Kniha Bedny: Zabít sráče! od české autorky Rosany Zvelebilové vyšla v nakladatelství Igor Indruch a představuje opravdu netradiční čtenářský zážitek. Žánrově by se dala zařadit na pomezí černé komedie, drsného thrilleru a groteskního hororu, který se neštítí vulgarismů, násilí, ani krutých scén. Autorka se s ničím nemaže a od začátku dává čtenáři jasně najevo, že vstupuje do světa, kde neplatí žádné slitování, a kde humor získává podobu nekompromisní, často cynické nadsázky.
Autor:
Autor obálky:
Ilustrace:
Vydavatel:
Žánr:
Počet stran:
Vazba:
Rok vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Rosana Zvelebilová
Rosana Zvelebilová
Rosana Zvelebilová
nakladatelství Igor Indruch
černá komedie
368
brožovaná
2021
978-80-88392-10-1
9788088392101
první
Sráč a učitelka se utkávají
Děj knihy začíná v roce 2030, kdy se hlavní antihrdina, přezdívaný jednoduše „sráč“, dostává do potíží. Tento muž, který má na svědomí dlouhou řadu obětí a který se dokázal vyšvihnout na vrchol zločineckého Poddrna, je nakonec zrazen vlastními lidmi.
Jeho manažeři a gangsteři, kteří mu dosud věrně sloužili, se rozhodnou zbavit se jeho nadvlády a předají ho do rukou někoho, kdo po jeho krvi touží už dlouho. Tou osobou je bývalá učitelka Zbořilová, která se kdysi stala obětí jeho zvůle a která si nyní připravila dokonale propracovaný plán pomsty. Její cíl není pouze zabít, ale ponížit, zlomit, a především dát sráčovi pocítit všechno to utrpení, které on sám způsobil ostatním. Tím začíná šílená jízda plná mučení, vražd, groteskních situací a černého humoru, který je pro knihu charakteristický.
Dva pohledy, jeden chaos
Samotný příběh titulu Bedny: Zabít sráče! je vyprávěn z dvojí perspektivy, střídají se pohledy samotného sráče a jeho protivnice Zbořilové. Zpočátku to může působit trochu zmateně zejména proto, že autorka často přesouvá děj napříč časem, ale čtenář si na tento styl rychle zvykne a brzy ocení, jak rafinovaně je příběh vystavěn. Díky tomu se postupně odhalují motivace obou stran, a přestože jde o velmi extrémní postavy, dokážou na sebe strhnout pozornost a vyvolat nečekaně silné emoce.
Zatímco sráč se ani v nejhorších chvílích nechová jako „zlomený“ padouch a neustále dokáže využít každou skulinu ve svém zajetí, Zbořilová se zase musí vyrovnat s otázkou, zda se sama nakonec nestává stejnou zrůdou, proti které tak tvrdě bojuje. Tento střet je jádrem celé knihy a autorka jej umně protkává humorem i šokujícími scénami.
Zdroj: nakladatelství Canc
Hlavní hráči ve hře pomsty
Pokud jde o postavy, Zvelebilová se rozhodně nebojí extrémů. Sráč je zosobněním zla, ale nikoliv zla chladného a strohého, spíše zla, které je buranské, sprosté, surové a neuvěřitelně vychytralé. Jeho vulgarity a chování mohou být pro některé čtenáře občas až za hranou.
Na druhé straně stojí paní učitelka Zbořilová, která působí jako jeho pravý opak. Je disciplinovaná, promyšlená, má jasný cíl a svůj plán mučení detailně promyslela. Jenže právě v jejím postupu začínají vyvstávat otázky – je skutečně morálně nadřazená tomu, koho chce zničit? Nebo se sama propadá do temnoty, které tolik pohrdá?
Vedle těchto dvou hlavních postav se objevuje také několik vedlejších, ale vždy zůstávají spíše v pozadí. Hlavní je tento intenzivní a krutý duel dvou lidí, kteří se odmítají vzdát.
Sprostě, drsně a přitom čtivě
Co se týče čtenářského dojmu, Bedny: Zabít sráče! rozhodně nejsou pro každého. Text je plný sprostých slov, vulgarismů a expresivních výrazů, což může na některé čtenáře působit přehnaně. Já osobně jsem vnímala, že jich je místy opravdu hodně, někdy možná až příliš, ale na druhou stranu to přesně odpovídá duchu knihy a charakteru postav. Pokud člověk sáhne po takto temně laděném černohumorném příběhu, ví, co může očekávat, takže jsem tím nebyla vyloženě zaskočená. Spíše to spadá do roviny osobních preferencí.
Naopak musím vyzdvihnout, jak dobře se kniha četla. Autorka má velmi svižný styl, dokáže pracovat s tempem, umí vystavět napětí a zároveň odlehčit i ty nejkrutější scény ironií a groteskním humorem. Díky tomu jsem byla do děje vtažená a knihu jsem přečetla poměrně rychle, protože prostě nutila otáčet stránky.
Zajímavým prvkem jsou také komiksové ilustrace, které se v knize objevují. Ty vizuálně doplňují příběh a dodávají mu poutavější podobu, avšak zůstávají spíše jen doprovodnou složkou. Často totiž zobrazují momenty, které čtenář buď už zná, nebo naopak na ně teprve narazí o pár stran později, což trochu ubírá na jejich působivosti. Bylo by fajn, kdyby byly využity ještě víc k podpoře příběhu, například k dokreslení detailů, které text sám nezachytil. Přesto oceňuji jejich přítomnost, protože knihám tohoto druhu přidávají na originalitě a zpestřují celkový zážitek.
Celkově bych Bedny: Zabít sráče! zhodnotila jako velmi originální a svérázný počin na české literární scéně. Není to kniha, která by se snažila zavděčit všem, naopak cíleně míří na čtenáře, kteří mají rádi černý humor, groteskní násilí, sprosté výrazy a extrémní situace. Pokud vám tyto prvky nejsou blízké, pravděpodobně vás kniha spíše odradí. Pokud ale hledáte něco neotřelého, co se nebojí balancovat na hranici mezi humorem a brutalitou, pak Bedny splní vaše očekávání.