Příběh? Kde? Jaký?
Jestli očekáváte nějaký příběh, tak to vás zklamu rovnou na začátku. Žádný ve hře prakticky není. Celý systém hry spočívá v tom, že si vyberete svého hrdinu, který má různé výhody či nevýhody (navíc ze začátku je dostupný pouze jeden), lokaci, do které se chcete vrhnout (ta je taky v začátku jen jedna), a bráníte se před hordami nepřátel, kteří se po vás vrhají ze všech stran.
Ono je to vlastně i tak jednoduché, jak to zní. Hratelnost je svým způsobem až primitivní, postavičku navíc ani sami neovládáte. Řídíte pouze její směr, kouzla a schopnosti se zaměřují automaticky a především se snažíte utéct před příšerami. Profesionál by mohl říct, že se jim takticky vyhýbá, aby je mohl v nejbližší chvíli zmasakrovat. A že jich jsou desetitisíce.
Achievement hunteři se vyřádí!
Hrdinů je ale ve hře dnes už několik desítek a všechny odemykáte postupně dle toho, jak se vám při hraní daří. Většinou k jejich odemčení pomáhá otevření nové lokace nebo plnění achievementů. Těch bylo ve hře Vampire Survivors v době psaní recenze celkem 129. Odemykáte tak například hrdiny, jako Poem Ratch, což je starý mnich, který má v sobě automaticky vloženou sílu česneku, takže do začátku hry se jedná prakticky o nejvíc OP postavu, ke které jsem se zatím dostal.
Objevují se ale také Clerici, Dommario, Krochi nebo Popea. Jednoduše řečeno, v tomto případě tvůrci neudělali rozhodně chybu. Jen je složitější se k těm hrdinům dostat. Za zlaťáky se dají také nakoupit permanentní schopnosti, které bude mít každý váš hrdina na začátku jakéhokoliv boje. Je jedno, jestli se jedná o rychlost pohybu, jednu zbraň navíc, větší brnění nebo zvýšené štěstí. Hra vás tak tímto způsobem motivuje sbírat zlaťáky a co nejrychleji je utrácet.
Grafika Vampire Survivors ale vypadá zastarale
