotu. Umím si představit, že by vývojáři současnou hru mohli snadno použít jako základ, na kterém by postupně budovali další obsah a propracovávali mechaniky. Vývojový potenciál tu rozhodně existuje. V současnosti je tak Tavern Master pohodová hra dostačující na odreagování a chvilkové rozptýlení, do klasik žánru má však ještě velmi daleko.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Marek Pichert
