Jsou to čtyři roky, co se ukončila příběhová linie všemi milovaného, a pro některé z nás, legendárního Kirya Kazumi. Jestli bylo jeho zakončení uspokojivé, je na každém z vás. Bylo velkým překvapením, když se v roce 2017 oznámilo další pokračování pod krycím názvem “Shin Ryu ga Gotoku“, v anglickém překladu tj. “Like a new Dragon“. Hodně z nás doufalo a spekulovalo, že se bude jednat o další pokračování oblíbeného Kirya Kazumi, ale bohužel se tak nestalo.
Studio Ryu Ga Gotoku nám naservírovalo zcela nový příběh. Zároveň s novým příběhem i hlavním charakterem se studio nebálo inovace a zaexperimentovalo ohledně změny bojového stylu. Tradiční boj v reálném čase se změnil na tahové RPG. Samotní tvůrci zároveň oznámili, že pokud se tento soubojový styl neuchytí, navrátí se k tomu starému.
Je Yakuza: Like a Dragon obstojným dílem v sérii Yakuzy?
Příběh nám začíná v Kamurochu v roce 2001, kde náš hlavní protagonista Ichiban Kasuga vybírá daně pro svého patriarchu Masumi Arakawu, který ho posléze požádá, jestli by nešel do vězení za vraždu, kterou Ichiban nespáchal. Kvůli své pevné věrnosti a cti, kterou k němu Ichiban nese, souhlasí a nechá se dobrovolně zavřít na patnáct let s myšlenkou, že se stane hrdinou své rodiny.
Po uplynutí trestu je náš protagonista konečně propuštěný, ale místo vřelého přivítání Ichiban zjišťuje, že si ho nikdo již nepamatuje a jediná osoba, ke které vzhlížel, ho nakonec zradí. O tři dny později se Ichiban probírá v Ijincho v Jokohamě, kde mu zachránil život bezdomovec jménem Ya Nanba, který dříve pracoval jako nemocniční bratr. Po tom, co se plně zotaví, začíná Ichiho bláznivá cesta, po které ho budou následovat jeho společníci.
Nové, ale pořád stejně dobré
Like a dragon využívá tahové prvky RPG se čtyřčlenným týmem ve skupině, ale od těch klasických se odlišuje tím, že charaktery můžou využívat na boj okolní předměty. Můžete vzít lavičku nebo kopnout do jízdního kola, pokud je poblíž postav. Zajímavou novinkou v sérii je možnost právě vytváření zmiňované skupiny, která vám napomáhá při souboji.
Jako v jiných RPG hrách i zde můžete se svými kumpány prohlubovat vztahy. Bohužel s nimi nemůžete mít žádnou romanci. Společníci zde fungují jen jako bojová a morální podpora. Čím větší vztah si s nimi vybudujete, tím lepší dovednosti získají. Zároveň se vám odemknou možnosti úprav jejich povolání, které jim změní bojové styly včetně oblečení.
Pokud vám ale vaši parťáci v týmu nepostačí, můžete si na pomoc zavolat další bojovníky, mezi kterými najdete např. bojovou langustu Nancy, slepici jménem Omeleta a jiné další bizardní charaktery. Ty si postupně odemykáte při plnění určitých vedlejších úkolů, kterých tu není zrovna málo. Pokud zrovna nechcete plnit hlavní či vedlejší mise, můžete se plně věnovat jiným aktivitám jako je koukání na filmy v kině, závody na motokárách, Karaoke, Mahjong a další.
Nejspíše to bude čistě můj osobní názor, ale byla tu jedna věc, u které jsem se dokázal naštvat. Jednou z nich byly soubojové eventy, které můžete znát z předešlých dílů. Pobíháte si po městě a najednou na vás odněkud vyskočí týpek schovaný v pytli na odpadky. Zní to docela komicky, ale věřte mi, že když na vás vyskočí během dvou minut desetkrát, tak vás to už začne opravdu štvát. Jak říkám, tohle je čistě jen můj názor a někoho jiného častější souboje můžou bavit. Jen v předešlých dílech nebyly tak otravně časté jako zde. Naštěstí si zde můžete nastavit automatický boj, takže to ještě jde ustát.
Yakuza: Like a Dragon nemá sice nějak oslnivou grafiku a může na dnešní poměry vypadat zastarale, ale na jednu stranu proč měnit něco, co funguje a dává titulu svým způsobem to pravé kouzlo. Hra má své mouchy v podobě častých bojových eventů, někdy až moc dlouhých cutscén a než si navyknete na nový bojový režim, chvilku to potrvá.
I přesto je Yakuza: Like a Dragon skvělou hrou, která obstojně nese ducha předešlých dílů. Má skvělý silný příběh, který vás pohltí, někdy se u něj zasmějete a někdy vás srazí. Soundtrack je zde též solidní tak jako u předešlých dílů. Potkáte tu známe postavy jako je Goro Majima, Daigo Dojima, Makoto Date, Taiga Saejima, Osamu Kashiwagi,... Souboje jsou někdy dost praštěné, ale zároveň zábavné. Kdo by si nechtěl na pomoc při rvačce zavolat uřvaného dospěláka v plenkách, no ne?
Samotný Ichiban je zajímavá postava a jeho přátelé jsou taky taková bláznivá banda. Rozhodně doporučujeme si tento díl zahrát. Za nás hra předčila veškerá očekávání, která jsme měli. Jen je škoda, že tu Kiryu neměl více prostoru, ale tak snad v dalším díle se ho dočkáme.
