Asi na rovinu přiznám, že se osobně nijak neřadím mezi fanoušky indie her. Ačkoliv jsem jich ve své hráčské kariéře pár vyzkoušel, většinou se mi nepodařilo si k tomuto žánru najít nějakou přímou cestu. Tchia na mě nicméně v prvotních chvílích zapůsobila dosti pozitivně. Velký otevřený svět, nádherná animovaná grafika a spousta vedlejších aktivit mi dává naději, že bych si k nějaké té nezávislé hře konečně našel cestu. Ono se to i na úplném začátku povedlo a Tchia mě prvních pár hodin bavila. Jak jsem však ve hře postupoval dál a blížil se ke konci, její zábavnost šla rapidně dolů a s ní i to kouzlo, které Tchia dokázala v úvodu mít. Více vám řekne naše dnešní recenze.
Svět inspirovaný Novou Kaledonií
Tchia vás zavede do nádherného ostrovního světa, inspirovaného francouzským zámořským územím Nová Kaledonie, kde se vžijete do role mladé dívenky Tchii, jejíž posláním je záchrana otce a jejího domova před padouchem Maevarem. Jak už to u podobných příběhů bývá, vše samozřejmě neprobíhá podle plánu, a tak se vydáváte na dlouhou dobrodružnou cestu, při níž zažijete spousty zábavy a poznání. Tak to alespoň tedy vývojáři z nezávislého studia Awaceb plánovali.Nejprve se ale podívejme na zasazení příběhu. Musím říci, že Nová Kaledonie pro mě byla dosud velmi neznámou oblastí. Nejenže jsem toto místo nikdy v životě nenavštívil, ale rovněž jsem upřímně neměl ponětí, kde přesně se toto souostroví nachází. Abych nicméně zhodnotil, jak se mi po vizuální stránce Tchia líbí, musím uznat, že si titul dokázal získat moje srdce téměř okamžitě, a ať už jste, nebo nejste fanoušek indie her, nedá se vývojářům upřít originalita, kterou při vývoji Tchia nastolili. Novou Kaledonii si samozřejmě studio nevybralo náhodou, jelikož tvůrci stojící za tímto indie titulem právě z této oblasti pocházejí, tudíž nám kromě nádherné grafiky mohli přinést i reálné předlohy, jak to asi na francouzském zámořském území vypadá.
Co ovšem malinko pokulhává, je technická stránka hry, konkrétně její optimalizace. Na ní by Awaceb mohlo ještě zapracovat, jelikož se mi občas stávalo, že mi snímkovací frekvence klesala rapidně dolů. Tento problém se nejvíce objevoval při východu a západu slunce a bylo úplně jedno, v které části světa se nacházím. Optimalizace tak vesměs kazí celkový dojem z jinak nádherného vizuálu a doufám, že se vývojáři v některých dalších aktualizacích na tento stěžejní aspekt zaměří.
Skvělou hratelnost kazí náplň hlavních misí a vedlejších aktivit
Tchia se odehrává v otevřeném světě, kde hraje velký prim spousta hlavních i vedlejších aktivit a rovněž prosté prozkoumávání okolí. Co se týče objevování, k tomu můžete využít buď vlastní nohy, anebo dřevěnou loďku, kterou se budete snáze pohybovat mezi jednotlivými ostrovy. Také je ve hře přístupné tzv. rychlé cestování, které vám dokáže prozkoumávání značně ulehčit. Osobně jsem rychlé cestování využíval docela hojně a vy s největší pravděpodobností budete taky, jelikož, ač se to nezdá, na poměry indie hry je otevřený svět docela rozlehlý a po čase vás brouzdání po vlastních přestane bavit. Tímto se tak nějak dostáváme k samotné hratelnosti a aktivitám, které ve hře Tchia můžete dělat.
Tchia si na nějaké detailnější zpracování hlavních a vedlejších misí příliš nehraje, a ať už se vydáte vstříc hlavní dějové lince, nebo raději vyzkoušíte některou ze dostupných vedlejších aktivit, ve většině částí hry budete dělat pořád dokola to samé. Hlavní mise jsou defakto zpracovány ve stylu „zajdi tam, přines to a vrať se zase zpátky“. Pokud čekáte nějaké robustně detailní úkoly, budete ve výsledku asi bohužel zklamání. Tvůrci se zřejmě rozhodli titul opravdu zaměřit jen na pouhopouhé prozkoumávání světa a tento aspekt jednoduše zapracovali jak do hlavních misí, tak i vedlejších aktivit. Není náhoda, že mnoho úkolů, které v hlavní dějové lince dostanete, má úzkou spojitost s vedlejšími aktivitami, tudíž se připravte, že činnosti budou v obou případech dosti podobné. Prosté hledání pokladů, likvidace nepřátelských táborů, hraní na kytaru, překonávání časových výzev nebo sběr ovoce a shánění různých věcí zní sice na papíře dobře, ale ve výsledku budete všechny tyto aktivity dělat neustále dokola a bohužel ani v pokročilejších částech hry se toho příliš moc nezmění.
Přes to všechno není Tchia vyloženě špatným kouskem
Absolutní začátek hry vás nicméně doslova uchvátí – také mě první dvě hodinky bavily, a to i navzdory stále podobným hlavním misím a vedlejším aktivitám. Čím více času jsem však ve hře strávil, tím více Tchia ztrácela své kouzlo, až jsem se u hraní začal jednoduše nudit. Malinko hratelnost zachraňovaly speciální schopnosti, jimiž Tchia disponuje, a rovněž i nadprůměrný hudební doprovod, avšak ani to úplně nestačilo, aby se zábavnost posunula na nějakou vyšší úroveň. Tchia je jednoduše ten typ hry, u které si budete chtít odpočinout a nabrat síly, ale není určena pro hráče, kteří si potrpí na detailech a hledají všelijaké výzvy.
Na závěr už zmíníme ony speciální schopnosti, kterými hlavní hrdinka Tchia disponuje. Asi tou nejzajímavější je schopnost Soul Jumping, která vám dovolí převtělit se do zvířat či věcí. Například právě při likvidaci nepřátelského tábora tuto schopnost využijete, a to tak, že se převtělíte do kanystru s benzínem, kterým následně zničíte vaše nepřátele a jejich tábor. Jedná se o zajímavou funkci, která je v rámci her určitě originální. Mezi další schopnosti můžeme zařadit synchronizaci mapy pomocí křiku – nutno dodat, že tímto se tvůrci určitě inspirovali u série Assassin's Creed, s tím rozdílem, že pro odhalení mapy nepoužíváte žádný orlí pohled, nýbrž onen křik. Dále je zde posouvání času pomocí vašeho ukulele a několik dalších možností, které alespoň malinko ozvláštňují jinak slabší hratelnost. Tím jsme se dostali na závěr naší recenze, nyní si pojďme udělat naše klasické závěrečné zhodnocení a udělit hře Tchia výslednou známku.
Tchia není ve výsledku špatnou hrou, avšak je určena především pro ty hráče, kteří mají rádi prozkoumávání a chtějí u hry relaxovat. Nová Kaledonie rozhodně nabízí určité kouzlo a zasazením Tchia vyčnívá mezi ostatními hrami podobného zaměření. Ovšem ani ono exotické kouzlo nestačí na to, aby titul nabídnul dlouhodobou zábavu a zakryl nudné a stále se opakující aktivity, kterých na stranu druhou ani není příliš moc. Přes to všechno dokáže Tchia určitým způsobem trochu zaujmout a odnáší si od nás šest a půl bodů z deseti.
