Existuje zvláštní druh napětí, který provází oznámení pokračování hry, na kterou se prášilo téměř dvě dekády, a kterou jste koupili v Liberecké Nise v roce 2008 za 399 korun z kapesného od babičky. Mísí se taková zvláštní euforie a obavy s jednou velkou otázkou. Podaří se novým tvůrcům zachytit tu původní magii, nebo zůstane jen vybledlá vzpomínka? Titan Quest byl ve své době oázou klidu v žánru akčních RPG, sluncem zalitá alternativa k temným kobkám Diabla. A nyní, po devatenácti letech, se brány Olympu otevírají znovu. Titan Quest II přichází nejen s příslibem návratu do mýtického Řecka, ale i s těžkým břemenem očekávání na ramenou.
Zdroj: Grimlore Games
Ach ty jedna Nemesis
Příběh vás vrhá do světa, kde bohyně odplaty Nemesis ztratila kontrolu a trestá smrtelníky za domýšlivost Sparťanů. Nitky osudu jsou zpřetrhány a je na vás, abyste se jí postavili. Přestože je mytologické zasazení, dabing a hudební doprovod na absolutní špičce žánru, samotná zápletka působí poněkud ploše. Hra vám nedává jasný pocit, kým vaše postava je a proč zrovna ona má spasit svět. Jste prostě vrženi do děje, a pokud jste nováček, bez vztahu k prvnímu dílu nebo k výroční verzi z roku 2016, co vám budu, všechno vám bude připadat tak trošku divné a prazvláštní. Byť samozřejmě mytologie před vámi v nějaké té alternativní verzi ožívá.
Jádrem vývoje postavy je opět milovaný systém kombinace dvou talentů či mistrovství, které znáte opět z prvního dílu. Momentálně je hra stále v předběžném přístupu a v momentu psaní recenze na tento model jsem měl k dispozici čtyři varianty na kombinaci: Warfare, Rogue , Storm a Earth. Ačkoliv jsou funkční, působí poněkud genericky a postrádají výraznější mytologický nádech. Momentálně mi tak chybí trošku větší prohloubení do světa bohů, třeba něco směrem k Héfaistovi, Dionýsovi nebo Artemidě?
Nicméně pokud v něčem Titan Quest II exceluje už teď, je to jeho atmosféra. Svět je nádherný, zalitý sluncem a plný dechberoucích výhledů na pobřeží, mramorové ruiny a azurové moře. Oproti jiným hrám jde vidět, že místa nebyla generovaná procedurálně, ale ručně. Všude se tak povaluje hromada tajemství, pokladů a dalších vedlejších úkolů. Vše to jen čeká na vás, až to objevíte.
Zdroj: Grimlore Games
Filozofie „pohodového“ ARPG
V dnešní době, kdy žánru dominují komplexní live-service tituly, působí Titan Quest II jako záměrný krok zpět k jednodušším časům. Nečekejte zde sezónní obsah, battle passy ani nutnost spěchat do endgame obsahu. Hra se soustředí na samotnou nádhernou singleplayerovou kampaň, která má být hlavním chodem, nikoli jen předkrmem. Je to designová volba, která z hraní dělá spíše odpočinkovou digitální dovolenou v Řecku než druhou práci plnou tabulek a optimalizace.
Počin se také hrdě hlásí k odkazu svého předchůdce a nabízí klidnější, metodičtější tempo. Nejde o frenetické vybíjení tisíců nepřátel, ale o promyšlenější souboje, průzkum a samozřejmě sbírání kořisti. A právě zde narážíme na jeden z největších problémů současné verze. Množství padajících předmětů je absurdní. Váš inventář se zaplní během několika minut, což vás nutí k neustálým a otravným výletům k obchodníkovi. Z radosti ze sbírání se tak rychle stává frustrující rutina. Jako když ve Skyrim nebo Zaklínači máte narvaný batoh a neustále jdete prodávat za co nejlepší cenu. Trošku mi to i smrdí přetaženým manuálem ze Spellforce, kdy neustále máte plné kapsy.
Titan Quest II ale čaruje
Musím říct, že jedna novinkou je úskok, který je zásadní pro přežití, zejména v soubojích s bossy. Nepřátelé jsou sice čitelní, ale střety s nimi vyžadují více než jen bezhlavé klikání. Bohužel jako veterán jsem postrádal blokování štítem. Nejsem moc hopsavý tip a zde mě to neskutečně trápilo. Musím ale přiznat, že především z nostalgie k předchozímu dílu. Štíty ve hře samozřejmě existují, ale poskytují pouze energetickou bariéru, což je zklamání.
Největší inovací je systém modifikátorů dovedností. Každou aktivní i pasivní schopnost lze postupně vylepšovat a upravovat pomocí bodů, které odemykají nové vlastnosti. Útok, který původně vytvářel ohnivou trhlinu v zemi, tak můžete modifikovat, aby se stal úderem zbraní na blízko, který stejnou trhlinu vytvoří přímo pod vašima nohama. Nebudu lhát, k výše zmíněnému hopsání super kombinace.
Zbraně a zbroje navíc mají dost pasivních bonusů, u luků třeba se jedná o rychlost projektilu až pro kritický zásah. Jenomže, jakmile se opět vrátím na začátek, tak v předběžném přístupu je zatím velmi málo unikátních předmětů a zcela chybí ikonické sety. Vývojáři budou muset jejich počet masivně navýšit, aby se vyrovnali bohatosti prvního dílu. Ale to je jen a pouze otázkou času. Doufám.
Zdroj: Grimlore Games
Nepřátelé jsou překvapivě bystří
Jedním z nejpříjemnějších překvapení je chování nepřátel. Zapomeňte na tupé hordy běžící vám vstříc. Zdejší monstra používají taktiku. Krabi vás vlákají do pasti, rybí muži bušením do štítů rozzuří netopýry v jeskyni, aby útočili na vás, a slabší nepřátelé se někdy pokusí utéct a přivést posily. Říkám vám to předem, protože já samozřejmě všechny naháním a jdu po nich jak slepice po… zrní. Nikdo nemá rád umírání a tady jsem bohužel párkrát na svou ješitnost doplatil.
Co ještě cítím potřebu zmínit, tak jsem testoval jak klávesnici, tak gamepad. Ovladač v ruce je dle mého daleko přístupnější než běžná klávesnice. Bolí mě to říct, ale klávesnice trpí několika nepochopitelnými přešlapy. Nutnost držet klávesu Alt pro porovnání předmětů v inventáři je neuvěřitelně nepraktická a zpomaluje už tak zdlouhavou správu kořisti. A té kořisti je tolik, že i Gringotovi by se rochnili.
Titan Quest II je ale stále pohádka
Po vizuální stránce je hra pastvou pro oči. Efekty kouzel jsou velkolepé, modely postav detailní a prostředí je jednoduše nádherné. Titan Quest II je živoucím důkazem, že akční RPG nemusí být jen ponuré a temné. Každý kout světa působí jako pohlednice z mytologického Řecka a je radost ho prozkoumávat. Musím říct, že oproti jiným předběžným přístupů jsem tady byl velice překvapen a zároveň nadšen.
Audiovizuální hostinu skvěle doplňuje i zvuková stránka. Hudba evokuje starověké Řecko s citem pro tradiční nástroje a dramatické orchestrální pasáže, které perfektně podkreslují epické momenty. Už nyní se tak soundtrack řadí mezi mé nejoblíbenější. Když jsme u toho audia, rovnou zmíním i dabing. Osobně jsem se vcelku obával, ale když mi Maro řekl „ake the monster pay,“ věděl jsem, že to bude v pořádku. Nadstandardní a velice povedený. Nicméně i zde ještě audio trošku pokulhává především v momentech některých úderů. Jsou zde takové, co zní jako BOOOM, a takové, co zní jako bum. Rozumíme si.
Zdroj: Grimlore Games
Myslete prosím na to, že je to předběžný přístup
Je klíčové si uvědomit, že hodnotíme hru v předběžném přístupu. Současná verze nabízí zhruba 14 hodin obsahu (podle toho, jak moc couráte, bloudíte, trpíte). Vývojáři slibují velké aktualizace každé tři měsíce a plné vydání je naplánováno na konec roku 2026. Do té doby mají přibýt další mistrovství, kompletní tvorba postavy, systém transmogrifikace a samozřejmě chybějící mechaniky jako očarování. Hra je v současnosti pouhým základem, na němž bude teprve postaven celý chrám. Ale I tenhle chrám je krásný.
Titan Quest II je v současné chvíli hra s obrovským potenciálem, ale také s obrovskými problémy. Jádro je fantastické. Jsou zde uspokojivé souboje, nádherný svět a chytrý systém vylepšování dovedností. Dokonale zachycuje ducha originálu a přináší vítané inovace. To vše je však pohřbeno pod nánosem, věřím, že prozatímních, chyb, vícera herních mechanik a frustrující správy inventáře. Nicméně i nyní se jedná s přihlédnutím k předběžnému přístupu o top hru a pokud to vývojáři nepokazí, tak věřím, že na konci roku 2026 tu budeme mít zajímavého kandidáta na GOTY.
