Román Vyprávění od Ursuly K. Le Guinové není zrovna novinkou. Ve svém anglickém originále jako The Telling vyšel poprvé v roce 2000. Nakladatelství Gnóm! Vyprávění poprvé vydalo v roce 2016 a v roce 2024 jej přepracovalo. Snaží se nás tak znovu pozvat do příběhu této známé, byť někdy opomíjené, spisovatelky. Není to však jen její příběh, je to příběh nás všech, respektive mohl by být.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Původní název:
Edice:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Ursula K. Le Guinová
Amálie Roxana Němečková
Gnóm!
The Telling
Pemmikan
Jakub Němeček
336
černobílý
brožovaná
květen 2024
978-80-88299-41-7
9788088299417
první
Silný hrdina s tajemnou mocí není potřeba
Vyprávění nás zavede částečně do světa, který všichni známe, částečně ale do světa, který jsme ještě nepoznali. Hlavní postava, indokanaďanka Sutty, není žádným velkým hrdinou s magickými silami či technickými vymoženostmi. Je to obyčejná žena narozená na Zemi (v knize nazývána jako Terra) v době násilných revolucí a teokratizace planety. Když na Terru přiletí vyslanecká loď z jiného světa a nabídne lidem příležitost zapadnout do systému meziplanetární komunikace, svazu Ekumen, rozhodne se vystudovat a stát se historičkou a lingvistkou (ona sama by se kvůli provázanosti jazyka, historie a kultury však neoznačila ani za jedno).
To jsou však jen střípky její minulosti, které se dozvídáme pomalu a postupně a které tvoří jen špičku ledovce toho, co knihy Le Guinové s tematikou Hainu jako vyspělé civilizace ovlivňující světy kolem nabízí. Příběh Vyprávění je mnohem prostší. Sutty se nachází na planetě Aka, které vládne Korporace kladoucí důraz na vědu, rozum, efektivitu a vztahy v dynamice výrobce-spotřebitel. Je jí jasné, že i Aka musí skrývat bohatou minulost a kulturu, ale ta je Korporací zcela potlačována. Jako výzkumný pracovník Ekumenu se však může vydat do jednoho z ackých maloměst a přesvědčit se o bohaté acké kultuře na vlastní oči.
Kontrast pokroku a kultury
Vzhledem k negativnímu postoji Le Guinové k moderní kapitalistické společnosti, na který upozorňuje i dovětek knihy sepsaný Jakubem Němečkem, se nabízí knihu číst v jednoduché dualitě: umělý, kapitalistický pokrok je špatný, tradice je dobrá. To by však knihu nezbytně o mnohé ochudilo a nezdá se, že by něco takového chtěla sama autorka. Ani na jedné stránce vám totiž není jasné, co je správné a nikdo vám to ani neříká. Pád acké kultury přišel z různých důvodů, pokrok mnoha lidem pomohl a Korporace se do velké míry zhostila toho, co na Ace vždy bylo a vždy bude.
Spirituální rozsah Acké kultury a vědecký přístup k ní je naopak to pravé, co dle mého názoru v knize stojí za pozornost. Je neuvěřitelné, kolika témat se dá dotknout skrze tento kulturní konflikt a jak jemně se s nimi zachází. Co je Bůh, co je posvátné, co je důležité a co je vůbec potřeba proto, aby člověk mohl být šťastný? I na to je těžké odpovědět, ale Le Guinová tu ukazuje, že vše, co známe z naší kultury, může v té druhé vypadat úplně jinak. Poměrně hezky popisuje i Suttyin pozorovatelský, byť ne vždy zcela nezaujatý, přístup k odkrývání tajů planety Aka a rozvíjí myšlenky o sounáležitosti historie, jazyka, kultury, umění a všech humanitních odvětví vědy vůbec. Premisa je jednoduchá: je potřeba zjistit co nejvíc z minulosti, aby vůbec mohla existovat „lepší” budoucnost.
Zdroj: Gnóm!
Všechno je jen střípek zrcadla
Metafora o střípku zrcadla, kterou acká kultura používá, v podstatě vyjadřuje, že skrze fragmenty se jen těžko dosáhne úplného obrazu. Paradoxně kniha sama se místy tváří fragmentárně. Dává vám sice ucelený příběh, nijak zvlášť nepřeskakuje mezi událostmi a drží se chronologického postupu, avšak Suttyina minulost, minulost jejích ackých učitelů a přátel, minulost Terry a Korporace – to vše jsou jen střípky. I mnohé ze současnosti je potřeba si domyslet. Možná o to je kniha zajímavější. Pokud, stejně jako já, sáhnete po Vyprávění jako po první knize Le Guinové a netušíte nic o Hainu a Teře v budoucnosti, budete chvílemi patřičně zmatení. Já byla. Ovšem já si to i užívala. Pocit, že není potřeba říci vše a vše hodnotit, provází četbu celé knihy. Sedíte nad ní a dumáte, co si z ní můžete vzít, ale pravdy se nedopátráte. Možná není potřeba si z knihy vzít nic a možná je potřeba si z ní vzít všechno.
(Ne)podstatné je i to, že Vyprávění se samo o sobě zařazuje mezi širší paletu knih Le Guinové, které vychází z podobného základu, jedná se o knihy tzv. Hainského cyklu. Hain jako původní lidská civilizace, Ekumen jako meziplanetární svaz, ansibl jako prostředek komunikace a tak dále. Autorka sama však knihy nepovažuje za ságu a i když se možná dočtete, v jakém pořadí byste je měli číst, nejedná se zde o klasickou knižní sérii, jak ji známe. Můžete si samozřejmě říct, že začnete u první knihy, ale můžete svět tohoto universa prozkoumávat postupně jako já, tedy jak to zrovna vyjde. Pravděpodobně tak budete mít o něco jiný zážitek a časem se stejně dozvíte – nebo si spíše domyslíte – všechno podstatné.
Příběh je nicméně vyprávěn poutavě, nehýří těžkopádnými a dlouhými popisy, a to dokonce ani tam, kde se dotýká technických vymožeností. Plyne si sám, jako kdybychom vše už znali a nebylo potřeba mnoho vysvětlovat. A časem do sebe vše zapadne jako kousky puzzle.
Kniha není nabitá akčními scénami, vlastně ani erotikou, třebaže o ni místy zavadí. Je to zkrátka a jednoduše vyprávění o Vyprávění, sonda do toho, jak mohou vypadat jiné světy a jak s nimi lidé z Terry i jiných planet mohou zacházet. Sutty je navíc příjemná hlavní postava k tomu, abychom skrze ni tento příběh poznali. Kniha je podána er-formou, ale zachycuje jen a pouze to, co je patrné i pro Sutty. A ona je vnímavá a pozoruje, nehrne se do konfliktů, přesto má své emoce a má svůj příběh a vy zkrátka chcete vidět její vazbu k cizímu světu růst a rozvíjet se.
No a co kniha jako taková?
Druhému vydání v českém jazyce byla věnována dobrá péče. Překlad rovněž připravený Němečkem je podle mě zdařilý. Jak už to u fantastické literatury bývá, kde co není jednoduché přeložit, popřípadě vymyslet nové slovo tak, aby do příběhu zapadlo a vytvořilo vhodný ekvivalent k jazyku originálu. Ke sporným místům se tak vyjadřuje i v Poznámce překladatele. Myslím si, že u Vyprávění se překlad povedl a že nepůsobí vyumělkovaně a je příjemný na čtení.
Kniha má menší, brožovaný formát a je dost možné, že se vám měkká vazba brzy pomačká. Mně to paradoxně dává pocit, že kniha sama mohla přilétnout z jiné planety jako starý poklad. Jednoduchá hnědá obálka s vyobrazením stromu, který je leitmotivem příběhu, zjednodušeně řečeno, nositelem všeho bytí, krásně zapadá k tematice. Čárový kód knihy vyvedený nejspíše ve tvaru hory Silong je mimochodem třešnička na dortu.
Vyprávění je vlastně takový příběh v příběhu. Možná desítky, stovky, tisíce příběhů, které nejsou vyřčeny, ale vy je cítíte v každé stránce. Je to kniha oddechová, snad i trochu k zamyšlení, nikoli však prosté varování nebo soubor rad o tom, jak by to na světě mělo vypadat. Dostáváme od Le Guinové takové malé okénko, kterým jen nahlédneme, ale uvidíme toho spoustu a ještě víc si domyslíme. Není to strhující, fantastikou nabitý příběh, ale velice příjemné a lehké pojednání tak trochu o všem, podané očima vnímavé vědkyně, která si z naší rodné planety odnáší to zlé, ale i to dobré.
Recenzi pro Gaming Professors napsala Anna Štofflová.