Trail Out je nadmíru povedená kopie legendární série FlatOut

Sdílet
Sdílet
Sdílet

To, že i relativně malé vývojářské studio dokáže vyprodukovat kvalitnější dílo než studia o mnoho větší, není v herním světě žádnou novinkou. Důkazem toho může být dnes recenzovaný titul s názvem Trail Out. O co přesně jde? Pokud si pamatujete na roky 2004 a 2006, kdy na herní scénu vyšly první dva díly dnes už bohužel zapomenuté série FlatOut, máme tu po letech její další kopii. Tentokrát se však nejedná o přímé pokračování, které by si snad pod svá křídla vzalo další, v pořadí již třetí studio, nýbrž spíše indie kopii s jiným názvem, avšak podobnými mechanikami. Trail Out vydalo vývojářské studio GOOD BOYS a musím se vám přiznat, že při hraní tohoto titulu jsem si na ona léta 2004 a 2006 vzpomněl. Bohužel, nikdy dříve jsem se do svých dětských let nemohl vrátit, protože FlatOut 3: Chaos & Destruction a FlatOut 4: Total Insanity se ani v nejmenším nedokázaly svojí kvalitou původním dílům od Bugbear Entertainment přiblížit, natož jim dokonce konkurovat, byť FlatOut 4 se dalo v některých ohledech považovat za alespoň hratelnou hru. Tento den, na který jsem tak dlouho čekal, je konečně tady, a tímto vás vítám u dnešní recenze hry Trail Out.

Trail Out Festival je v plném proudu

Samozřejmě se ani tomuto počinu nevyhnuly některé nedostatky a chyby, které jsou však způsobeny malým týmem a také rozpočtem, včetně výsledné cenovky. Ta se na Steamu pohybuje na 16,79 eurech, což je v přepočtu kolem 410 Kč. Jak se Trail Out v konečném součtu povedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
Nebudu ale příliš dlouho chodit kolem horké kaše, pokud hledáte čistě online multiplayerové závodění, musím vás zklamat. Nic takového Trail Out, alespoň prozatím, neobsahuje. Jediným režimem pro více hráčů je tzv. split screen, tedy závodění ve více hráčích na jednom počítači. Tím hlavním tahákem je totiž kariéra, pod kterou se schovává tzv. Trail Out Festival. V něm je vaším úkolem porazit všechny konkurenty a stát se absolutním vítězem festivalu. Cesta na vrchol však bude dosti strmá a každého oponenta budete muset jednotlivě porazit v různých typech eventů, a to jak v závodech, tak destrukčních derby. Zde si tak všímáme prvního rozdílu, Trail Out se nám snaží vyprávět příběh, byť je jeho důležitost zcela zbytečná a já osobně jsem filmečky po celou dobu přeskakoval.

Závody na pozice, na čas, eliminace nebo destrukční derby

Co se týče závodů, ve hře jich najdeme hned několik typů. Asi nejstandardnějšími jsou ty klasické, na několik okruhů. Dále vyzkoušíme i tzv. eliminace, v nichž po nějaké době vypadne ten poslední, časovky, ve kterých musíme zajet kolo v co nejrychlejším čase, ale také destrukční derby, známé z původních FlatOutů. V něm je vaším úkolem nasbírat co nejvyšší počet fanoušků – jinak řečeno, co nejvyšší skóre. Fanoušci hrají v Trail Out důležitou roli. Čím větší počet fanoušků na svou stranu získáte, tím více závodů či vozidel odemknete. Samozřejmostí jsou zde i peníze z vyhraných závodů, za něž si kupujete nová auta či různá vylepšení.
Tímto jsme se dostali k vozovému parku, který čítá více než čtyřicet kousků. Ty se dále rozšiřují na tři výkonnostní třídy. Co musím jednoznačně pochválit, je zpracování způsobu nákupu a vylepšování. To se neděje v kdejaké garáží, ale na vrakovišti, kde si za pár stovek dolarů koupíte kus slisovaného plechu a do něj si postupně dokupujete jednotlivé díly. Můžete si například nakombinovat to, že do auta umístíte silný motor, ale naopak zvolíte lehčí a méně odolnější tělo, které v kombinaci se silnějším motorem dosáhne vyšší rychlosti než s tělem těžkým a robustnějším. Tuto kombinaci oceníte především v závodech, kde správným mixem můžete totálně zadupat konkurenci. V případě destrukčních derby se zase hodí robustnější tělo za cenu nižší rychlosti a horší ovladatelnosti.

Jízdní model je dobrý, soupeři hodně agresivní

V krátkosti si něco řekneme také o jízdním modelu, ovládání aut a soupeřích, kteří jsou dosti agresivní a nebojí se vás pro svůj úspěch i sestřelit. V nějakém tom incidentu budete prakticky každý závod, přičemž nejvíce kolizí zažijete rovnou na startu. Start je hodně důležitý, pokud byste se totiž dostali do nějaké větší roztržky a konkurence vám ujela, nemusíte ji stihnout dohnat. Závody jsou v Trail Out krátké, nejčastěji na dvě nebo tři kola, a obtížnost umělé inteligence o něco vyšší než v ostatních hrách, a dokonce si troufnu tvrdit, i než v sérii FlatOut. Samozřejmě si obtížnost můžete korigovat, nicméně pokud zůstanete u defaultního 50% nastavení, dostanete skvělou výzvu, u které budete občas i dost pěnit.
Co se týče jízdního modelu, ten je na poměry indie hry docela dobrý. Chyby se mu ovšem nevyhnuly, byť jejich intenzita není taková jako u FlatOut 3. Občas se s autem převrhnete na střechu, a to i pokud do zatáčky vjedete poměrně normální rychlostí. Napříč tratěmi mně pily krev všudypřítomné kameny nebo i nějaký větší odpad. Pokud na některý najedete, téměř vždy se opět převrhnete na střechu. Prakticky jsem nenašel překážku, kterou bych přejel bez větších problémů. Rozhodit vaši jízdu dokáže i obyčejný balík slámy, byť přes něj byste za normálních okolností asi dokázali přejet celkem v pohodě. K tomu si připočtěte i agresivní umělou inteligenci, a dostanete vražednou kombinaci, která vás dokáže v mnoha ohledech naštvat. Na druhou stranu, příliš agresivní jízda soupeřů se dokáže pěkně vymstít. Občas ujede ruka i jim a skončí zaboření v nějaké překážce, přesně jako vy.

Vizuální stránka je úchvatná, optimalizace už tak ne

Po vizuální stránce mě Trail Out velmi mile překvapil. Auta, tratě a prostředí vypadají opravdu úchvatně a poměr cena/výkon, co dostanete, je skutečně skvělý. Bohužel se vývojářům trochu nevyvedla technická stránka a i na silnějším hardwaru pocítíte v některých situacích dramatické propady snímků. Například já jsem na začátku hry držel stabilních 60 fps na nejvyšší detaily. Ovšem přišla trať, v níž se to efekty a výbuchy jenom hemžilo a z 60 fps se rázem stalo pouze 19 fps. A takových situací postupně přibývalo. Po této stránce by si tak titul zasloužil ještě drobnou péči.
Velkým tahákem u série FlatOut byl i soundtrack a člověk by očekával, že u tak levné hry, jako je Trail Out, se ničeho nedočkáme. Opak je ale pravdou a i dnes recenzovaná hra obsahuje tematicky tvrdý soundtrack. Ten se sice skládá z No Copyright skladeb, nicméně nemohu říci, že bych rozdíl mezi těmito a licencovanými poznal. Ve hře kralují soundtracky od skupiny ONELAP, New Vegas a Nick Eyra.Tímto jsme se dostali na samotný závěr naší recenze a nyní se pojďme vrhnout na hodnocení.
GP uvozovky

Trail Out je solidní a povedenou kopií, která si bere velkou inspiraci především z legendární série FlatOut. Jestli vás, stejně jako mě, štvala kvalita jejích posledních dvou dílů a hledali jste něco, čím byste touhu po návratu, kterého se doufám někdy dočkáme, uspokojili, je Trail Out tím pravým. Bohužel titul doprovází i řada nedostatků, které se však aktualizacemi dají opravit. Za nás osm a půl bodu z deseti.

Klady

titul jako by z oka vypadl prvním dílům série FlatOut
z předlohy si bere to nejlepší
skvělá vizuální stránka
destrukce na výborné úrovni
rozsáhlý vozový a traťový park
mnoho rozličných herních režimů v rámci kariéry
podpora split screenu
skvělý soundtrack
obtížnost
cenovka

Zápory

chybí online multiplayer
agresivita protivníků dokáže někdy lézt na nervy
technické nedostatky, především horší optimalizace
klasické závody mají jen dvě až tři kola
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn