Tituly, v nichž nehrajete za statečné kouzelníky, rytíře či hrdiny z řad obyčejných lidí, nýbrž za zvířata, mají něco do sebe. V roli různých živočichů se vám kolikrát naskytne zcela jiná perspektiva, než na co jsme běžně zvyklí, a osobně se musím přiznat, že přesně takové tituly si ráda zahraju. Přestože takových projektů není v porovnání s ostatními mnoho, kolikrát dokážou tak moc vybočit z řady, aby o sobě daly jasně vědět. Příkladů bychom mohli najít hned několik, ale dnes mě zaujalo připravované dobrodružství drobné veverky v titulu s názvem The Sacred Acorn. Zde máte mé první dojmy z krátké demoverze.
Chaos přichází
Na začátek ještě jednou upozorňuji, že se jedná o první dojmy. Pokud patříte k těm, kteří nejprve zavítají až na konec článku a hledají závěr s číselným hodnocením, potažmo klady a zápory, nezalekněte se. Nejedná se o recenzi jako takovou, protože zkrátka nemám prostor na to, titulu udělit odpovídající číslo.
Ve hře The Sacred Acorn, jak už jsem předznamenala výše, hrajete za malou roztomilou veverku Imu. Ima společně s dalšími veverkami a obyvateli mírumilovného lesa žila v harmonii s přírodou země jménem Tansira. Jednoho dne se však objevila tajemná síla a začala infikovat vše, co se jí postavilo do cesty. Od rostlin až po zvířata. Kvůli Chaosu se ze zelenajících se lesů staly vyprahlé pustiny, krajina celkově začala chřadnout a z obyvatel lesa se stala agresivní monstra. Naštěstí se mezi veverkami objevila naděje na spásu, kterou jste právě vy. Ima se musí naučit využít prastarou sílu, kterou je obdařena, k tomu, aby vše dala do pořádku, než bude příliš pozdě.
The Sacred Acorn je osobitá 2D metroidvania z pohledu seshora nabízející nelehký boj a prozkoumávání kouzelného světa zasaženého temnou silou. Přestože se vžijete do role drobné veverky, cestu vám kolikrát zkříží o dost větší oponenti, s nimiž nebude tak snadné se vypořádat. V rámci demoverze jsem se o tomto tvrzení mohla přesvědčit hned dvakrát při tom, když mi půlky naklepala obrovská jedovatá houba či naštvaný strom.
Veverka bez oříšku je jako zmrzlinový pohár bez šlehačky
Tansira je kouzelný svět naskýtající hráči několik tajemství, uzamčených cest i pokladů. Úrovně jsou situovány do menších celků, po jejichž okrajích musíte vyhledat volnou průchozí cestu. Mnoho odboček vám však zůstane uzamčených do doby, dokud nezískáte potřebnou schopnost, nevyřešíte jednoduchou hádanku nebo nenajdete dostatečný počet oříšků zahrabaných v zemi. V orientaci po okolí vám pomůže velice zjednodušená a za mě nedostačující mapa, na kterou se můžete podívat pouze v místě oživení, což připomíná jakýsi veverčí tábor. Rozhodně bych se přikláněla k názoru, že titulu chybí minimapa, protože novodobí hráči jsou na ní prakticky navyklí. Doufám, že se vývojáři odhodlají zásadně vylepšit způsob navigace, a tím myslím nejen té orientační v prostoru. I názorný tutoriál na začátku a ukázka, jak se různé schopnosti používají, by do startu nebyl k zahození, protože bez něj budete zmatení jako lesní včely. Volné objevování neznámého na vlastní pěst je sice na první pohled dost svobodomyslné předsevzetí, ale může vás kolikrát dostat do nepříjemných situací, když pořádně nevíte, kam jdete… jako například první setkání s bossy, na něž čirou náhodou narazíte absolutně nepřipravení.
Po vizuální stránce se The Sacred Acorn drží myšlenky zachycení reálné přírody s nutnou dávkou stylizace. Titul se snaží pracovat s kontrastem ještě zdravé a nezkažené země a oproti tomu staví zchřadlou a Chaosem poničenou krajinu. Stačí pár vizuálních prvků k tomu, abyste si jasně uvědomili, kde začínají potíže. Ačkoliv nepatřím k té sortě hráčů, kteří videohru soudí především podle vzhledu, The Sacred Acorn mě vizuálně na první pohled upoutal, ale během hraní jsem se nemohla zbavit pocitu, jako by byl tento svět strašně plochý. Těžce se mi to popisuje, ale při probíhání krajinou jsem nemohla narazit na alespoň nějakou atmosféru, již jsem celou dobu marně hledala.
Demoverze neobsahovala moc rozmanitých krajin, takže kromě lesa a jeskyně v tomto ohledu nemohu hodnotit úroveň kreativity. Nicméně autoři slibují různorodé biomy, tak snad se zadaří. Rovněž doufám, že nás do budoucna čeká více schopností či způsobů boje, protože ani v tomto případě gameplay nenabízí kromě běhání, rychlého útoku a v pozdější fázi dashe nic jiného. Troufám si tvrdit, že přesně tento problém bude hlavním kamenem úrazu, protože se přece jedná o metroidvanii budující svou zápletku na konfliktu pomyslného dobra se zlem. Trochu předbíhám, ale nedá mi to zde nezmínit… The Sacred Acorn se nelehko ovládá a celá hratelnost je taková nemastná, neslaná. Nedokáže zkrátka ničím překvapit, uchvátit ani zaujmout.
Jako surový nerost čekající na opracování
Potenciální příležitost ke zlepšení nevidím pouze v navigaci, ale i v ovládání. The Sacred Acorn, alespoň prozatím hotová demoverze, nenabízí možnost upravit si ovládací klávesy dle svého gusta. Musíte se tak spokojit s primárním nastavením, které alespoň pro mě představovalo nešikovné ztížení hry. Hraní pouze skrze klávesy mně sice pomyslně vrátilo do dob mého mládí, kdy jsem v družině mastila Vlak nebo u mamky v práci legendární Bulánky, ale za ta léta jsem si, jakožto zatvrzelý počítačový hráč, už natolik navykla na kombinaci myši a klávesnice, až mě nemožnost upravit si ovládací prvky podle sebe vyloženě frustrovala. Možná to bylo kvůli tomu, nebo jsem jednoduše tak špatná hráčka, že mi celkový pohyb maličké veveričky přišel dost neohrabaný.
Jiná situace by zřejmě nastala při hraní na ovladači, ale co se týče klávesnice, je zde potřeba zapracovat na uživatelské přívětivosti a pohybu jako takovém. Kvůli jasně vytyčeným směrům pohybu nahoru, dolů, doleva, doprava a do případných tříčtvrtek je mobilita v mnoha případech značně limitující, chcete-li se trefit a nepřítele před vámi zasáhnout, než vám uštědří ránu on. Mějte se na pozoru, stačí totiž jeden zásah od jakéhokoliv protivníka a čtvrtina vašeho života v mžiku zmizí. Ani léčivé rostliny vám tak rychle nedokážou vráti zdraví do původního stavu a jejich počet je opět značně omezen. The Sacred Acorn je tak trochu jako Dark Souls, pošle vás na bosse, cestou vypotřebujete veškeré léčení a jste alespoň rádi, že jste se do cíle doplazili jakž takž živí. Už vůbec zde nebudu zmiňovat trochu nefér hitboxy a to, že veverce v zadní části těla chybí vrtulka, aby mohla na chvíli přidat do kroku.
The Sacred Acorn je prozatím ve fázi surového nerostu, který je potřeba ještě hodně opracovat na to, aby hráčům dokázal nabídnout příjemnou zábavu. Hra se momentálně nachází v takovém stavu, kdy je jí potřeba věnovat péči, dostatečně otestovat veškeré funkce, přidat hromadu dalšího obsahu i mechanik a hlavně dát fanouškům nějakou naději, kdy se jí mohou dočkat. The Sacred Acorn na Steamu už delší dobu hlásí brzké vydání, přesto doteď nevíme ani rok, natožpak měsíc či přesný termín. Titul by klidně mohl vyjít v rámci předběžného přístupu, aby vývojáři mohli skrze herní komunitu do hloubky otestovat hotové úrovně a dle zpětné vazby zlepšovat, co se dá. Tak či onak, za tým Gaming Professors jim držíme palce.
