Wallachia: Reign of Dracula – retro, co vám vysaje chuť do života

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: Just For Games
Je to už pár let, kdy jsem naposledy okusil hru, kterou bych mohl začít nenávidět jenom kvůli tomu, že prostě nedělá to, co já chci. Touto pozitivní větou jsem nechtěl Wallachia: Reign of Dracula začít hanit, ale přijde mi, že i Elden Ring byl místy daleko lehčí, a to se tato hra dá prakticky odehrát do jedné jediné hodiny. Pojďme se na tento počin od Migami Games podívat blíže.

Příběh je ohraná klasika

Kdybych měl říct, že hra je kopií Van Helsinga, nebyl bych ani tak daleko od pravdy. Místo zabijáka démonů a upírů hrajete za dívku jménem Elcin. Ta má jediný cíl – zabít vládce všech upírů ve Valašsku. Proč? Protože ten zavraždil její rodiče a unesl jejího bratra. Jednoduchá synopse. Má také štěstí. Elcin je vycvičená starým moudrým chlápkem, který je napůl čaroděj, napůl válečník, a kdyby bylo ještě více půlek, byl by i napůl to.
Bohužel, i když jsem vám nyní řekl, o čem to vlastně je, je to natolik bezpředmětné a bezvýznamné, až je to smutné. Příběh vás totiž zaujme pouze v první minutě na začátku hry, poté o něm nic nevíte kromě toho, že ho tedy hrajete. No a nakonec přijde finálové rozuzlení a tím to skončí. Prakticky tak hrajete Maria v retro stylu za polovičatou Xenu.

Snadná ovladatelnost neznamená snadnou hru

Hra má naprosto jednoduché ovládání – střílet šípy, skákat a běhat doleva a doprava. To je celé. Nic víc, nic míň. Samozřejmě je zde i pár bonusů, můžete si nabíjet speciální útoky, když se k vám dostane nepřítel moc blízko, nebo ho švihnout mečem. V neposlední řadě se dají ze zabitých nepřátel sbírat různé druhy šípů, tedy ohnivé, jedovaté nebo trojité (vystřelíte tři šípy najednou).
Na to, jakým způsobem je dělaná, hra nabízí spousty možností. Velice příjemným překvapením jsou ony speciální útoky. Můžete udělat super ohnivý výbuch, vyslat velkého bílého vlka nebo se stát nesmrtelným. Bojový systém tak mohu hodnotit co nejkladněji.
Horší je to s obtížností. Wallachia: Reign of Dracula má tři druhy obtížnosti: snadnou, střední, těžkou. Z toho jsem si tedy řekl, že když při té snadné nejsem schopen se dostat k finálovému bossfightu a během těžké jsem vyhodil klávesnici z okna, je na čase si zahrát na tu střední. Úrovně totiž jsou obrovský faktor – například v nejtěžší obtížnosti mají nepřátelé více životů, padá z nich méně bodů a méně vylepšení na zbraně.
Střední obtížnost by tak měla být tou nejlepší cestou. Bohužel i v ní je cítit určitá nedotaženost, a to především v bossfightech. Hra vás moc nenavádí, a vždy když jsem šel proti nějakému bossovi poprvé, prohrál jsem. A to ne nějak elegantně, prostě jsem dostal na čuňu. Přitom ty souboje nejsou nějak obtížné, stačí se jenom naučit pohyby nepřátel a vše jde snadno.

Krásně zvládnutá podoba hry

Jenže ani to bohužel neplatí stále. Ačkoliv se všichni hýbají naprosto stejně, občas získáte pocit, že jim například hozená zbraň doletí dále nebo že vás Elcin prostě nechce poslechnout a ten úder touží schytat. Bohužel jich nevydrží mnoho a každá chyba je potrestána. Elcin má totiž všeho všudy jenom čtyři životy, respektive vydrží čtyři útoky. Zbloudilý šíp, bomba od umírajícího nepřítele nebo náhodná past, o které nevíte. To všechno vám ten život ubere. Bohužel hloupý pád vám je vezme rovnou všechny čtyři, a to i když celou misi procházíte s čistým štítem.
Wallachia: Reign of Dracula ale vypadá naprosto fantasticky. Trošku jsem se onoho retro stylu obával, nicméně to, jak je to celé pojaté, mě více než překvapilo a musím říct, že tu podobu prostě žeru. Bossové jsou krásně udělaní, hra je hezky rozlišitelná a skutečně vidíte úplně všechno. Tak, jak to má být.
Hudební vložka je pouze příjemným bonusem. Hraní prolíná taková zvláštní mixáž, kterou bych pojmenoval jako „rocková kaskadérská hudba“. Nutí vás to jít dopředu, buduje napětí a zároveň se cítíte neuvěřitelně živí. Tuto hru bych si dokázal spíše představit někde kolem roku 2000 na PlayStation 1 než na dnešní vytuněné stroje. Ostatně, velikost na disku je pouhých 120 mega a 2GB RAM.
GP uvozovky

Wallachia: Reign of Dracula je skvěle udělaná retro hra, která ale stojí hráče až nadlidské množství nervů. Elcin je totiž prostě neposedná měkkota, a i když vás poslouchá na slovo, občas si o ten damage jde říct i bez vaší vůle. Nicméně pokud máte rádi odpolední jednohubky, které vás donutí přemýšlet o smyslu bytí s pocitem, že toužíte zabít pár upírů, tak jste našli tu správnou hru.

Klady

skvělý retro styl
příjemný hudební doprovod
bojový systém
bossfighty

Zápory

Elcin si občas udělá, co chce
naprostá postradatelnost příběhu
občas až moc jalové boje
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn