Vývojáři z Veyeral Games nám přináší mírumilovnou střílečku, ve které se dají všichni nepřátelé porazit láskou. Projektily létají ze všech stran a vy se snažíte, aby vás ani jeden z nich nedostal. Musíte být tedy ostražití a mít reflexy rychlé jako rys, jelikož smrt znamená začít kompletně od začátku. Je však tato klasická bullet hell střílečka zábavná? Pojďme si ji rozebrat v naší recenzi.
Srdce je nejsilnější sval
V The Void Rains Upon Her Heart se ujmete role srdce jedné mladé dívky, která je připravená milovat každou živou bytost a tím porazit všechny své nepřátele. Ocitáte se tedy v aréně, ve které proti vám stojí záporák. Ten se vás snaží zabít a vy ho musíte naučit lásce, takže se vyhýbáte a zároveň útočíte srdíčky. Prostě klasické bullet hell – létat jako motýl a bodat jako včela. Ovladatelnost je velmi snadná, pohybujete se klasicky šipkami a srdce střílí samo za vás, tudíž žádné tlačítko nemusíte znásilňovat. K tomu máte navíc tři funkce, a to jednu soustředěnou střelu, zpomalení a poté panický útok, který pohltí veškeré vystřelené projektily.
Pestrobarevná škála nepřátel
Při spuštění hry nedostanete jako hráč moc na výběr, co si vlastně můžete zahrát. Zpočátku máte na výběr pouze story mode, který vám nabídne pohled do života dívky snažící se přinést trochu lásky do celého světa. S postupným hraním si odemykáte nové příšery, úrovně, schopnosti, vylepšení, módy a další novinky. Nejprve vám bude představen příběh, ve kterém se dozvíte všechny podrobnosti o vaší postavě i ostatních. Co se týče boje, na výběr budete mít pokaždé z několika příšer, se kterými se můžete utkat. Volíte si je podle bonusového obsahu, který vám může monstrum nabídnout, pokud ho porazíte. Čím vyšší úroveň nepřátel budete volit, tím se hra pro vás stane obtížnější. Mimoto si úroveň obtížnosti můžete nastavit i v úvodu.
Oči na stopkách
Jakožto jedna malá jednotka se budete muset vyhýbat všem projektilům, které na vás vaši nepřátelé pošlou. Zpočátku je důležité získat v tom nějakou praxi, poté vám už vyhýbání půjde lépe. S nahraným časem se vám však bude zvyšovat obtížnost, tudíž se pro vás hra nemusí stát nikdy jednoduchou. Monstra vystřelují paprsky, koule a další nebezpečné projektily v různých pravidelných i nepravidelných útvarech. V těchto hrách je pak zapotřebí zachovat si chladnou hlavu a vyhýbat se s co možná nejmenším množstvím pohybu. Zároveň se vám při hře počítají body, které se znásobují pokaždé, když trefíte citlivé místo nějaké příšery, třeba oko. Je tedy potřeba ladně uhýbat a zároveň se snažit mířit přesně, což je někdy nelehký úkol.
Uhýbat, střílet a tak dokola
Po delším hraní The Void Rains Upon Her Heart se vám může zdát hratelnost repetitivní. S jistotou můžeme konstatovat, že hru většinou vypnete v záchvatu hněvu, jelikož jste opět umřeli a celý postup se vám smazal. Kromě klasického příběhového módu zde máte i rychlý mód, který vám umožní bojovat pouze proti konkrétnímu typu nepřátel. Pokud vybraná monstra porazíte s určitým množstvím bodů, dostanete za odměnu různé barevné esence, s jejichž pomocí si můžete dál kupovat vylepšení pro své srdce. Rychlý mód budete hrát také proto, abyste si odemkli různé výhody, které vám hra nabízí, jako jsou nové obtížnosti, nové levely a pokračování příběhové linie.
To chce klid
Jak už jsme psali výše, během hraní je potřeba neztrácet hlavu a umět odhadnout, ve kterém bodě obrazovky bude pro vaše srdce nejbezpečněji (napovíme vám, že to nebude nikdy nikde). Během hraní se vás může zmocnit hněv, jelikož hra ubíhá velmi rychlým tempem a vy se můžete snadno ocitnout v pasti, aniž byste si to sami uvědomili. Proto nesmíte po mapě běhat jako splašený křeček – musíte se uklidnit a neztrácet koncentraci, i když sami moc dobře víte, že to věčně takto nejde. U hry strávíte několik hodin, aniž byste si toho všimli. The Void Rains Upon Her Heart většinou máte chuť vypnout až po porážce.
Vypadá to jednoduše
Celkově je ovladatelnost velice jednoduchá, avšak přežití hlavní hrdinky už závisí pouze na vašich reakcích, které musí být někdy velice rychlé. Příběh je nastíněn velmi stroze a občas se může stát, že vám dialogy budou spíše překážet, než že vás vtáhnou do hry. Co se týče soundtracku, vydržíte ho poslouchat maximálně deset minut a poté přesedláte na svůj playlist. Grafická stránka je v tomto případu také velmi jednoduchá, nicméně návrhy monster i pozadí vás vtáhnou do hry. Mnohdy jsou příšery vykreslené velice výstižně a dokážou zobrazit beznaděj, strach nebo samotu. Podobně je tomu i s pozadím. Vizuálně tedy hra skrývá určité kouzlo, které nenechá vaše pocity jen tak stát na místě a umí je dost dobře vyobrazit. Hru si doporučujeme zahrát, pokud máte rádi výzvy, jen tak se ničeho nevzdáte a chcete vše dotáhnout do konce.
Být osamocen může být velice frustrující a být dlouhou dobu sám může vyvolat pocit beznaděje. Přesně takto se cítí naše protagonistka, která je obklopena temnotou a do jejího srdce se pomalu vkrádá nicota. Je proto důležité nenechat se sžírat a uzavírat se do sebe, ale otevřít srdce ostatním a nechat do něj vstoupit lásku, díky které bude temnota zažehnána. Nikdo nechce být sám a každý chce být milován, dokonce i netvoři. Proto nedopusťte, aby do jejího srdce napršela prázdnota.
