Slovo Definitive bývá poslední dobou v herním průmyslu často nadužívané. Většinou jde o elegantní způsob, jak hráčům znovu nabídnout starší titul s pár drobnými úpravami. A nutno zmínit, že ne vždy se sázka na „Definitive“ vyplatila, a to jak pro samotný titul, který byl někdy horší než originál, tak pro samotné vývojáře, kteří si díky tomu udělali dost špatnou reklamu. Pak tu máme Warhammer 40,000: Dawn of War – Definitive Edition, který se v určitých kritériích vymyká. Jednoznačně nejde jen o prostý re-release, ale o možnost zažít legendární RTS v její nejkomplexnější podobě s veškerým obsahem, který jednoznačně zrcadlí, proč se tato hra stala jedním ze základních pilířů zlatého věku klasických RTS her.
Pro veterány jde o nostalgickou cestu zpátky do roku 2004, kdy Relic Entertainment posunuli hranice toho, co znamená real-time strategie. Pro nováčky je to pak ideální příležitost poznat, proč Dawn of War dodnes patří mezi nejvíce ceněné značky v žánru. A protože jsem měl možnost okusit původní hru, tak s Definitive Edition nebudu mít žádné slitování.
Legendární universum, které odchovalo nespočet hráčů
Univerzum, lépe řečeno, fenomén jménem Warhammer 40,000 se zrodil ve Velké Británii v roce 1987 jako desková hra, která byla vytvořena Rickem Priestleyem, jejímž vydavatelem byla společnost Games Workshop. To byl začátek, hra a universum, které přineslo, se stal fenoménem. Od té doby se tento svět rozrostl do obřího transmediálního univerza, od románů, přes komiksy až po videohry. Jeho motto „In the grim darkness of the far future, there is only war“ není jen prázdným sloganem. Celé univerzum se odehrává v dystopické budoucnosti, kde lidské Impérium, vedené božským Císařem, bojuje o přežití proti nekonečným hordám nepřátel.
Atmosféra je temná, beznadějná a bez slitování. Lidé jsou fanaticky oddaní Císaři, elita zvaná Space Marines představuje geneticky upravené supersoldáty, kteří neznají strach. Proti nim stojí Orkové, agresivní a primitivní rasa, která žije jen pro bitvu. Eldarové jsou starobylá, technologicky vyspělá rasa na pokraji zániku, zatímco Chaos zosobňuje temné síly Warpové dimenze, která korumpuje a ničí vše, čeho se dotkne.
Dawn of War dokázal toto bohaté univerzum přenést na obrazovky hráčů tak, aby z něj sálala vážnost i syrovost. Hlášky jednotek, vizuální design armád i architektura základen působí, jako by vypadly přímo z knih a stolních miniatur. Pro fanoušky Warhammeru je to splněný sen, pro nováčky vstupní brána do fascinujícího světa, který je krutý, ale neodolatelně přitažlivý. Zároveň byl samotný koncept postaven na skvělé hratelnosti a propracovanosti, které nabízela jak možnost variace armád a jejich úprav, tedy i vylepšení, tak možnost využít osobitého herního stylu každého hráče.
Warhammer 40,000: Dawn of War – Definitive Edition nabízí kompletní vydání
Základní hra, lépe řečeno kampaň, sleduje osudy jednotky Krvavých Havranů (Blood Ravens), kteří přistávají na planetě Tartarus, aby odrazili invazi Orků. Zápletka se postupně rozvíjí a odhaluje zapletení dalších frakcí, včetně Chaosu. Přestože příběh není komplikovaný, dokáže navodit správnou atmosféru a motivuje k dalšímu postupu. S férovostí je však nutné zmínit, že je koncept příběhu značně jednoduchý a nečekejte tak dramatické zvraty nebo psychologické hry hlavních hrdinů.
Kromě toho nabízí DE všechny tři datadisky, Winter Assault přináší do hry Imperiální gardu a novou příběhovou kampaň. Dark Crusade opouští lineární strukturu a nabízí nelineární kampaň ve stylu deskové hry, kde je vaším cílem dobýt jednotlivé provincie na planetě Kronus. Soulstorm posouvá koncept ještě dál a představuje vesmírnou kampaň s možností obsazovat celé planety a zároveň přidává dvě nové frakce. K dispozici tedy máte kompletní set, který prakticky nabízí čtyři kampaně, devět plnohodnotných frakcí a více než 100 map. Máte tak k dispozici kompletní příběhovou mozaiku, která představuje jedno z nejbohatších narativních zpracování univerza Warhammeru v herní podobě.
Svěží vítr do RTS žánru
Dnes už tento koncept nikoho nepřekvapí, nicméně, když se Dawn of War objevil, přinesl do RTS žánru svěží vítr. Namísto tradiční těžby surovin byl zaveden systém kontrolních bodů s jejich následným možným vylepšením (oproti jiným hrám s konceptem zabírání určitých kontrolních stanovišť). Principem je nutnost obsadit a následně udržet strategické uzly na mapě, které generují zdroje. To znamená, že hra nutí k neustálému pohybu, agresi a soubojům o klíčová místa.
Zároveň je zde pestrá škála frakcí, které můžete postupně vylepšovat skrze „otevírání“ nebo, řekněme, výzkumu nových technologií skrze budovy a jejich následný rozvoj. Prakticky každá budova nabízí možnost, jak si za zdroje můžete vylepšit vaše jednotky, ať už se to týká zbraní, obrany nebo přímo aktivní schopnosti. Jo, a tyto změny jsou na jednotkách většinou vidět.
Když jsme u frakcí, tak každá má osobitý herní styl. Tak například Space Marines jsou univerzální a flexibilní, dobře vyvážení v útoku i obraně. Orkové sázejí na masu jednotek a chaos na bojišti. Čím víc bojují, tím silnější jsou. Eldarové vynikají rychlostí, ale jsou křehcí a vyžadují precizní taktiku. Chaos využívá démonické schopnosti a korupci. S příchodem datadisků se paleta ještě více rozšiřuje, a to od technologicky vyspělých Tau, přes nezničitelné Necrony, až po fanatické Sestry bitvy. Na první pohled se mohou zdát frakce vyvážené, ale je to právě multiplayer, který ukazuje hlavní potenciál všech frakcí. Nutno zmínit, že například šarvátku, tedy skirmish nebo třeba v kampaních Dark Crusade nebo Soulstorm si můžete vybrat z kompletní palety všech devíti frakcí. Winter Assault hrajete za Řád nebo Chaos.
Když se nyní vrátím k multiplayeru, tak se jednalo bez pochyby o jeden z pilířů úspěchu Dawn of War. Rychlá a agresivní hratelnost se perfektně hodí pro soutěžní hraní, a těch nespočet turnajů co se ve své době konalo. Definitive Edition umožňuje novým hráčům snadno se zapojit, i když veteránská komunita má stále navrch díky dlouholetým zkušenostem. Systém frakcí a jejich asymetrie zajišťuje, že multiplayer je živý a plný taktických možností. Přesto je třeba dodat, že vyváženost není dokonalá, že některé armády mají silnější schopnosti a ne všechny strategie fungují na stejné úrovni. A pokud budete hrát proti veteránovi, který má za sebou původní hru a necháte mu navíc možnost zvolit si frakci, tak se připravte na opravdu tuhou bitvu.
Dawn of War stojí někde na pomezí mezi mikro-managementem jednotek a velkými bitvami. Musíte umět správně používat schopnosti, využívat krytí v terénu a kombinovat jednotky. Zároveň je ale nutné držet pod kontrolou mapu a zajišťovat zdroje. Tento balanc dělá hru napínavou a taktickou, i když samotná křivka učení není příliš strmá. V tomto ohledu DE prakticky přenáší všechno z původní hry v jednom uceleném balíčku.
Návrat do nostalgické minulosti
Je nutné si uvědomit zásadní fakt, Definitive Edition není remake. Jádro hry zůstává stejné. A i když došlo k určitému vylepšení systému nasvícení a efektů textur jednotek pro vizuální efekt, tak je prostě znát, že se vychází ze hry z roku 2004. Ano, musím férově přiznat, že určitý rozdíl, hlavně co se týče jednotek, je v jistých ohledech oproti originálu znatelný, ale nečekejte, že vám DE nabídne efekty a grafiku moderních her, ze kterých si sednete na zadek. Důležitější je ovšem čitelnost a hratelnost. I v chaosu bitevních scén máte jasný přehled o situaci. Všechno zůstalo stejně intuitivní jako kdysi a vy se můžete naplno ponořit do vřavy bitev.
Pokud má (mělo) však něco v Dawn of War skutečně nadčasovou kvalitu, je to zvuková stránka. Hlášky jednotek jsou ikonické, Space Marines hlásají oddanost Císaři, Orkové hulákají s groteskní brutalitou a Chaos zní děsivě a fanaticky. Přirovnal bych to k hláškám z legendárního Warcraft III jako třeba “zase práce? Tak teda jo”.
Hudební doprovod od Jeremyho Soulea (známého např. z The Elder Scrolls) kombinuje temné chorály, orchestrální motivy i rytmické bubny. Výsledek je monumentální a dokonale podporuje atmosféru permanentní války. Zvukové efekty, od řevu motorových pil až po výbuchy granátů jsou intenzivní a dodávají každé bitvě šťávu. Navíc pevně věřím, že i v dnešní době se najde mnoho fanoušků, kteří si s chutí pustí OST na pozadí třeba při nějaké práci.
Suma sumárum se dá říci, že veteráni najdou přesně to, co hledali, tedy kompletní edici, možnost vrátit se do starých časů a zažít všechny kampaně pohromadě. Nováčci dostanou lekci z herní historie a přestože grafika už neoslní, herní mechaniky působí svěže i po letech. Navíc se jedná o vstupní bránu do Warhammer univerza, který může otevřít cestu k deskovým hrám i dalším videoherním adaptacím.
Warhammer 40,000: Dawn of War – Definitive Edition není revoluce. Je to pocta legendě. Připomíná, proč se hra zapsala do dějin strategií, a nabízí plnohodnotný balíček, který si zaslouží místo v knihovně každého fanouška RTS. Pokud hledáte moderní grafiku a nový obsah, budete zklamáni. Pokud ale toužíte po atmosféře, kde na bitevním poli burácí válečné chorály a kde každá jednotka hlásá oddanost svému bohu či vůdci, pak je tohle přesně to, co chcete.
