Ubisoft, jeden z největších herních vydavatelů světa, si ve své licenční smlouvě s hráči výslovně ponechává právo kdykoli vám odebrat licenci ke hře, i když jste si ji poctivě koupili. Nezáleží na tom, jestli ji máte v knihovně roky nebo jste ji právě stáhli. Pokud se Ubisoft rozhodne, že končíte, musíte přestat hrát a hru smazat. To není jen nefér, to je přímo plivnutí do tváře všem, kteří do her vkládají své peníze, čas a důvěru. Není přece možné, aby „koupě“ znamenala pouze dočasné právo, které může být kdykoliv odebráno. To už si pak hry raději jen půjčujme na víkend, ne?
Je alarmující, že tato klauzule existuje už více než deset let, a přesto se o ní začíná veřejně mluvit až teď. Co všechno si o nás firmy ještě myslí, že jim projde, když si tyto věci schovávají v nekonečných EULA dokumentech, které běžný hráč sotva čte? Pokud hra není skutečně naše, proč za ni platíme jako za vlastnictví, a ne jako za službu? S digitální distribucí jsme přišli o krabičky, manuály, přebaly, a teď nám berou i samotnou jistotu, že si hru po letech znovu spustíme. Hráči nejsou jen spotřebitelé, jsou komunitou, která hry miluje a podporuje. A takový přístup je zrazuje.
Ubisoft mezitím zveřejnil reakci na rostoucí kritiku:
„Zaznamenali jsme nedávné zprávy týkající se licenční smlouvy s koncovým uživatelem (EULA) od Ubisoftu, konkrétně klauzule týkající se toho, co se stane po ukončení licence. Děkujeme, že jste na toto téma upozornili! Jak bylo uvedeno v některých článcích, tato klauzule není nová – je součástí EULA už více než 10 let. Původně byla vytvořena jako právní ustanovení, které má jasně vymezit, že po ukončení licence uživatel již nemá právo k přístupu nebo používání produktu. Rozumíme, že jazyk použitý v této klauzuli může znít neobvykle přísně nebo být v rozporu s tím, jak hráči vnímají a oceňují své hry. Proto tuto klauzuli aktuálně přezkoumáváme jako součást našich snah zajistit, aby naše pravidla odpovídala očekáváním hráčů a proměňující se povaze herního průmyslu.“
Společnost se přitom hrdě podílí na kampaních jako „Save Games“ a podobně, přičemž v pozadí si nechává otevřená vrátka k mazání her, jak se mu zlíbí. Co když se vám nelíbí nové podmínky? Co když jste na blacklistu? Co když firma přestane titul podporovat? Přijdete o něj. A to bez náhrady. Hry, které se staly součástí našeho života, se mohou z digitálních knihoven vytratit jako pára nad hrncem. Není tohle důvod k obavám a rozhořčení? Vlastnictví her by mělo být chráněno zákonem, ne libovůlí firem, které se rozhodnou, že už vás ke hře nepustí. Ubisoft navíc říká, že tím chrání své duševní vlastnictví. Pro mě je to osobně spíš signál se firmě vyhnout obloukem. Tento herní gigant navíc za poslední roky extrémně ztrácí na prestiži, takže kdo ví, nejsou to jen zadní vrátka k případnému krachu? Kdo ví. Třeba se tím zase jednou vrátí velká éra pirátů.
