Znáte to, když máte den na nic a potřebujete se jakkoli odreagovat/zrelaxovat? Někdo poslouchá hudbu, jiný čte, další třeba jde na čerstvý vzduch. Co kdyby tu byla i jiná možnost, u které si navíc procvičíte i své mozkové závity… řeč je o The Pedestrian. Tento titul vám rozhodně dokáže zamotat myšlenkový tok – budete jen nevěřícně kroutit hlavou, jak moc je tato hra složitě jednoduchá. The Pedestrian je logická hra, po které sáhnou i ti, co tento žánr přímo nevyhledávají. Primitivní ovládání a okamžité porozumění, jak hra vlastně funguje, vás nikterak neodradí, právě naopak.
Z cedule na ceduli
Hned zprvu si můžete vybrat, jestli chcete hrát za mužskou či ženskou postavičku. Už v prvních vteřinách máte jasno, oč tu běží. Snažíte se dostat panáčka přes cedule až na konec, abyste se dostali dál. Cedule musíte všelijak přehazovat a propojovat mezi sebou cestičkami, aby se mezi nimi panáček mohl přemisťovat. Snažíte se tedy jednoduše dostat z bodu A do bodu B pouze skrze cedule. Že to nezní složitě? Ani není, dokud na cedulích nezačnou přibývat lasery, páky, cirkulárky, trampolíny a další překážky.
Čím dále se dostáváte, tím je The Pedestrian složitější a občas musíte být dost vychytralí. Ne vždy je to tak složité, jak se na první pohled zdá. Nedivte se potom, že u jednoho levelu strávíte několik minut a následně vám dojde, jak moc banální je dostat se k cíli. Vaše putování cedulemi vám navíc zpříjemní uklidňující jazzová hudba.
Zvyšující se obtížnost mají na svědomí postupně přibývající herní mechaniky, obzvláště v druhé polovině hry. Najednou musíte překonat nejen překážky na cedulích, ale i mimo ně, v trojrozměrném pozadí, převádět elektřinu nebo správně používat jakýsi zelený plyn. U těchto herních mechanik je většinou složitější pochopit, jak fungují, ale jakmile tomu přijdete na kloub, máte prakticky vystaráno.
Grafická stránka je unikátní především tím, že velmi chytře a zároveň přirozeně kombinuje 2D a 3D prvky do jednoho kompaktního celku. Tento kontrast nepůsobí rušivě, ale naopak dodává hře osobitý vizuální styl, díky němuž si ji snadno zapamatujete. Zatímco jednotlivé cedule a některé interaktivní prvky jsou zpracovány ve 2D, okolní svět je vytvořen jako trojrozměrné prostředí, které celé scéně přidává hloubku, atmosféru i pocit živosti.
V pozadí tak můžete vidět park, rozestavěnou stavbu, rušnější část města i další pečlivě vytvořené scenérie, které pomáhají budovat celkovou atmosféru světa. Krajina působí dojmem, jako by byla vystřižená z některé pohádky od studia Disney – je hravá, živá a vizuálně velmi přitažlivá. Vše je krásně barevné, jednotlivé prvky do sebe přirozeně zapadají a celek působí harmonicky i promyšleně. K závěru se dokonce na chvíli vžijete do role neznámého člověka (uvidíte pouze jeho ruku) a přesunete se tak plně do 3D. V současnosti je titul dostupný pouze na PC, což může být pro část hráčů menším omezením.
Dobrou zprávou však je, že ještě během tohoto roku je přislíbena také verze pro PlayStation 4 a PlayStation 5. Pokud tedy tvůrci zvládnou převod stejně kvalitně jako původní verzi, může si The Pedestrian najít další publikum i mezi konzolovými hráči. Bude proto zajímavé sledovat, jak si povede po vydání na dalších platformách a zda si i tam zachová své kouzlo, vizuální nápaditost a celkově velmi osobitý styl.
The Pedestrian je milá logická hra jako žádná jiná. Vyniká v několika ohledech, ať už to je vizuální zpracování, nebo jen samotný nápad hry. Pro mě je jediným minusem délka, ale závisí na každém z vás, za jak dlouho se se zapeklitými hádankami popere. Já sama jsem si tuto hru velmi užila, i když musím přiznat občasné záškuby nervů z toho, že jsem se na delší dobu zasekla na úplné prkotině.
