Po šokujícím a velkolepém finále knihy Mordie jsme zůstali zírat do trosek města s otázkou, co bude dál s Nathanem Treevesem, chlapcem s mocí boha. Alex Pheby v knize Malarkoi naštěstí nenechává nikoho dlouho čekat a vrhá nás do příběhu přesně tam, kde předchozí díl skončil. Připravte se však na to, že klaustrofobické a špinavé ulice města jsou nyní jen začátkem. Plátno se roztahuje a odhaluje svět, který je ještě podivnější, nebezpečnější a více fascinující, než jsme si vůbec dokázali představit. Nakladatelství Planeta9 pokračuje druhým dílem Měst z Přediva, který je snad ještě drsnější než první díl. Připravte si žaludky a dejte se do čtení, další unikum je zde totiž v češtině.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Série:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rozměr:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Alex Pheby
James Nunn
Planeta9
Města z Přediva
Michal Talián
620
černobílý
pevná
143 x 198 x 42
duben 2025
978-80-88626-20-6
9788088626206
první
Zdroj: Planeta9
Děj je brutální cesta do neznáma
Nathan je poté, co jeho nekontrolovatelná moc, Jiskra, zdevastovala mocenskou strukturu v Mordii, nucen spolu se svými společníky uprchnout. Jejich cesta vede ven z města, do neprobádané a nepřátelské pustiny, kde se realita řídí neznámými pravidly. Zatímco se Nathan snaží porozumět síle, která v něm dřímá, a ovládnout ji, v Mordii propuká chaos a boj o moc. Příběh sleduje Nathanovu pouť za poznáním a zároveň osudy těch, kteří zůstali v rozvráceném městě. Cíl je nejasný, ale hrozby jsou až příliš skutečné. A pokud by někdo chtěl rýpat, tak jsou to Města z přediva, mrtvé se znovuzrodí, složí, zcelí, spřede, silnější, znovu.
Zatímco tedy první díl byl ponorem do jednoho zkaženého města, Malarkoi je epickou expedicí. Příběh opouští sevřenou strukturu a stává se spíše putováním a objevováním. Pheby si dává načas a pomalu odhaluje další střípky své neuvěřitelné mytologie inspirované klasickými spisovateli od Dickense po Verna. Nyní se tak dozvídáme více o mrtvém bohu, na jehož těle město leží, o podstatě magie a o silách, které hýbou tímto světem. Čtení je jako horečnatý sen, ve kterém se pocit úžasu neustále střídá s pocitem hlubokého zneklidnění a strachu z neznámého. Oproti Mordii ale Malarkoi pracuje jinak, komplexněji a daleko složitěji. Především v první části knihy, kdy prakticky dovypravuje Mordii, a já tak nějak nechápu proč.
Ostatně, dovolím si zacitovat a ještě vás trošku zmást. Malarkoi je posloupnost do sebe uložených mezilehlých sfer, řízených jejich patronskými bohy – a jejich lidmi – pod záštitou Paní. Všechny sfery se vážou ke Zlaté pyramidě v Malarkoi, s níž ovšem nejsou totožné, a k ancestrálnímu území Ostrova bílých vrchů – země obklopující toto město. Atd. Atd. Pomohl jsem vám? Vůbec. Malarkoi totiž nemá smysl bez Mordie ani otevřít.
Zdroj: Planeta9
Malarkoi žije jako Mordie, jen složitěji a chaotičtěji
Co se týká postav, tak Nathan Treeves je nyní zbraň jménem práchník, neboť Pán Mordie z něj vytvořil nástroj, jenž má zničit nepřátelskou ateistickou výpravu. Přesto v nehmotné sféře žije a dokáže pár věcí vyvolat. Vcelku mi byl sympatický Měchura a Adam Pánek. Srdce si ale získala nejvíce nyní Dashini, dcera Paní z Malarkoi a dědička města. Díky bohu za ni, protože jinak by kniha byla skutečně masakr.
Styl Alexe Phebyho je kapitolou samou pro sebe a je stejně jedinečný jako svět, který stvořil. Jeho jazyk je hustý, literární a košatý, připomínající díla Charlese Dickense, kdyby se Dickens zajímal o body horror a temnou magii. Každá věta je pečlivě vybroušená a plná barvitých, často až groteskních popisů, které dokonale vykreslují podivnost celého světa. Není to snadné čtení, vyžaduje plnou pozornost, ale odměnou je naprosto pohlcující literární zážitek, který se vymyká všem žánrovým škatulkám.
Já musím říct, že překladatel Michal Talián zde předvedl nadlidské překladatelské schopnosti. Kniha se totiž dá přečíst, byť je to neuvěřitelně hutný masakr, ale přeložit to natolik, aby byla srozumitelná, to už je umění. Alex Pheby totiž pracuje, jak zmiňuje výše, s extrémně komplikovaným jazykem a ještě komplikovanějším dějem a postavami, díky čemuž je jeho dílo něčím novým a neznámým. Jenomže tak obšírným, obrovským a hutným s tolika vlastními vymyšlenými slovy a pojmy, že se zde musel překladatel vážně vyznat. Ostatně psát o živoucích organismech tvořených z přediva není jen tak.
Zdroj: Planeta9
Ale tohle není Mordie
Absolutním vrcholem knihy je bezpochyby její dechberoucí a naprosto originální svět. To, co Pheby v Mordii jen naznačil, v Malarkoi rozvíjí do epických rozměrů. Mytologie mrtvého boha, fungování magie, podivná stvoření a celá historie světa jsou tak propracované a nápadité, že nemají v současné fantasy obdoby. Právě ono rozšiřování světa a odhalování jeho tajemství je tím největším lákadlem a důvodem, proč je tato série tak výjimečná. Je to čirá, neředěná fantazie v té nejlepší možné podobě.
Bohužel Malarkoi, stejně jako jeho předchůdce, rozhodně není čtení pro každého. Jeho největší síla, tedy komplexnost a literární styl, může být (a vlastně i je) slabinou. Tempo příběhu je velmi pomalé a rozjímavé, zaměřené spíše na atmosféru a budování světa než na přímočarou akci. Hustý jazyk a náročnost na pozornost mohou leckoho odradit. Pokud hledáte rychlý a jednoduchý fantasy příběh, v této knize ho rozhodně nenajdete. Vážně očekávejte něco neuvěřitelně těžkého, temného, brutálního, složitého.
I toto dílo totiž vyžaduje maximální množství pozornosti, ale pokud si mohu dovolit srovnání s prvním dílem, tak se zde Alex Pheby urval z pomyslného řetězu a zasloužil by práchníkem do oka. Nevadí mi těžké texty, ostatně nedávno jsem recenzoval Hlídku Awaoru, ale zde je toho tolik. Tolik nových zákonitostí, podmínek, mýtů, legend. Zopakuji se. Pokud nebudete číst Mordii, nemá smysl pro vás číst ani anotaci. Pokud znáte Mordii, připravte si hromady marshmallow a horké čokolády. Bohužel, v závěru nebudete tak nadšení jako z prvního dílu, ale to je asi klasické prokletí středu sérií.
Malarkoi je velkolepým pokračováním, které splácí dluh fanouškům Mordie, ale zároveň trošku zrazuje kvalitu očekávání. Alex Pheby sice potvrzuje svou pozici jednoho z nejoriginálnějších hlasů současné fantastiky a je tu opět dílo pro čtenáře, kteří hledají literární výzvu a touží se ponořit do světa, který je temný, složitý, odpudivý a zároveň nepopsatelně krásný. Nedělá to ale absolutně tak elegantně jako první díl a topí se tak trošku ve své přednastavené obskurnosti. Nicméně je to stále natolik originální a nové, že za přečtení budete odměněni zážitkem, na který jen tak nezapomenete. Navíc nás čeká závěrečná kniha,a tam už skutečně věřím, že přijde další miliarda WOW.
