Transient – co se skrývá za nálepkou „Cyberpunk s puzzly“

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Sami vývojáři ze Stormlight Studios popisují na Steamu Transient jako spojení cyberpunku a spisovatele Howarda Phillipse Lovecrafta. Cyberpunk má za sebou myšlenku spojení lidstva s počítači po fyzické a psychické stránce, ze kterého vznikají až hrůzné fyzické modifikace, a poukazuje na umělou inteligenci jako na vyšší moc. To také svým způsobem činí i H. P. Lovecraft, jenž se zabývá myšlenkou jakýchsi hororových spojení lidí a zvířat za vytvoření podivných mutantů a také vyšší moci v podobě neobjevených starých bohů někde v neprobádaném vesmíru. Spojením těchto dvou žánrů získáme dílo pod názvem Transient, které v nás chce zanechat existenční krizi.

Jiná cesta by byla lepší

Transient je hlavně puzzlová hra, o tom žádná, ale upřímně bych si ji asi užil i bez hlavolamů. Čím dále jsem hrou proplouval, tím totiž byly jednodušší. U prvních jsem si musel najít návod, ale postupně jsem začal mít pocit, že vývojáři měli asi málo času. Sekundární tag hry je příběhovka – tomu se mohli vývojáři věnovat více a od žánru puzzle se úplně odpoutat. Puzzly v téhle hře mě spíše otravovaly a chtěl jsem je už co nejdříve dodělat, abych se vrátil zpátky do příběhu. Tvůrci si s takovýmto mistrovským příběhem mohli klidně dovolit udělat hru jako interaktivní film.

Jeden velký zmatek

Příběh Transientu je opravdu unikátní a byl jsem do něj ponořený až po uši po celou dobu hraní. Podíváme se do typického antiutopického světa cyberpunkového žánru po neznámé apokalyptické události, kde lidé utíkají před realitou připojením se do té virtuální. Ujmeme se do role člena elitní čtyřčlenné skupiny hackerů, již vylepšují svoje cyber-neurální hackovací schopnosti s užíváním halucinogenních drog, aby se spojili s neurálním rozhraním ještě hlouběji. Díky tomu jsou jejich hackovací útoky snazší a intuitivnější. Do této části je všechno pochopitelné hned. Náš protagonista zažívá nejen postapokalyptickou realitu a cyber-realitu, ale dokáže se připojit skrz jednu cyber-realitu do dalších a dalších. Přirovnejme si to k typickému narozeninovému krabicovému pranku – krabice, ve které je další krabice a pak další a další, akorát že krabice se nezmenšují. Krom toho se také naše postava dokáže odpoutat od své tělesné schránky (stejně jako připojováním se do virtuální reality) do jakéhosi astrálního světa na jiných planetách, kde může potkat podivná stvoření a staré bohy podobné těm Lovecraftovým. Náš hrdina je navíc také mistr v lucidním snění. Zažívá sny, které fungují na stejném principu jako Matrix – není to reálné, ale můžeš zde zemřít.
Transient - hlavni postava

V Transientu budete muset číst všechno

Příběh se vypráví vcelku zmateně, jste do něj vrženi jako dítě do vody, které neumí ještě plavat, a ještě vám plivne do obličeje se slovy „Tak, a teď se v tom všem orientuj.“ Když už si projdete první herní kapitolou a začnete chápat, že to nebyla celou dobu realita, hra vám ukáže to komplexní připojování se do různých cyber-realit a jste zase na nule. Je tu však jeden klíč ve formě klasických sběratelských dokumentů různě po mapě. Sice získáte spoustu důležitých informací vysvětlující události okolo vás, které hledáte, ale i spoustu těch „zbytečných“. Zde udělali vývojáři chybu – nechceme číst knížku, ale hrát. Celý tento problém by vyřešil jeden krátký monolog nebo cutscéna na začátku hry, kde například hlavní postava vysvětluje, kdo je a co prožívá.

Cyber svět prolínající se s mimozemšťanským

Transient jsem hrál na Switchi, ale pokud chcete plný zážitek, doporučuji PC. Za celou dobu hraní jsem nenašel dva stejné modely jakéhokoliv předmětu a každý level je unikátní. Propracované mimozemské potvory a sliz, který z nich vytéká, glitchující se počítače a celkově všechny cyber aspekty jsou opravdu skvěle vytvořené a dobře se na ně kouká. Jediné, co mi vadilo a zároveň jsem se nad tím zasmál, byl kontrast celkové grafické kvality s modely, emocemi a kvalitou obličejů lidí. Vývojáři asi umí skvěle vytvářet různá stvoření, která jsou evidentně komplikovanější než lidé, ale obličej naší postavy vypadá, jako by byl nastavený na nízkou grafiku. Také emoce a pohyb obličeje stojí za starou bačkoru, ale naštěstí lidem v Transientu uvidíme do tváře jen zřídka.

GP uvozovky

Transient je skvělá hra, ale pokud budou vývojáři dělat pokračování a zjistím, že bude také puzzle, dojdu k nim osobně do studia, všechny tam profackuju, a když už tam budu, připlatím jim, aby zapracovali na obličejích postav. Hra je skvěle optimalizovaná, nesetkal jsem se s žádnými výpadky snímků nebo bugy. Pokud budete sledovat trilogii Matrixu, abyste si před sledováním toho nového oživili příběh, doporučuji namísto toho zkusit Transient.

Klady

grafika
komplexní příběh
dialogy, jak po virtuální, tak zvukové stránce
žádné bugy

Zápory

obličeje lidských postav
těžce se chápe příběh
nutnost čtení dokumentů
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn