Tvůrci z pekingského indie studia Nordic Trolls spustili Karnage Chronicles v režimu předběžného přístupu již v roce 2017. Hra se tak začerstva svezla na počátcích dodnes trvající vlny zájmu o virtuální realitu, která započala v roce 2016 díky novým headsetům HTC Vive a Oculus Rift. A stejně jako u jiných průkopnických VR her, třeba u střílečky Arizona Sunshine, platí, že jde dodnes o vyspělý titul, z nějž se konkurence může stále učit. Neznamená to však, že z Karnage Chronicles nutně bude každý nadšený a není mu co vytýkat. Jeho kladné i méně kladné stránky si v této recenzi blíže probereme.
Meč nebo luk?
Karnage Chronicles disponuje prvky adventury a RPG, ale nejvýstižněji jej lze popsat jako dungeon crawler. Má příběh, levelujete v něm postavu a sbíráte nové vybavení, nicméně většinu času budete trávit v temných kombách zápasením se zástupy nepřátel. Na začátku si zvolíte obtížnost a třídu svého bojovníka (na výběr je bohužel pouze válečník a lučištník) a již se vrháte do akce. Klíčové mechaniky a lore hra postupně vysvětluje za běhu.
Je škoda, že jsou třídy jen dvě a odlišují se pouze volbou primární zbraně. Rozdíly v hratelnosti ještě umenšuje skutečnost, že lučištník má stejně k dispozici také meče, zatímco válečník se může vybavit luky a kušemi. Více mi ovšem vyhovovalo hraní s využitím luku, a to i přesto, že se vás nepřátelé snaží vytočit schopností v poslední chvíli účinně uhnout. Souboje s meči a jinými kontaktními zbraněmi jsou totiž méně uspokojivé. V tomhle ohledu Karnage Chronicles přece jen dohnalo jeho stáří. Dnes máme k dispozici hry jako Behemoth nebo Blade & Sorcery, kde je díky propracovanější fyzice boj zábavnější.
V Karnage Chronicles musíte volit správný směr úderu či krytu. Můžete protivníka dočasně ochromit nebo jej třeba zpomalit, ale přesto si vystačíte jen s bezhlavým mácháním do prostoru. Samotní nepřátelé jsou navíc extrémně tupí (a neteční například k šípům, co jim létají kolem hlavy, jsou-li k vám otočeni zády), takže opravdu nečekejte metodické technické šermování. Goblini a jiné potvory sází spíš na heslo „nas mnogo“.
Funguje to líp než namazanej stroj
Pochvalu si vývojáři z Nordic Trolls zaslouží za technické zpracování a produkční kvality. Měli na to ostatně dostatek času a hru vyvíjeli pro slabší stroje, než máme k dispozici dnes. Přesto není úplně obvyklé, aby hra ve virtuální realitě běžela takto bezchybně bez jediného cuknutí či technického problému.
Karnage Chronicles přitom ani po letech nevypadá vůbec špatně. Nesedělo mi tedy úplně výtvarné zpracování nepřátel, zejména trollů a goblinů, kteří vypadají, jako by utekli z filmu Kozí příběh se sýrem. Až jsem se bál, že se na mě za příštím rohem vrhne prsatá Máca. Poměrně rozmanité prostředí dungeonů je ovšem fotogenické a vývojáři chytře využili různé fluoreskující rostliny a houby, aby jej graficky oživili.
Velmi zdařilé je také ovládání a vůbec zapojení hráče do virtuálního světa. Tady se už od začátku hra snaží myslet na to, že ji nehrajete na klasickém placatém monitoru a očekáváte od ní vyšší míru interaktivity. Menu jsou tak redukovaná na minimum a většinu voleb činíte přímo v herním světě. Inventář může působit na pohled složitě, ale je intuitivní. To se mi potvrdilo hlavně tak, že jsem se k rozehrané hře vrátil po mnohaměsíční pauze, kdy jsem si už skoro nic nepamatoval, a sžít se s ovládáním pro mě stejně bylo otázkou asi pěti minut.
Zdroj: Nordic Trolls
Bylo tam hezky, ale už se mi tam nechce
Jak plyne z předchozích řádků, Karnage Chronicles je vydařená a výjimečně dobře odladěná hra. Dokonce je na poměry VR titulů i vcelku rozsáhlá. V čem je tedy její slabé místo? Inu, je to absence nějakého hlavního lákadla, které by vás motivovalo se k ní vracet. Souboje s hordami protivníků se bohužel omrzí velmi rychle a vizuální variabilita jednotlivých dungeonů nenahradí variabilitu hratelnostní. Není tu ani dost silný příběh na to, abyste s napětím sledovali, jak se bude odvíjet dále.
Nějakou zábavu si můžete užít s kamarády, pokud se s nimi pustíte do kooperačního režimu (hrát mohou až čtyři hráči současně). Dokonce to vypadá, že právě pro kolektivní zábavu je hra designovaná, neboť v singleplayeru letí křivka obtížnosti hodně prudce nahoru.
Karnage Chronicles je vydařený VR dungeon crawler s lehkými RPG prvky. K jeho silným stránkám patří výborné technické zpracování, bezproblémový výkon a intuitivní ovládání. Jeho soubojový systém není úplně zlý, ale zaostává za moderní konkurencí a je příliš vstřícný k náhodnému máchání. Pokud nemáte kamarády do kooperace, opakující se souboje vás nejspíš brzy omrzí.
