The Gunk – domácí práce na cizí planetě

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: Image & Form Games

V dnešním moderním světě se vše neustále zrychluje, lidé více pospíchají a čekání nikoho nebaví. Uspěchaná doba se na nás podepisuje zvýšeným stresem a únavou a přímo ovlivňuje náš každodenní život. Stejný jev lze pozorovat i u videoher, kdy mnoho hráčů raději stráví podstatnou část dne u akčních stříleček, potažmo multiplayerových her, místo toho, aby si šli odpočinout k nějaké roztomilé indie adventuře. Naštěstí vývojáři často dokáží najít vyvážený balanc mezi těmito dvěma kritérii, čeho může být důkazem titul The Gunk. Řeknu vám, že po delší době jsem si u hry opravdu odpočinula, a nebylo to na úkor zábavy.

Do nekonečna a dál už ani krok

Příběh sleduje osudy dvojice Rani a Becks. Obě bok po boku už nějaký ten pátek cestují od jedné planety ke druhé a hledají cenné materiály, které by následně mohly dobře prodat a za výdělek splatit své nemalé dluhy. Když už by se zdálo, že další výprava skončí opět bez sebemenšího úlovku, radar zachytí silný signál z neznámé planety a byl by to hřích ji blíže neprozkoumat. Právě tímto rozhodnutím začíná nečekané dobrodružství. Jakmile se Rani vydá prvními kroky po okolí pusté, potemnělé a na první pohled umírající planety, narazí na strůjce všech problémů, na Gunk. Gunk je jakýsi slizovitý parazit, který se postupně rozlézá po povrchu a pod nímž se schovává nádherná a životem překypující příroda.

K její obnově Rani čirou náhodou disponuje vysoce účinným arzenálem, který si s Gunkem poradí raz dva. Je jím její pravá robotická ruka, skrze kterou nejenže může skenovat okolní materiály a terén, ale Pumpkin, jak své mechanické rukavici přezdívá, je snad přímo dělaná na odstraňování slizovité hmoty. Jakmile se vám podaří všechen Gunk z okolního prostředí vysát, naskytne se vám pohled na životem bující zeleň. Najednou tak vzniknou otázky, na které budete muset sami najít odpověď pod hromadou parazitické hmoty. Zajímavé pro hráče bude také sledovat menší konflikt obou děvčat. Zatímco Rani je velice uvolněná, možná trochu volnomyšlenkářská, ale má srdce na správném místě, Becks je naopak docela upjatá a občas mi její názory přišly krapítek sobecké. Střety těchto dvou odlišných povah se budou promítat celým gradujícím příběhem, který upřímně není moc výrazný, ale figuruje zde spíše jako taková příjemná kulisa.

Pumpkin, univerzální pomocník

Velkou část hry tedy budete vysávat všudypřítomný Gunk a navracet napadené planetě opět život. Právě tato činnost je nedílnou součástí hratelnosti, kterou strávíte prakticky většinu titulu. Tak jako jste například „vysávali“ roztomilé slizáky ve Slime Rancher a chovali je ve vysokých ohradách, stejně uklidňujícím dojmem působí také The Gunk. Když odstraníte parazita z celé jedné velké oblasti a všude kolem vás se to začne zelenat, ihned se dostaví pocit radosti a neskutečného uspokojení. Pokud vám ani v reálném životě nevoní domácí práce, buďte na pozoru, ale jak záhy zjistíte, nebude to pouze o nich.

Gunk sice na první pohled vypadá jako jinak neškodná hmota, ale opak je pravdou. Černý sliz se proti vysátí bude bránit zuby nehty, ať už svým rychle se rozrůstajícím objemem či několika nepřáteli, které ze své podstaty dokáže vytvořit. Od drobných broučků přes naštvaného býka i prapodivné rostliny střílící výbušné koule na dálku, všichni vám trošičku pocuchají nervy. Chápu, že snaha vývojářů udělat titul „více akční“ se musí ocenit, protože to se jim skutečně povedlo, ale osobně bych se ani nezlobila v případě, že by se tuto složku rozhodli zcela vynechat. Jediným způsobem obrany vám bude opět Pumpkin a vaše vychytralost. Rozhodně nepočítejte s tím, že byste dostali do rukou pořádnou zbraň, tak jednoduché to mít nebudete.

Zadarmo ani kuře nehrabe

Robotickou rukavici samozřejmě neminou nějaké ty úpravy a vylepšení, které jsou přímo závislé na tom, kolik surovin po okolí najdete a kolik ze zdejší flóry objevíte. Planeta ukrývá mnoho roztodivných minerálů a rostlin, jež vám poslouží jako základní materiály pro upgrady. V případě, že narazíte na dosud neznámou surovinu, za pomocí skenu si o ní rozšíříte záznamy v encyklopedii. Čím více záznamů budete mít o zdejší přírodě, tím více možností vylepšení se vám odemkne. Musím ovšem uznat, že z celkem asi šestnácti různých upgradů mi skutečně užitečných přišla ani ne polovina. Silnější tah vysávání na větší vzdálenosti, energetické střely, rychlejší běh nebo odolnější oblek vůči poškození jsou jedny z těch vítaných. Naopak ten méně zajímavější zbytek z většiny funguje jako pasivní schopnosti, které vlastně ani nepostřehnete. Je trochu škoda, že se autoři nepustili do šplhání, dvojitého skoku či například vyvolání štítu, ale po indie záležitosti toho možná chci až zbytečně mnoho.

Jak už jsem zmiňovala, The Gunk není pouze o vysávání organického parazita. Za tím vším se skrývá dávná civilizace a její příběh. Pozůstatky dávno zborcených měst, mostů a jiného náznaku osídlení pro vás v prostředí vytváří překážky. Někdy půjde o dobré prostorové vnímání a správné načasování skoků, jindy si krapítek potrápíte mozkovnu nad logickými hádankami. Nemějte však obavy, nejde o nic extra náročného, co by vás zdrželo na delší dobu. Co naopak musím vytknout, je malá zásoba herních mechanik, v důsledku čehož je překonávání překážek i řešení hádanek stále na jedno a to samé brdo. Tomuto faktu nepomáhá ani značně omezená paleta nepřátel i herního prostředí, které je sice dechberoucí, ale postrádá větší rozmanitost.

Nádherná zahrada podivností

Silným tahounem titulu je rozhodně vizuální stránka, která je na poměry indie studia skutečně na vysoké úrovni. Zvláště pak efekt obnovující se přírody je vizuálně velice přitažlivý. Autoři, jak vidno, popustili uzdu své fantazii a vytvořili nádherné scenérie, které si i díky nově přidanému fotorežimu užijete o to více. Jak se přibližujete k jádru problému, do prostředí se postupně promítá příběhový vliv. Více ruin, více Gunku, více temných futuristicky laděných chodeb… Přesto se nemohu zbavit pocitu, že se snad až na dvě menší výjimky design prostředí jako takového moc nemění… stejné kulisy, stejné rostliny, stejné podnebí. Není to úplně zásadní problém, ale zajímavé by mohlo být čas od času měnící se počasí či alespoň trochu jiná barevná paleta. Možná jsem náročná nebo už začínám zabíhat zbytečně do detailů.

The Gunk má mimo jiné také tajemnou atmosféru. Explorativní podstata hry je asi tím nejvýraznějším prvkem a skvěle tomu napomáhá i podkresová hudba. Ta sice není nijak extra zapamatovatelná, ale její tempo se mění závisle na aktuální situaci a dobře odvádí to, co se po ní vyžaduje. Některé hráče by možná mohl mást nepříliš názorný systém navigace, protože i v takto lineární hře můžete zabloudit. Nevšimnete-li si skrytého vstupu do podzemí, možná si chvilku pobloudíte. Možná to zní divně, ale přesně to mi tolik vyhovovalo. Nikdo vám neříká, kam přesně se vydat. Všechno je cíleno právě na samostatné objevování dle vašeho vlastního tempa, ale jak říkám, sto lidí, sto chutí. Titul má také příjemnou herní dobu kolem šesti hodin, tedy ani málo, ani moc, ale v mém případě bych si přála trochu více.

GP uvozovky

The Gunk je příjemnou adventurou lákající na svou silně explorativní podstatu a nádherné prostředí. Pozvolna gradující příběh dvou hlavních hrdinek na pokraji bankrotu má sice pár nevýrazných pasáží, ale nakonec se zaměřuje na morální hodnoty. Na indie produkci se jedná o velice povedenou záležitost, která se ovšem neobejde bez vad. Ty však nejsou tolik zásadní, že by vám celý zážitek vyloženě znepříjemňovaly.

Klady

výtvarné zpracování mimozemského světa
ucházející soundtrack
svobodné objevování
relaxační hratelnost
uspokojující vysávání Gunku

Zápory

malá paleta nepřátel a hádanek
nedostatek rozmanitosti úrovní
nevyužitý potenciál upgradů
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn